Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) chce příští týden jednat ve Varšavě o původní smlouvě, která řeší pokračování těžby v hnědouhelném Dolu Turów u česko-polské hranice, dopadech těžby a případných kompenzacích škod pro českou stranu. Jednání se zastavila na konci září, když se obě strany nedohodly na možnostech výpovědi smlouvy. Zásadní pro ni je, aby již vláda měla důvěru, uvedla po návštěvě obcí na severu Libereckého kraje.
„Budeme polské straně nabízet jednání ve Varšavě, protože poslední jednání se uskutečnila v Praze,“ řekla Hubáčková. Jednat se podle ní bude o původní smlouvě, kterou měly obě strany v ruce a naposledy o ní jednaly na konci loňského září.
„Vím, že polská strana dávala nějaké připomínky, ty ale česká strana nepřijala. Nebudeme tam navrhovat žádné změny,“ dodala. S polskou ministryní životního prostředí Annou Moskwovou se už Hubáčková potkala v Bruselu, smlouvu o Turówu ale neprobíraly. „V té době jsem neměla dostatek informací a nepřipustila jsem tu debatu,“ řekla.
Hubáčková uvedla, že je připravena se s Poláky dohodnout. „Ve smlouvě jsou podchyceny všechny podmínky pro to, aby byly ochráněny naše zájmy, tedy životní prostředí na české straně, jsou tam podmínky monitoringu ovzduší, vody, poklesu. Je tam ochrana zemním valem a samozřejmě jsou tam i kompenzace za ztrátu naší vody,“ doplnila ministryně. Pro starosty obcí na české straně je dohoda s Polskem klíčová.
Původní smlouva počítala s kompenzacemi pro českou stranu do 50 milionů eur (v přepočtu 1,22 miliardy korun). „Ta částka nevznikla náhodou, těch 50 milionů byl český návrh, částka by měla kompenzovat samosprávám náklady na vybudování náhradních vodovodů, které bude potřeba postavit v nejbližším okolí Dolu Turów, a jsou tam také náklady na monitorovací síť,“ řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Polsko chce nižší kompenzace
Před jednáním Hubáčková mluvila se starosty obcí, kterých se problematika Turówa nejvíc týká. Na jednání byli zastoupeni starostové z Hrádecka, Chrastavska, z Frýdlantska a také vedení kraje a zástupci vodárenských organizací.
Úterní schůzka s polskou kolegyní bude pro Hubáčkovou první od nástupu do funkce. Moskwová podle polského Dzienniku Gazeta Prawna plánuje předložit požadavek na snížení kompenzací za škody v důsledku těžby ze 45 milionů eur (přibližně jedna miliarda korun) na 25 milionů eur.
Znovu se bude vyjednávat i o tom, po jak dlouhé době by bylo možné vypovědět smlouvu, která má řešit fungování polského dolu. Polsko podle Dzienniku navrhuje, aby to bylo možné po čtyřech letech, Česko chce, aby to bylo až po 15 letech.
Příští týden prý také Varšava plánuje poslat Praze dopis o tom, že kvůli Turówu plánuje vést arbitrážní řízení. Polsko chce Česko napadnout kvůli údajné diskriminaci investic. „Jde o to, že Češi jinak přistupují k polské investici než ke své vlastní,“ tvrdí nejmenovaný zdroj Dzienniku.
Dlouhodobý spor
Obce v českém příhraničí bojují proti rozšíření dolu už šest let, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti. Voda přitom z oblasti mizí už teď.
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl plánuje postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně.
Těžit se Poláci chystají až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie.
Ten loni v květnu Polsku nařídil, aby provoz Turówa zastavilo až do vydání konečného rozsudku. Tomu se Varšava ale odmítla podřídit, za což jí Soudní dvůr EU v září uložil pokutu ve výši půl milionu eur. Mluvčí Evropské komise řekl, že pokud Varšava odmítne pokutu platit, může jí Brusel strhnout peníze z unijních dotací. V případě Turówa polská vláda dostala už tři výzvy k zaplacení pokuty i upozornění, že se k ní přičítají úroky.
Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) je dohoda lepší než soudy. Návrh česko-polské smlouvy počítal kromě jiného s finanční podporou obcím nebo s financováním monitoringu spodních vod, prašnosti a hlučnosti.
Jen monitoring do roku 2044 přijde odhadem na 15 milionů eur (385 milionů korun). V plánu jsou také další opatření, jako podzemní stěna, která má zabránit odtoku podzemní vody z české strany, nebo zelený val, který ochrání Uhelnou před hlukem a prachem z rozšiřujícího se dolu. Jednání se ale v polovině listopadu přerušila.
