Česko podá na Polsko žalobu kvůli dolu Turów, chce zastavit těžbu

Česká republika podá na přelomu února a března žalobu na Polsko v souvislosti s rozšiřováním hnědouhelného dolu Turów. Bude požadovat zastavení těžby. Rozhodla o tom vláda. Důvodem žaloby je podle ministerstva zahraničí hlavně negativní dopad těžby na regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde lidem ubývá spodní voda. Polské ministerstvo ovzduší a životního prostředí podle televize TVN 24 žaloba překvapila, očekávalo spíše ukončení sporu.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že se dlouho snažil spor vyřešit bez soudu, nevedla k tomu ale ani jednání před deseti dny ve Varšavě. Těžba má podle něj negativní každodenní vliv na životy desetitisíců Čechů.

Petříček se obává protahování soudu. „Mezitím jim důl bude dál odvádět vodu a dál bude prach znečišťovat vzduch, který dýchají,“ dodal. Proto podle něj Česko podá i návrh na předběžné opatření. Pokud by mu soud vyhověl, těžba by se musela do vynesení rozsudku zastavit.

Mluvčí polského ministerstva ovzduší a životního prostředí Aleksander Brzózka podle televizní stanice TVN 24 řekl, že resort je překvapený. Upozornil na to, že při nedávné návštěvě delegace vedené českým ministrem zahraničí ve Varšavě se jednalo i se zástupci českého ministerstva životního prostředí. „Z průběhu jednání se dalo usuzovat, že existuje šance na smírné ukončení sporu,“ zdůraznil Brzózka. Polská strana kategoricky popírá vliv dolu na situaci v Česku. Turów dodává uhlí hlavně do blízké elektrárny.

Žaloba k Soudnímu dvoru Evropské unie směřuje především na porušení práv českých občanů. Soudní dvůr se bude nejdříve podle ministerstva zabývat návrhem na předběžné opatření, které by mohlo být vydáno v řádu několika týdnů. Spor může až do vynesení rozsudku ukončit dohoda obou stran.

Podle ministerstva dostane Polsko možnost se nejprve k žalobě písemně vyjádřit, poté začne ústní část procesu. Následovat by mělo stanovisko generálního advokáta. Pokud soudní dvůr přistoupí na český návrh projednat věc přednostně, rozsudek by mohl vynést zhruba za jeden rok, uvedlo ministerstvo.

Rozhodnutí vlády ekologové uvítali. Žaloba je podle nich jediný prostředek, jak ochránit lidi i životní prostředí ohrožené těžbou. „Jsme rádi, že česká vláda vyslyšela naše výzvy a hájí práva svých občanů proti arogantní těžební společnosti. Polská strana dlouhodobě s Českem nekomunikovala a odmítala se zabývat jeho požadavky,“ uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová. Podle ní ekologové nevěří, že by došlo ke zlepšení, i pokud by Polsko po podání žaloby slíbilo vyjít Česku vstříc.

Žalobu podle dřívějších vyjádření podporuje i Liberecký kraj, který s Turówem sousedí.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.

Evropská komise v právně nezávazném stanovisku ke sporu Česka s Polskem kvůli Turówu v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...