Stavět chodník je jako stavět dálnici. Efektivnímu využití peněz z EU brání podle regionálních politiků obludný systém

Nahrávám video
Události, komentáře: 20 let v EU pohledem regionálních politiků
Zdroj: ČT24

České republice prospívá, že je už dvacet let součástí ekonomického prostoru Evropské unie, shodli se v Událostech, komentářích regionální politici. Zároveň ale upozorňují, že efektivnímu využívání evropských peněz zvláště malým obcím brání složité podmínky a byrokracie. Důležité je také, aby se vnitropoliticky zohledňovaly rozdíly mezi kraji. Česko se členskou zemí EU stalo 1. května 2004.

„Česká republika je po dvaceti letech v Evropské unii bezesporu bohatší. Je to kombinace české ekonomiky, práce českých lidí a toho, že do Evropy patříme,“ nepochybuje předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS)

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) podotýká, že při využívání peněz z evropských fondů se nesmí zapomínat na vnitropolitické řešení rozdílů mezi jednotlivými kraji. Ministerstvy nastavené podmínky jsou podle Schillera pro některé kraje těžko splnitelné. „Pak místo aby se nůžky stahovaly, tak se stále roztahují,“ obává se. „Je třeba vnímat náš kraj úplně jiným pohledem, než jsou vnímány třeba střední Čechy nebo Praha.“

Rozdíly mezi regiony zůstanou, ale řešit se musí

Martin Kuba souhlasí, že „někdy je struktura extrémně komplikovaná“. „Ale srovnávání kvality života není jenom o penězích, je i o rozvoji lidského potenciálu, protože dobrou ekonomiku vždycky budou tvořit vzdělaní lidé, kteří budou mít příležitost podnikat, pracovat v dobrých firmách,“ dodává. V těchto očekáváních je podle něho třeba být realistický. „To je proces, který neumíte udělat ve strukturálně postiženém regionu za půl roku za žádných podmínek a s žádnými penězi. To by byla iluzorní představa, že z lidí, kteří byli schopni pracovat manuálně, budou za pět let IT inženýři, kteří budou dělat úplně jinou strukturu ekonomiky,“ upozorňuje.

Místo těchto naivních představ doporučuje investovat finance racionálně tak, aby napomáhaly rozvoji společnosti. „Je třeba si připustit, že rozdíly budou – i uvnitř krajů,“ podotýká. Rozdíly považuje za přirozené v každé zemi, byť by se politické reprezentace měly snažit je vyrovnat.

Přílišnou složitost dotačního systému kritizuje i Helena Tučková (KDU-ČSL), starostka Nové Vsi u Nového Města na Moravě, obce, která byla vyhlášena Vesnicí roku 2023 v Kraji Vysočina. „I když realizujeme malé projekty, podmínky máme stejné. Na chodník za milion, jako kdybychom stavěli dálnici v řádu miliard,“ uvedla příklad. To podle ní malým vesnicím ztěžuje možnost dostat se k evropským financím. Tento problém se netýká jen odlehlých regionů, ale třeba i periférie krajů.

Zjednodušit systém, možná i strukturu měst a obcí

„Snažili jsme se roky vyřešit téměř všechny problémy této země dotačními tituly a došlo to tak daleko, že jsme vytvořili skoro už obludný systém, v dobré víře, aby se dotační titul čerpal, jak má, vytvoříme miliony dokumentů, příloh a studií,“ připojuje se k výtkám na komplikovanou byrokracii starosta Krnova Tomáš Hradil (nestr. za Krnovské patrioty).

V Indexu kvality života, který hodnotila v roce 2021 společnost Obce v datech, se Krnov umístil v poslední desítce z celkem 206 porovnávaných obcí. „Evropské peníze, které proudily do České republiky, beru jako jednoznačně pozitivní, ale samo o sobě to nestačí,“ říká Hradil.

I on vnímá rozdílnost mezi regiony, která se dle jeho soudu spíše zvětšuje, než zmenšuje. „Ale za to nemůže Evropská unie, za to můžeme my sami,“ konstatuje. Výrazné zjednodušení programů pro čerpání evropských peněz by podle Hradila pomohlo k jejich efektivnějšímu využití, zvláště v chudých regionech. Někteří starostové, podotýkají krnovský starosta i ústecký hejtman, evropské dotace z obav před přílišnou složitostí ani řešit nechtějí, aby mohli „klidně spát“.

Předseda Asociace krajů Kuba zmiňuje v souvislosti s lepším fungováním systému také možnou debatu o struktuře měst a obcí. „V Česku a na Slovensku máme takový počet obcí, který není skoro nikde v Evropě. A ty malinké obce mají většinou neuvolněného starostu, který nemá čas si něco studovat. Otázka je, jestli to tak máme mít, nebo nemáme. Je to historická souvislost, která k České republice patří, ale v Evropě skoro nikde není,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
11:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby Baldy odsouzeného za terorismus

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce Tomáš Křivský v pátek uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by Balda opakoval jednání pro které byl stíhán. Rozhodnutí je pravomocné, všechny strany se vzdaly práva podat stížnost.
14:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud přiřkl mobiliář zámku Hrubý Rohozec dědičce rodu Walderode

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
10:58Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
včera v 18:05

V Brně vznikne nový bulvár. Propojí budoucí nádraží s centrem

V Brně začala výstavba nové městské třídy nazvané Bulvár, která propojí nové hlavní nádraží s historickým centrem. Severní část má být hotová příští rok v létě, jižní se bude stavět později. Projekt je klíčový pro rozvoj nové čtvrti Trnitá, kde má vzniknout bydlení pro 15 tisíc obyvatel a až 20 tisíc pracovních míst.
včeraAktualizovánovčera v 17:43

Předjaří vítá v Královské zahradě na Hradě tisíce květin

V Empírovém skleníku v Královské zahradě Pražského hradu lze vidět více než sto odrůd kvetoucích jarních květin. Na výstavě Předjaří: Zahrada malých gest je doplňuje výtvarná tvorba mladých českých a slovenských autorů.
včera v 17:03

VideoVejce před Velikonocemi kvůli úbytku slepic s ptačí chřipkou podraží

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.
25. 2. 2026
Načítání...