Pršet začalo 6. srpna 2010. V následujících třech dnech napadlo na hřebenech Jizerských hor v celkovém součtu přes 300 milimetrů srážek. Řeky reagovaly okamžitě a prudce: více než stoletá voda se prohnala povodím Lužické Nisy, Smědé, Ploučnice a Kamenice. Zemřelo 5 lidí, škody byly odhadovány ve stovkách milionů korun. Nejpostiženější byly Heřmanice, Raspenava, Chrastava, Hrádek nad Nisou, Frýdlant a Lindava, v Polsku pak Bogatynia a Zgorzelec.
Před deseti lety zasáhly Frýdlantský výběžek silné povodně. Zemřelo pět lidí, škody dosáhly stovek milionů
Deset let od povodní na Frýdlantsku (zdroj: ČT24)
Na severu Čech pršelo už na začátku srpna 2010. Povodí Smědé a Kamenice už tedy bylo vodou relativně nasycené. Další vlnu deště přinesla tlaková níže, která se ze severní Itálie začala pohybovat k severu až severovýchodu.
Denní srážkové úhrny (od 7. srpna 2010 08:00 do 8. srpna 08:00 2010)
První s ní související srážky v oblasti Jizerských a Lužických hor registrovaly meteorologické stanice 6. srpna. Zásadní úlohu sehrály i okolní kopce. Foukalo totiž od severu a déšť na návětří Jizerských a Lužických hor a také Ještědského hřbetu výrazně zesiloval. Stanice v Žitavské pánvi za tři dny naměřily přes 250 milimetrů srážek.
Třídenní srážkové úhrny (od 6. do 8. srpna 2010)
Překvapení pro meteorology?
První náznaky, že by se mohly na nějakém území vyskytovat vydatné srážky s výraznější odezvou na řekách, se mohly objevit ve střednědobých prognózách na 7 až 10 dní dopředu – to ovšem platí v případě plošně rozsáhlých tlakových útvarů s předpokládanou delší dobou existence. Střednědobé modely ale neumí postihnout vliv terénu. A ten se právě v tomto případě projevil velmi výrazně a byl jednou z hlavních spolupůsobících příčin takto vydatných dešťů.
Chrastava při povodni před 10 lety
Chrastava 6. srpna 2020
První výstrahu vydal Český hydrometeorologický ústav ve čtvrtek 5. srpna v rámci krátkodobé předpovědi. V té době bylo jasné, že se v Česku vyskytnou vydatné srážky a následné vzestupy hladin, jen se modely zásadně lišily v tom, kde se tak vydatný déšť bude vyskytovat.
K výsledkům blízkým realitě se modely dopočítaly až v půlnočním termínu ze 7. srpna, tedy v době, kdy už vydatně pršelo. Jako zásadní se totiž ukázal právě okolní terén, tedy fakt, že srážky kvůli návětrnému efektu výrazně zesilovaly. Takzvaný nowcasting, tedy předpověď na velmi krátkou dobu v řádu hodin, která by pomohla s lokalizací extrémních úhrnů, se provozoval v té době zatím jen experimentálně.
Průměrné hodinové výšky srážek na Jeřici v Chrastavě
Hydrologické resumé
Na Liberecku spadly srážky do už tak nasyceného povodí Lužické Nisy a Smědé. Nejvýznamnější povodeň se vyskytla na Jeřici a jejích přítocích, na Lužické Nise pod soutokem s Jeřicí a také na Olešce. Například v Chrastavě se Jeřice zvedla z obvyklých zhruba 15 centimetrů skoro na 4,5 metru. Při kulminaci řekou protékalo tisíckrát víc vody – namísto normálního čtvrt kubíku za sekundu přes 270 m3/s.
Dvoudenní úhrny srážek při povodních v roce 2010 a 1897
V povodí Smědé byl největší nárůst registrován mezi Bílým Potokem a Frýdlantem. Z kulminačních čísel je jasné, že byl výrazně převýšen stoletý průtok. Na Českolipsku a Děčínsku se rozvodnila Ploučnice a Kamenice. Tady se jednalo o nejvýznamnější povodeň za dobu pozorování, srovnatelnou snad jedině s povodní v roce 1897.
Průběh průtoků na Lužické Nise a jejích přítocích
Samotné vyhodnocení povodňových průtoků bylo tehdy velice komplikované – při takové extremitě povodně totiž dochází ke zničení stanic a křivky je nutné dodatečně extrapolovat podle nejrůznějších modelů.
Podívejte se, jak o povodních informovala před deseti lety Česká televize:
Povodně na Frýdlantsku (zdroj: ČT24)