Tomáš Hradil

V Moravskoslezském kraji v pátek končí stav nebezpečí. Platil od začátku povodní, od nichž uplynuly právě tři měsíce. Katastrofa vzala životy šesti lidem a další jsou stále pohřešovaní. Poslední odhad škod se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) blíží sedmdesáti miliardám korun.

Firmy a živnostníci z povodní poničeného Bruntálska a okolí chtějí od vlády kompenzovat škody rychleji. Dosavadní státní pomoc hodnotí jako pomalou. Část z nich se sdružila do asociace Obnova 2024+. Věří, že společně bude o jejich potížích víc slyšet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nově odhaduje škody za zářijové záplavy v Česku na pětašedesát až sedmdesát miliard korun.

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.

Zářijové povodně výrazně vstoupily do života na severní Moravě a ve Slezsku. Zároveň byly první, na které se dokázala společnost a záchranné složky alespoň částečně připravit. I přesto se začalo hovořit o budování dalších protipovodňových opatření, například přehrady v Nových Heřminovech. Ochránit měla zatopená města Krnov a Opavu. O tom v pořadu Zkraje debatovali ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček, starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti), europoslanec Evžen Tošenovský a klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

Jedním z nejpostiženějších míst je Krnov, kam přijel konvoj s potravinami, vodou a pohonnými hmotami. Město s třiadvaceti tisíci obyvateli bylo odříznuté od okolního světa. Autem se do něj dalo dojet poprvé po dvou dnech. Pomoc na Krnovsku potřebovala i hasičská posádka, se kterou se utrhla krajnice a i s cisternou se převrátila. Hasiče ze střechy kabiny zachránil vrtulník. Místostarosta Krnova Miroslav Binar (ANO) i starosta Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) zároveň odmítli výtky šéfa hasičů Vladimíra Vlčka, že město selhalo při evakuaci.

České republice prospívá, že je už dvacet let součástí ekonomického prostoru Evropské unie, shodli se v Událostech, komentářích regionální politici. Zároveň ale upozorňují, že efektivnímu využívání evropských peněz zvláště malým obcím brání složité podmínky a byrokracie. Důležité je také, aby se vnitropoliticky zohledňovaly rozdíly mezi kraji. Česko se členskou zemí EU stalo 1. května 2004.

Do konce září by měl začít zkušební provoz nově budovaného krnovského obchvatu. Radnice chce snížit rychlost na 50 kilometrů v hodině u dvou ze tří křižovatek. Čeká se na stanovisko dopravní policie, ta k podobným změnám dává pouze doporučení. Krnovský obchvat se připravuje asi dvacet let, cena za osmikilometrový úsek přesáhne miliardu korun.