Frýdlantsko

V Moravskoslezském kraji v pátek končí stav nebezpečí. Platil od začátku povodní, od nichž uplynuly právě tři měsíce. Katastrofa vzala životy šesti lidem a další jsou stále pohřešovaní. Poslední odhad škod se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) blíží sedmdesáti miliardám korun.

Příhraniční obec na Frýdlantsku Višňová byla od rána odříznutá od zbytku Frýdlantska na Liberecku. Voda z rozvodněné Smědé zaplavila silnice a dopravu obyvatel zajišťovali hasiči s evakuační tatrou. Do domů se voda nedostala, ale během odpoledne hasiči evakuovali několik obyvatel.

Prezident Petr Pavel ve středu zahájil ve Frýdlantském výběžku návštěvu Libereckého kraje. Kolem deváté hodiny dorazil s manželkou Evou do Nového Města pod Smrkem, kde na ně čekali stovky lidí a také starostové obcí a hejtman kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Při této příležitosti kritizoval prezident komunikaci vlády s kraji a obcemi o rušení poboček České pošty. Nelíbí se mu rovněž, jak vláda komunikuje s veřejností. Jde o první návštěvu českého prezidenta v tomto kraji po téměř šesti letech. Naposledy tu byl Pavlův předchůdce, Miloš Zeman, v květnu 2017.

Na Frýdlantsku vznikne nový větrný park. Pro pokračování příprav se ve víkendovém referendu vyslovili obyvatelé Dolní Řasnice a Krásného Lesa. Celkem má na katastru těchto obcí vzniknout sedm nových větrných elektráren a místní už zvažují, k čemu využijí zisky.

Mírnější opatření platí od pátku na Frýdlantsku, kde byli loni v prosinci a letos v lednu nalezeni uhynulí divočáci nakažení africkým morem prasat. V oblasti o výměře bezmála 200 kilometrů čtverečních přestal platit zákaz lovu volně žijící zvěře a skončil i zákaz vstupu veřejnosti mimo vyznačené cesty. Z místa bude navíc možno po obdržení povolení od veterinární správy (SVS) přesouvat divoká prasata a vepřové produkty. Informoval o tom mluvčí SVS Petr Vorlíček. Novým nařízením se mění i název oblasti z „pásma infekce“ na „uzavřené pásmo II“.

Ministerstvo životního prostředí hledá místa, kde půjde rychle a bez překážek budovat elektrárny z obnovitelných zdrojů. Například větších solárních elektráren vzniká ve srovnání s těmi na střechách domů pořád minimum. Větrné elektrárny pak nepřibývají vůbec. Místní se jim často brání, což dokazují i referenda v obcích, která proběhla s prvním kolem prezidentských voleb.

Za pitnou vodu zaplatí letos lidé nejvyšší částku na Plzeňsku. K nejdražším oblastem patří také Frýdlantský výběžek. I tam v letošním roce znovu voda podražila. Do ceny se promítá složité zásobování, náklady na obnovu vodárenské sítě a především malý počet odběrných míst.

Pašování peněz je podle celní správy vzhledem k válečným konfliktům ve světě čím dál častějším problémem. Vyhledávat pašované bankovky celníkům pomáhají speciálně vycvičení psi. Jejich výcvik chtějí celníci posílit. Tento týden proto pořádají mezinárodní kynologický seminář v Heřmanicích na Frýdlantsku.

Na rezervaci termínu vstupní prohlídky v nově otevřené zubařské ordinaci v Hejnicích ve Frýdlantském výběžku na Liberecku ráno čekaly stovky lidí. Většina přišla několik hodin před otevřením. Zubaři v regionu totiž dlouhodobě chybějí. Otevřít novou ordinaci se teď městu podařilo díky stomatoložce původem z Ukrajiny.

Kvůli drahým energiím zájem o tuhá paliva roste a uhlí je nedostatek. Ze skladů v pohraničí si ho odvážejí nejen čeští, ale i polští zákazníci. Těch v posledních týdnech přibývá. Uhlí je totiž v Česku třikrát levnější. Některé prodejny už musí zákazníky i odmítat. Uhlí mají vyprodané na dva týdny dopředu.

Minimálně 700 milionů korun bude ještě potřeba přidat na zajištění pitné vody v příhraničí Libereckého kraje. Jedná se o oblast, která je postižená těžbou hnědého uhlí v polském Dole Turów. Jen peníze z Polska, které v rámci kompenzací přijdou, na to stačit nebudou. Na doplacení nákladů se tak bude podílet i česká vláda.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) chce příští týden jednat ve Varšavě o původní smlouvě, která řeší pokračování těžby v hnědouhelném Dolu Turów u česko-polské hranice, dopadech těžby a případných kompenzacích škod pro českou stranu. Jednání se zastavila na konci září, když se obě strany nedohodly na možnostech výpovědi smlouvy. Zásadní pro ni je, aby již vláda měla důvěru, uvedla po návštěvě obcí na severu Libereckého kraje.

V Hejnicích na Frýdlantsku se lidé bouří proti možnému zrušení přejezdu. Správa železnic totiž poslala žádost na stavební úřad, který má posoudit jeho využitelnost. Silnice, kterou trať protíná, je ale pro místní důležitá. Je totiž jedinou, kterou při povodních nezaplavuje voda.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil platnost varování před silným větrem, který může zasáhnout část Česka, zejména Vysočinu a Moravu. Výstraha s nízkým stupněm nebezpečí původně platila pouze pro pátek, nově ji ale meteorologové prodloužili do půlnoci ze soboty na neděli. Mírně se změnila také oblast, kde vítr s nárazy o rychlosti až 70 kilometrů v hodině hrozí.

Část České republiky v pátek zasáhne silný vítr. V nárazech dosáhne až sedmdesáti kilometrů za hodinu. Může proto způsobit menší škody na domech nebo lámat stromy a větve. Opatrní budou muset být řidiči, upozorňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Případ nákazy afrického moru prasat se objevil pouze zhruba dvacet kilometrů za českými hranicemi, nákaza se blíží z Polska a Německa. Ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Roman Šebesta v pondělí při jednání s myslivci a starosty obcí řekl, že otázkou není, zda se k nám africký mor prasat dostane, ale spíše kdy. Nejblíže k místu nákazy jsou oblasti Frýdlantska a Hrádecka na Liberecku.

Africký mor prasat se v Polsku a Německu blíží k hranici na severu Čech. Stát vybízí myslivce k ještě intenzivnějšímu odlovu divočáků. Riziko zavlečení nemoci je podle národní nákazové komise vysoké. Nejrizikovější oblasti jsou Frýdlantsko a Šluknovsko. Česko je od dubna 2019 oficiálně považováno za zemi bez afrického moru prasat, naposled se nemoc objevila před čtyřmi lety na Zlínsku.

V pohraničních oblastech Moravskoslezského a Olomouckého kraje bude během čtvrtka silně foukat vítr. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) proto vydal výstrahu, která platí od devíti ráno do deseti večer. Místy mohou nárazy jihozápadního větru dosahovat až 70 kilometrů v hodině.

Česká republika podá na přelomu února a března žalobu na Polsko v souvislosti s rozšiřováním hnědouhelného dolu Turów. Bude požadovat zastavení těžby. Rozhodla o tom vláda. Důvodem žaloby je podle ministerstva zahraničí hlavně negativní dopad těžby na regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde lidem ubývá spodní voda. Polské ministerstvo ovzduší a životního prostředí podle televize TVN 24 žaloba překvapila, očekávalo spíše ukončení sporu.

Pršet začalo 6. srpna 2010. V následujících třech dnech napadlo na hřebenech Jizerských hor v celkovém součtu přes 300 milimetrů srážek. Řeky reagovaly okamžitě a prudce: více než stoletá voda se prohnala povodím Lužické Nisy, Smědé, Ploučnice a Kamenice. Zemřelo 5 lidí, škody byly odhadovány ve stovkách milionů korun. Nejpostiženější byly Heřmanice, Raspenava, Chrastava, Hrádek nad Nisou, Frýdlant a Lindava, v Polsku pak Bogatynia a Zgorzelec.

Regionální záplavy, které postihly Česko, mají další oběť. Zemřel jeden ze dvou vodáků, kteří se převrátili na Vsetínské Bečvě pod splavem v Hovězí. Druhý je ve vážném stavu. Situace na tuzemských řekách se přitom uklidňuje. Třetí, tedy nejvyšší povodňový stupeň již neplatí na žádném místě, druhý stupeň zůstává pouze na Novohradce a Chrudimce. Oběť velké vody oznámil Lopeník na Slovácku. V pondělí ještě může pršet na východě České republiky, zejména v Beskydech.

Vytrvalý a vydatný déšť dál zvedal hladiny řek v některých regionech, zejména na východě republiky. Pro Chrudimsko, Pardubicko a Frýdlantsko meteorologové vydali upozornění před extrémním stupněm nebezpečí záplav, řeky tam na několika místech vystoupaly na třetí, nejvyšší povodňový stupeň. Před 23:00 platil stav ohrožení na dvou stanicích a hladiny tam už nestoupaly. Na východě republiky má ovšem pršet i v dalších hodinách. Po převrhnutí raftu na rozvodněné Morávce zemřelo ve Fakultní nemocnici Ostrava v neděli dítě.

Vydatný déšť opět zvedl v Česku hladiny řek, zejména na severovýchodě Čech a na Jesenicku. Ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček ve vysílání ČT24 potvrdil první oběť velké vody: záchranáři vytáhli z rozvodněné Osoblahy na Bruntálsku jednoho utonulého, další osoba se pohřešuje. Extrémní riziko záplav nově hrozí v oblasti Veselí nad Moravou, dál platí i v Libereckém kraji. Na Chrudimsku a Jesenicku tak vysoké nebezpečí pominulo.

Meteorologové varují před větrem, který má v neděli zasáhnout severní a východní část Česka. Bude ale výrazně slabší než bouře Sabina z minulého týdne; v nárazech může dosáhnout rychlosti až 65 kilometrů za hodinu – a podle všeho odvane zimu. Dlouhodobý výhled, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) totiž uvádí, že teploty budou až do konce měsíce nadprůměrné. A místo sněhu se čeká déšť.