Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.
Stavba přehrady v Nových Heřminovech začne v roce 2027
9 minut
Studio ČT24: Ministr zemědělství Výborný ke stavbě přehrady v Nových Heřminovech
O stavbě přehrady se intenzivně hovoří od katastrofických povodní v roce 1997. Vláda o její stavbě definitivně rozhodla o 11 let později. Aktuálně má projekt nepravomocné územní rozhodnutí. Proti němu se podle Výborného odvolaly organizace Děti Země a Hnutí Duha. Ministr je vyzval, aby odvolání stáhly.
Předseda Dětí Země Miroslav Patrik řekl, že čeká, až Výborný odvolá generálního ředitele Povodí Odry, který je podle něj jednoznačně odpovědný za to, že přehrada dosud nestojí. „Pokud stát chce jako ochranu před povodněmi postavit přehradu a za dvacet let to nedokáže, je chyba v té instituci,“ řekl a dodal, že stažení odvolání jeho organizace nepřipravuje. „Pak bychom byli v jiných případech snadno vydíratelní,“ prohlásil.
Ani koordinátor Hnutí Duha Ivo Dokoupil o stažení odvolání nepřemýšlí. „Bohužel se sešly dva nežádoucí fenomény. Nepříliš funkční státní správa a státní monopol na protipovodňovou ochranu. Povodí Odry má jako státní podnik absolutní monopol, ale přitom není schopno rychle a dostatečně chránit obce před povodněmi,“ uvedl.
Původní plány
V roce 2019 bylo v plánu začít přehradu stavět v roce 2022 a v roce 2027 měla být uvedena do provozu. O tom, že rok 2027 by měl být rokem zahájení výstavby, hovořila loni mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková. To, že přehrada dosud nestojí, je podle Výborného chyba státu. Řekl, že úřady mohly rychleji rozhodovat, příprava měla být rychlejší.
Stát selhal podle něj i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a popřípadě i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat, a stavbu tak oddalovat. Výborný proto chce oslovit ministerstvo spravedlnosti. Zákony by se podle něj měly upravit tak, aby stát dokázal důležité stavby ve veřejném zájmu efektivněji prosadit.
Ministr zemědělství jednal i se starostou Krnova Tomášem Hradilem (Krnovští Patrioti). Krnov patří mezi města, která byla v září nejvíce postižena povodněmi. Voda jej zatopila z osmdesáti procent. Hradil prohlásil, že jednání přineslo konkrétní posun. „Dohodli jsme se na tom, že projektování protipovodňových opatření v Krnově začne bez prodlení. Původně se počítalo s rokem 2029. Nyní se přípravy urychlí,“ uvedl Hradil.
Opatření v Krnově přitom Povodí Odry mělo budovat nezávisle na stavbě přehrady. Dokončena měla být v roce 2016. Vodohospodáři ale pak podle Hradila změnili chystaný postup a opatření ve městě chtějí stavět až po dokončení přehrady v Nových Heřminovech. Uvedli, že by opatření bez přehrady nebyla efektivní, a povodeň by je navíc poškodila. S tím ale Hradil nesouhlasí. „Je to nesmysl. Opatření už tady měla dávno být. Dají se realizovat před přehradou,“ míní.
On i Výborný v úterý také potvrdili, že poprvé se začíná hovořit o protipovodňových opatřeních na řece Opavici, která se v Krnově vlévá do Opavy. Letos část povodňových škod způsobila v Krnově i tato řeka.
