Sezona hurikánů byla letos výjimečná. I tím, že USA žádný nezasáhl

Americké úřady pro letošek předpovídaly nadprůměrnou hurikánovou sezonu. Ta teď končí a ve skutečnosti byla spíše podprůměrná. A v mnoha ohledech velmi výjimečná.

Přesně 30. listopadu oficiálně skončí hurikánová sezona v Atlantiku. Ta letošní přinesla třináct tropických bouří, které dostaly jména na písmena od A do M. Pět jich zesílilo do stadia hurikánu s rychlostmi větru přesahujícími 118 kilometrů za hodinu a tři z nich pak dosáhly intenzity silného hurikánu s větrem o síle alespoň 185 kilometrů za hodinu.

Ve srovnání s dlouhodobým průměrem skončila letošní sezona jako mírně podprůměrná – průměr je 14,4 bouře, 7,2 hurikánu a 3,2 silného hurikánu. Zajímavé je, že prakticky všechna předpovědní centra očekávala o něco aktivnější sezonu s alespoň sedmi hurikány, což se ale nenaplnilo.

Jména hurikánů letošní atlantické sezony
Zdroj: NOAA

Tři „superhurikány“, ale žádný v USA

I přes poněkud nižší počty měla letošní hurikánová sezona některé zajímavé až výjimečné rysy. Poprvé za deset let totiž ani jeden hurikán nezasáhl kontinentální oblast Spojených států, což je zejména po loňské sezoně s ničivými údery hurikánů Milton nebo Helene pro USA vítaná změna.

Pro letošní rok bylo rovněž typické střídání období s relativním klidem a období s bouřlivou činností a vznikem až velmi silných hurikánů. Letošní sezona vygenerovala hned tři „superhurikány“, tedy hurikány s nejvyšším, pátým stupněm intenzity podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice, což znamená, že rychlost větru v nich přesáhla 252 kilometrů za hodinu. Dosud se přitom stalo pouze jednou, že během jedné sezony v Atlantiku vznikly více než dva hurikány páté kategorie.

První tropická bouře, Andrea, vznikla 23. června, následovaná poměrně záhy bouřemi Barry a Chantal. Barry způsobil povodně na východě Mexika a okolí, navíc svou vlhkostí následně přispěl k extrémním srážkám při bouřkové situaci nad Texasem, která 4. července vyústila v tragické povodně s více než stovkou obětí. Tropická bouře Chantal byla jedinou tropickou níží (ale nikoliv hurikánem), která letos přímo zasáhla území USA a do Severní Karolíny přinesla vydatné deště a následné záplavy.

Prvním hurikánem sezony se před polovinou srpna stala Erin, ještě předtím ale jako tropická bouře přinesla přívalové deště a povodně, které si na ostrově Sao Vicente vyžádaly devět obětí. Severovýchodně od Portorika zesílila Erin na pátý stupeň, a i když vyvolané proudy a vlny zasáhly karibské ostrovy i části východních USA, přímého zásahu byly tyto oblasti ušetřeny. Erin mimochodem zesílila velmi rychle, během 24 hodin stoupla rychlost větru o téměř 130 kilometrů, což je páté nejrychlejší tempo v historii, a tlak klesl o 83 hektopascalů, pro tento parametr jde o třetí nejrychlejší pokles.

Vzápětí po zániku hurikánu Erin sice vznikla bouře Fernand, ale následovalo nezvykle dlouhé období klidu v části sezony, která bývá naopak zpravidla nejaktivnější. Klid prolomil silný hurikán Gabrielle po 17. září, který – ale až jako slábnoucí tropická bouře – zasáhl Azorské ostrovy a jeho zbytky pak doputovaly na Pyrenejský poloostrov. Tam mimochodem přispěly k významným povodním na východě Španělska, především v oblasti Valencie.

Druhým hurikánem, který dosáhl pátého stupně, byl Humberto, který vznikl v poslední dekádě září, ale na své cestě také víceméně minul obydlené oblasti. K rušnému konci září přispěl ještě hurikán Imelda, která ale větší škody napáchala ještě jako tropická bouře či deprese v severní části Karibiku, kam přinesla vydatné deště a povodně.

Výjimečná Melissa

Vrchol této hurikánové sezony přišel koncem října, kdy se vytvořila letošní z hlediska dopadů nejničivější tropická cyklóna – Melissa. Mimořádně teplá voda Karibského moře dosahující hodnot kolem třiceti stupňů Celsia se podepsala na výrazném zesílení Melissy. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem byl povrch moře asi o 1,3 stupně teplejší, což je v kontextu tropických moří výrazná anomálie. Přitom tak teplá byla voda v nezvykle tlusté vrstvě přesahující šedesát metrů.

Jinými slovy, Melissa měla mimořádně velký zdroj energie pro svůj vývoj. A to se projevilo i mimořádně výrazným a rychlým prohloubením systému. Během pouhých osmnácti hodin se z tropické bouře s rychlostmi větru kolem 110 kilometrů za hodinu stal hurikán čtvrté kategorie s rychlostmi větru kolem 225 kilometrů.

Následně se systém ještě dále prohloubil natolik, že tlak vzduchu klesl na 892 hektopascalů, což z Melissy činí třetí až čtvrtý nejsilnější hurikán v Atlantiku ve známé historii. Rovněž se stala nejsilnějším atlantským hurikánem při přechodu na pevninu. Maximální rychlosti větru dosáhly 295 kilometrů za hodinu, nárazy pak zhruba 345 kilometrů za hodinu.

Přesná předpověď

Působivá byla ale i kvalita předpovědi jejího postupu ze strany amerického Národního hurikánového centra (NHC). Čtyři dny před úderem hurikánu Melissa na Jamajku předpovědělo NHC postup hurikánu nad západní Jamajku, přičemž rozdíl v dráze předpovědi byl nakonec jen asi dvacet kilometrů. Současně šlo o první případ, kdy NHC předpovědělo, že hurikán dosáhne intenzity kategorie pět z tak nízké počáteční intenzity v době, kdy byla předpověď poprvé vydána.

Melissa za sebou na Jamajce zanechala totální spoušť. Nicméně ničivý úder pocítily i části východní Kuby a přívalové deště s povodněmi zasáhly také Haiti a Dominikánskou republiku. Celkový počet obětí přesáhl stovku. Za to, že nebyl větší, vděčí obyvatelé ostrovů mimo jiné i výše zmíněné přesné předpovědi, která umožnila včasnou a spolehlivou evakuaci, případně brzké varování v ohrožené oblasti.

Dodejme, že v neděli končí také sezona hurikánů nad východním Pacifikem. Těch bylo letos nadprůměrné množství – vzniklo tam dvacet bouří, jedenáct z nich zesílilo do hurikánu a čtyři do silného hurikánu. Nejsilnějším z hlediska nejnižšího tlaku byl hurikán Erick (s tlakem 944 hektopascalů a rychlostmi větru 220 kilometrů), který vznikl v polovině června a zasáhl jako silný hurikán jihozápadní oblasti Mexika, kam přinesl zejména vydatné deště a následné povodně, které si vyžádaly 24 obětí. Většina tropických systémů se nicméně obešla bez přímého úderu na pevninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 46 mminutami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 1 hhodinou

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
před 16 hhodinami

První účinný lék na rakovinu slinivky prošel testy. Zdvojnásobuje délku přežití

Jestli v současné době existuje nějaký opravdu obávaný druh rakoviny, pak je to karcinom slinivky břišní. Zatímco oproti jiným typům rakoviny se léčba stále zlepšuje, u něj se to stále nedaří. Až do tohoto týdne. V pondělí totiž vyšly údaje ze třetí fáze klinické studie léku jménem daraxonrasib. A jsou velmi pozitivní.
před 17 hhodinami

Estonsko se stalo druhou zemí v Evropě, která úspěšně naklonovala koně

V Estonsku se v sobotu narodilo první klonované hříbě. Země se tak stala druhou v Evropě, která zvládla klonování koní.
před 20 hhodinami

Vědci dohnali mezeru v poznání a popsali všechny nervy v klitorisu ve 3D

Zatímco nervy v penisu vědci prozkoumali detailně už dávno, klitoris zůstával stranou pozornosti. Napravil to tým expertů z Nizozemska. Jejich práce by mohla velmi rychle přinést pozitivní změny pro ženy rovnou v několika oblastech života.
před 20 hhodinami

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
včera v 06:00

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
14. 4. 2026
Načítání...