Obce mohou od středy 9. října žádat o mimořádnou pomoc pro vyplavené rodiny, o níž rozhodla minulý týden vláda. V průměru dostanou čtyřicet tisíc korun na domácnost, rozdělí je podle rozsahu škod. Peníze jsou určené lidem z Moravskoslezského a Olomouckého kraje a také z Frýdlantu na Liberecku. Celkem je v této výzvě k dispozici miliarda korun.
O přesné výši příspěvku rozhodnou obce. „Radnice v postižených obcích mohou dát vyšší částku těm rodinám, které byly zasaženy razantněji. Je to z našeho pohledu efektivní řešení, protože z centrální úrovně ministerstev nejsme schopni tyto jednotlivé případy rozlišit, to dokáží opravdu místní zastupitelstva,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministr životního prostředí Hladík podotkl, že cílem výzvy je pomoci domácnostem co nejrychleji. „Finanční pomoc je určena na pokrytí nejnutnějších výdajů, na opravy škod, nákladů na energie a na pořízení základního vybavení a zajištění základního chodu domácností,“ sdělil.
Obce mohou žádosti podávat do konce ledna příštího roku prostřednictvím elektronického systému AIS Státního fondu životního prostředí. Peníze budou uvolněny zálohově do patnácti dnů od schválení dotace. „Žádosti budou zpracovávány průběžně a bez soutěžního výběrového řízení, což zajišťuje efektivní a rychlou distribuci finančních prostředků,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Zhruba miliardu korun by stát měl dát na náhradu nákladu firmám, jejichž zaměstnanci nemohli jít kvůli velké vodě do práce, půjde asi o osmdesát tisíc pracovních míst.
Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzrostou kvůli povodním o třicet miliard na 282 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel. Stanjura tento týden řekl poslancům, že stát uvolní na pomoc čtyřicet miliard korun, neboť deset miliard vyčlení ve státním rozpočtu na příští rok.
Bělica a Suchánek žádají o prodloužení stavu nebezpečí
Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) žádá vládu o prodloužení stavu nebezpečí, který byl v regionu vyhlášen kvůli povodním v polovině září. V případě souhlasu vlády by se měl prodloužit v Bohumíně, Bruntálu, Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Kravařích, Krnově, Opavě a Ostravě. Podle hejtmana to usnadní likvidaci následků povodní.
„Přestože se jedná o ten nejnižší nouzový stav, tak to umožňuje řešit v území likvidační práce a zahájit i obnovovací práce, protože byť je to ten nejnižší z nouzových stavů, umožňuje legislativně některé věci řešit bezprostředně, což by jinak nebylo možné. Jedná se především o demolice budov, stavební práce na korytech řek nebo energetické infrastruktuře,“ řekl Bělica.
O prodloužení stavu nebezpečí na zaplaveném Jesenicku a Šumpersku požádal vládu i olomoucký hejtman Josef Suchánek (STAN), urychlí to dle něj likvidaci škod. O prodloužení stavu nebezpečí požádaly samosprávy v Jeseníku a Šumperku i společnosti ČEZ Distribuce a GASNET, jelikož díky tomu budou moci rychleji likvidovat škody způsobené záplavami.
Při vyhlášeném stavu nebezpečí lze podle Suchánka v postižených oblastech snadněji organizovat pomoc vojáků i hasičů, bez které se samosprávy i místní lidé ani bezmála tři týdny po záplavách stále neobjedou. Při obnově poškozené infrastruktury pak není třeba složitě žádat o stavební povolení, což distribučním firmám výrazně usnadňuje opravu poničených rozvodů elektřiny, plynu a vody.
Moravskoslezský kraj ve spolupráci s hasiči nyní zpřesňuje počet lidí, kteří nebudou moci v zimě užívat svá obydlí zasažená povodní. Aktuálně jde o 159 rodin a téměř čtyři sta lidí. Podle krajského ředitele hasičů Radima Kuchaře je dvě stě padesát lidí z velkých měst, jako jsou Krnov, Opava, Ostrava a Bohumín, kde jsou náhradní ubytovací kapacity k dispozici.
Zbytek je z menších obcí, kde bude řešení situace složitější. Podle Kuchaře se hasiči s krajem shodují na tom, že by bylo vhodnější, aby tito lidé přečkali zimu například v penzionech než v mobilních ubytovacích zařízeních. Pro většinu lidí je možné v okolí jejich bydliště takové ubytování zařídit. Bude však nutné řešit i financování takového pobytu. Zabývat by se tím proto mělo i ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nemoci související se záplavami
V kraji hygienici podle Bělici dosud zaznamenali v souvislosti s povodní tři případy leptospirózy, takzvané krysí nemoci. Nakazili se dva muži a žena, kteří při úklidu nepoužívali vhodné ochranné pomůcky.
Leptospiróza se šíří močí nakažených zvířat, jako jsou hlodavci, psi, hospodářská zvířata či divoká zvěř. Leptospiry mohou být přítomny jak v povodňové vodě, která splachuje výkaly, tak v bahně a usazeninách, a to i po zaschnutí. Proto je zásadní dodržovat hygienu, mýt si ruce a používat ochranné pomůcky.
Hygienici rovněž očkovali proti žloutence A přes 550 lidí včetně dětí. Preventivní očkování bylo možné dostat v zaplaveném ostravském obvodu Přívoz. Právě v této lokalitě hygienici už od dubna evidují vznik ohniska žloutenky, které monitorují. Preventivní očkování mělo zabránit dalšímu rozšiřování nemoci.
Autobusy na Jesenicku od pondělí pojedou bez omezení
Na Jesenicku bude v pondělí obnoven obvyklý provoz linkových autobusů, které od poloviny září kvůli poničeným silnicím a mostům záplavami nejezdily do řady měst a obcí. Po jednání krizového štábu to sdělil hejtman Suchánek. „Jsem vždycky rád, když obyvatele postižených obcí můžeme potěšit nějakou pozitivní zprávou. Lidé se od pondělka dostanou do práce, k lékařům a děti do škol,“ řekl hejtman.
Hejtman ale upozornil, že cestující musí sledovat aktuální situaci v jednotlivých obcích. K některým zastávkám nebudou autobusy jezdit podle platných jízdních řádů, jelikož autobusová stanoviště vzala velká voda nebo se k nim kvůli poškozeným cestám nelze dostat. Na některých místech budou autobusové zastávky provizorně umístěny jinak.
Po povodních jsou na Jesenicku poškozené i železniční tratě včetně důležitého spojení ze Zábřehu do Jeseníku a Krnova. České dráhy proto v regionu postupně zavádí náhradní autobusovou dopravu, která zajišťuje svoz cestujících. Bez náhradní dopravy je ještě trať mezi stanicemi Lipová-lázně a Javorník ve Slezsku a také mezi Mikulovicemi a Zlatými Horami. Aktuální informace o autobusové a železniční dopravě jsou publikovány na webu Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje.
Záplavy v polovině září způsobily na železničních tratích zejména v Olomouckém a Moravskoslezském kraji celkové škody za víc než miliardu korun. Oprava poničených úseků zabere několik měsíců. Některé zdevastované tratě na severu Olomouckého kraje se podaří opravit až ve druhé polovině příštího roku.
Obrovské škody mají energetické společnosti
Povodně způsobily na distribučních zařízeních a objektech energetické skupiny ČEZ škody za zhruba miliardu korun. Voda poničila především elektrická vedení, trafostanice a rozvodny a také podzemní plynovody. Vyčíslení škod bude firma ještě zpřesňovat během opravných prací. Škody na zařízeních v současné době počítá také další distribuční společnost EG.D.
„Škody, které ničivé záplavy na naší infrastruktuře natropily, jsou obrovské. V některých místech voda sloupy elektrického vedení doslova smetla a odplavila je desítky metrů, rozvodny se ocitly kompletně pod hladinou, jinde povodeň přervala plynovody nebo poškodila výměníkové stanice,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš.
„Naší hlavní prioritou byla obnova dodávek našim zákazníkům s nastupujícím chladným počasím, proto jsme leckde museli volit provizorní řešení a teď nás v dalších měsících čeká systematická práce na celkových renovacích,“ dodal.
ČEZ v minulých dnech rozhodl také o finanční a materiální pomoci pro postižené oblasti. Konkrétně jde o osmnáct milionů korun z nadace firmy a zaměstnanecké sbírky, které dostaly hlavně složky Integrovaného záchranného systému a humanitární organizace, které zasahovaly v zatopených oblastech. Společnost také, stejně jako někteří další dodavatelé, umožňuje zákazníkům zasaženým povodní odložit platby záloh.
