Minimálně 700 milionů korun bude ještě potřeba přidat na zajištění pitné vody v příhraničí Libereckého kraje. Jedná se o oblast, která je postižená těžbou hnědého uhlí v polském Dole Turów. Jen peníze z Polska, které v rámci kompenzací přijdou, na to stačit nebudou. Na doplacení nákladů se tak bude podílet i česká vláda.
Peníze z Polska na zajištění vody v příhraničí Libereckého kraje nebudou stačit. Chybí asi 700 milionů
2 minuty
Události v regionech: 700 milionů korun na zajištění vody v příhraničí
Jana Matějková vodu ve studni má, pitná ale od povodní v roce 2010 není. Prosakuje do ní potok. „My vodu využíváme na všechno, ale na pití ji musíme kupovat a nosit z obchodu,“ řekla obyvatelka Václavic.
Problém s pitnou vodou se týká asi šestnácti tisíc lidí. Zhruba tisícovka z nich potřebuje úplně nový vodovod. Práce mají začít ještě letos. „U tří akcí máme už stavební povolení, takže bychom velice rádi začali po výběrových řízeních. V druhé polovině tohoto roku,“ řekl předseda představenstva Severočeské vodárenské společnosti Tomáš Indra.
Pokud se podaří dořešit financování, je podle něj firma připravena zahájit rekonstrukci úpravny vody Machnín. Stavební povolení už mají i vodovody v Chrastavě a Hrádku nad Nisou, v příštím roce by ho měl mít také nový přivaděč z Machnína do Hrádku.
Na Chrastavsku a Hrádecku by mohlo být hotovo do roku 2026. To ale neplatí pro oblast Frýdlantska, kde se má za čtyři roky teprve začít stavět. „My nejdříve musíme získat dokumentaci k územnímu rozhodnutí a v tom nám vlastně brání nezískané souhlasy jednotlivých vlastníků pozemků,“ vysvětlil předseda představenstva Frýdlantské vodárenské (FVS) Dan Ramzer.
Firma počítá s modernizací úpravny vody Frýdlant a zajištěním nových zdrojů vody, a také s výstavbou vodovodů, které zajistí zásobování směrem na Bulovku a Dětřichov. Náklady se odhadují na 825 milionů korun. Všechny stavby by měly být hotové do roku 2030.
Libereckému kraji poslala Společnost PGE a polská vláda 35 milionů eur, tedy přes 850 milionů korun. „Jsou to peníze na výstavbu nových vodovodů, nových vodních zdrojů, v takzvaném prvním zatěžovacím stupni,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).
Peněz ale bude zapotřebí daleko víc. Chybí asi 700 milionů. „O tuto částku se podělí stát, je tím myšleno ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí,“ ujistil ministr zemědělství Zděněk Nekula (KDU-ČSL).
Nejen vliv Dolu Turów, ale i sucha
Celkové náklady firmy odhadly na více než jeden a půl miliardy korun. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) jsou tato čísla orientační, rozhodující budou ceny z veřejných soutěží. Hubáčková odmítla, že by dohoda byla špatná, protože peníze z Polska na zajištění vody pro pohraničí nestačí. „Musíme poctivě přiznat, že neřešíme jen vliv Dolu Turów, hodně řešíme i vliv sucha,“ řekla.
Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) doplnil, že všechna jednání, která se s Polskem vedla, byla o spolufinancování projektů. „Pokud bychom měli důkazy, že všechny ty investice souvisí s Dolem Turów a jsou výsledkem důlní činnosti, tak bychom mohli žalovat společnost PGE, ale my takové podklady nemáme, protože tady neprobíhal monitoring,“ dodal.
O míře spolufinancování ministerstvy se bude jednat
O míře spolufinancování vodárenských projektů ministerstvy zemědělství a životního prostředí se bude znovu jednat v květnu nebo červnu. „Pro letošní rok do vodárenství počítáme obecně s částkou 1,5 miliardy korun a v rámci toho počítáme, že bude vybudováno 95 kilometrů nových vodovodů. Takže bude záležet na připravenosti jednotlivých projektů,“ doplnil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Kompenzace jsou součástí česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v polském Dole Turów u českých hranic. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur, tedy v přepočtu zhruba 1,1 miliardy korun. Jde o kompromis. Na transparentní krajský účet dorazily peníze na začátku února, deset milionů eur dostal český stát. O dotace z fondu budou moci žádat obce z dotčeného území a také vodárenské společnosti. Ve fondu zůstanou z rozhodnutí krajských zastupitelů i úroky z vložených peněz, za rok to může být dalších 30 milionů korun.
