O výhodách, či nevýhodách dvacetiletého členství Česka v Evropské unii debatovali ve speciálním vysílání České televize europoslanci Alexandr Vondra (ODS), Marcel Kolaja (Piráti), Martin Hlaváček (ANO) a také bývalý europoslanec Petr Mach (SPD).
Čtveřice politiků se přela o přínosech a záporech členství v EU
30 minut
Europoslanci Alexandr Vondra, Marcel Kolaja a Martin Hlaváček s bývalým europoslancem Petrem Machem v debatě o dvaceti letech v EU
První spor mezi diskutujícími se točil již kolem toho, jaká je bilance Česka vůči Evropské unii, zda země více dostává, než Unii dává, nebo naopak.
Mach vypočítával náklady spojené například s administrativou, dále výdaje spojené s emisními povolenkami Green Dealu či příspěvky na OZE (obnovitelné zdroje energie). Došel k závěru, že Česko platí více, než na dotacích dostává. Pro volný pohyb zboží a osob, se kterým souhlasí, by podle něj stačilo mít pozici jako má Británie, Island, Švýcarsko, Norsko. „Bez těch regulací.“
Přednosti členství vyzdvihl naopak Kolaja. Zmínil, že se výrazně zvýšil podíl českého exportu na evropský trh. „Čeští občané objektivně bohatnou díky tomu, že jsme součástí Evropské unie.“ Domnívá se rovněž, že i kdyby bilance Česko - Evropská unie byla záporná, „což se časem může stát,“ tak je pro Česko výhodné být součástí Unie. „Zvedá to naši ekonomiku.“
Hlaváček hodnotí uplynulých dvacet let jako roky největší prosperity pro Česko i Evropskou unii. „Na tom jsme významně získali.“ Za uplynulé období tak převažují přínosy, ale otázka podle něj nyní zní, jak se bude Unie vyvíjet dál. Obává se, že Evropská unie chce ovládat veškeré aspekty životů občanů.
Vondra v této souvislosti vyzdvihl možnost uplatnění českého zboží na evropských trzích i bezpečnostní sounáležitost v rámci EU. Zároveň dodal, že Evropská unie se za oněch dvacet let nezměnila vždy k lepšímu. Připomněl zvláště posledních pět let, kdy došlo k legislativní smršti a snaze „uregulovat Evropu k smrti.“
V další části pořadu se hovořilo například také o tom, zda pro Česko existuje alternativa vůči jeho členství v EU a jakou roli hrála schválená Lisabonská smlouva, která byla podepsaná v roce 2007. Jejím cílem bylo především reformovat instituce Evropské unie a jako první dokument určovala formální postup, pokud by některý stát chtěl Unii opustit.
Existuje alternativa k členství Česka v EU?
Vondra kritizoval skutečnost, že stále více věcí se rozhoduje většinovým (ne tedy jednomyslným) rozhodováním států a když je Evropská komise hodně ideologicky zacílená, může prosadit mnoho věcí „ideologickou smrští.“
Kolaja odmítl Vondrovo tvrzení, že by Lisabonská smlouva spustila ideologickou smršť z posledních let. Je příznivcem toho, aby exekutiva Evropské komise měla výkonné pravomoci. Takzvaných delegovaných aktů by se však nemělo podle něj využívat nadbytečně.
Mach uvedl, že podporuje vystoupení Česka z EU. Jako alternativu tohoto členství vidí Evropské sdružení volného obchodu. Zmínil pozici Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska či Islandu, které nepotřebují Evropský parlament ani přebujelou Evropskou komisi.
Hlaváček se domnívá, že ke členství v Evropské unii nemáme lepší alternativu. Dodal však, že to neznamená, že Unie je ideální a není co měnit. Zároveň by se však bál měnit základní předpisy existence Evropské unie, protože by to mohlo být pro Česko nevýhodné.
Nadnárodní organizace v Evropě
