Čtveřice politiků se přela o přínosech a záporech členství v EU

30 minut
Europoslanci Alexandr Vondra, Marcel Kolaja a Martin Hlaváček s bývalým europoslancem Petrem Machem v debatě o dvaceti letech v EU
Zdroj: ČT24

O výhodách, či nevýhodách dvacetiletého členství Česka v Evropské unii debatovali ve speciálním vysílání České televize europoslanci Alexandr Vondra (ODS), Marcel Kolaja (Piráti), Martin Hlaváček (ANO) a také bývalý europoslanec Petr Mach (SPD).

První spor mezi diskutujícími se točil již kolem toho, jaká je bilance Česka vůči Evropské unii, zda země více dostává, než Unii dává, nebo naopak.

Mach vypočítával náklady spojené například s administrativou, dále výdaje spojené s emisními povolenkami Green Dealu či příspěvky na OZE (obnovitelné zdroje energie). Došel k závěru, že Česko platí více, než na dotacích dostává. Pro volný pohyb zboží a osob, se kterým souhlasí, by podle něj stačilo mít pozici jako má Británie, Island, Švýcarsko, Norsko. „Bez těch regulací.“

Přednosti členství vyzdvihl naopak Kolaja. Zmínil, že se výrazně zvýšil podíl českého exportu na evropský trh. „Čeští občané objektivně bohatnou díky tomu, že jsme součástí Evropské unie.“ Domnívá se rovněž, že i kdyby bilance Česko - Evropská unie byla záporná, „což se časem může stát,“ tak je pro Česko výhodné být součástí Unie. „Zvedá to naši ekonomiku.“

Hlaváček hodnotí uplynulých dvacet let jako roky největší prosperity pro Česko i Evropskou unii. „Na tom jsme významně získali.“ Za uplynulé období tak převažují přínosy, ale otázka podle něj nyní zní, jak se bude Unie vyvíjet dál. Obává se, že Evropská unie chce ovládat veškeré aspekty životů občanů.

Vondra v této souvislosti vyzdvihl možnost uplatnění českého zboží na evropských trzích i bezpečnostní sounáležitost v rámci EU. Zároveň dodal, že Evropská unie se za oněch dvacet let nezměnila vždy k lepšímu. Připomněl zvláště posledních pět let, kdy došlo k legislativní smršti a snaze „uregulovat Evropu k smrti.“

V další části pořadu se hovořilo například také o tom, zda pro Česko existuje alternativa vůči jeho členství v EU a jakou roli hrála schválená Lisabonská smlouva, která byla podepsaná v roce 2007. Jejím cílem bylo především reformovat instituce Evropské unie a jako první dokument určovala formální postup, pokud by některý stát chtěl Unii opustit.

Existuje alternativa k členství Česka v EU?

Vondra kritizoval skutečnost, že stále více věcí se rozhoduje většinovým (ne tedy jednomyslným) rozhodováním států a když je Evropská komise hodně ideologicky zacílená, může prosadit mnoho věcí „ideologickou smrští.“

Kolaja odmítl Vondrovo tvrzení, že by Lisabonská smlouva spustila ideologickou smršť z posledních let. Je příznivcem toho, aby exekutiva Evropské komise měla výkonné pravomoci. Takzvaných delegovaných aktů by se však nemělo podle něj využívat nadbytečně.

Mach uvedl, že podporuje vystoupení Česka z EU. Jako alternativu tohoto členství vidí Evropské sdružení volného obchodu. Zmínil pozici Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska či Islandu, které nepotřebují Evropský parlament ani přebujelou Evropskou komisi.

Hlaváček se domnívá, že ke členství v Evropské unii nemáme lepší alternativu. Dodal však, že to neznamená, že Unie je ideální a není co měnit. Zároveň by se však bál měnit základní předpisy existence Evropské unie, protože by to mohlo být pro Česko nevýhodné.

Nadnárodní organizace v Evropě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...