Obce mohou od středy 9. října žádat o mimořádnou pomoc pro vyplavené rodiny, o níž rozhodla minulý týden vláda. V průměru dostanou čtyřicet tisíc korun na domácnost, rozdělí je podle rozsahu škod. Peníze jsou určené lidem z Moravskoslezského a Olomouckého kraje a také z Frýdlantu na Liberecku. Celkem je v této výzvě k dispozici miliarda korun.
Obce budou moci žádat o pomoc zaplaveným rodinám
O přesné výši příspěvku rozhodnou obce. „Radnice v postižených obcích mohou dát vyšší částku těm rodinám, které byly zasaženy razantněji. Je to z našeho pohledu efektivní řešení, protože z centrální úrovně ministerstev nejsme schopni tyto jednotlivé případy rozlišit, to dokáží opravdu místní zastupitelstva,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) podotkl, že cílem výzvy je pomoci domácnostem co nejrychleji. „Finanční pomoc je určena na pokrytí nejnutnějších výdajů, na opravy škod, nákladů na energie a na pořízení základního vybavení a zajištění základního chodu domácností,“ sdělil.
Obce mohou žádosti podávat do konce ledna příštího roku prostřednictvím elektronického systému AIS Státního fondu životního prostředí. Peníze budou uvolněny zálohově do patnácti dnů od schválení dotace. „Žádosti budou zpracovávány průběžně a bez soutěžního výběrového řízení, což zajišťuje efektivní a rychlou distribuci finančních prostředků,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Zhruba miliardu korun by stát měl dát na náhradu nákladu firmám, jejichž zaměstnanci nemohli jít kvůli velké vodě do práce, půjde asi o osmdesát tisíc pracovních míst.
Bělica žádá o prodloužení stavu nebezpečí
Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzrostou kvůli povodním o třicet miliard na 282 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel. Stanjura tento týden řekl poslancům, že stát uvolní na pomoc čtyřicet miliard korun, neboť deset miliard vyčlení ve státním rozpočtu na příští rok.
Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) žádá vládu o prodloužení stavu nebezpečí, který byl v regionu vyhlášen kvůli povodním v polovině září. V případě souhlasu vlády by se měl prodloužit v Bohumíně, Bruntálu, Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Kravařích, Krnově, Opavě a Ostravě. Podle hejtmana to usnadní likvidaci následků povodní.
„Přestože se jedná o ten nejnižší nouzový stav, tak to umožňuje řešit v území likvidační práce a zahájit i obnovovací práce, protože byť je to ten nejnižší z nouzových stavů, umožňuje legislativně některé věci řešit bezprostředně, což by jinak nebylo možné. Jedná se především o demolice budov, stavební práce na korytech řek nebo energetické infrastruktuře,“ řekl Bělica.
Kraj ve spolupráci s hasiči nyní zpřesňuje počet lidí, kteří nebudou moci v zimě užívat svá obydlí zasažená povodní. Aktuálně jde o 159 rodin a téměř čtyři sta lidí. Podle krajského ředitele hasičů Radima Kuchaře je dvě stě padesát lidí z velkých měst, jako jsou Krnov, Opava, Ostrava a Bohumín, kde jsou náhradní ubytovací kapacity k dispozici.
Zbytek je z menších obcí, kde bude řešení situace složitější. Podle Kuchaře se hasiči s krajem shodují na tom, že by bylo vhodnější, aby tito lidé přečkali zimu například v penzionech než v mobilních ubytovacích zařízeních. Pro většinu lidí je možné v okolí jejich bydliště takové ubytování zařídit. Bude však nutné řešit i financování takového pobytu. Zabývat by se tím proto mělo i ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nemoci související se záplavami
V kraji hygienici podle Bělici dosud zaznamenali v souvislosti s povodní tři případy leptospirózy, takzvané krysí nemoci. Nakazili se dva muži a žena, kteří při úklidu nepoužívali vhodné ochranné pomůcky.
Leptospiróza se šíří močí nakažených zvířat, jako jsou hlodavci, psi, hospodářská zvířata či divoká zvěř. Leptospiry mohou být přítomny jak v povodňové vodě, která splachuje výkaly, tak v bahně a usazeninách, a to i po zaschnutí. Proto je zásadní dodržovat hygienu, mýt si ruce a používat ochranné pomůcky.
Hygienici rovněž očkovali proti žloutence A přes 550 lidí včetně dětí. Preventivní očkování bylo možné dostat v zaplaveném ostravském obvodu Přívoz. Právě v této lokalitě hygienici už od dubna evidují vznik ohniska žloutenky, které monitorují. Preventivní očkování mělo zabránit dalšímu rozšiřování nemoci.
Obrovské škody mají energetické společnosti
Povodně způsobily na distribučních zařízeních a objektech energetické skupiny ČEZ škody za zhruba miliardu korun. Voda poničila především elektrická vedení, trafostanice a rozvodny a také podzemní plynovody. Vyčíslení škod bude firma ještě zpřesňovat během opravných prací. Škody na zařízeních v současné době počítá také další distribuční společnost EG.D.
„Škody, které ničivé záplavy na naší infrastruktuře natropily, jsou obrovské. V některých místech voda sloupy elektrického vedení doslova smetla a odplavila je desítky metrů, rozvodny se ocitly kompletně pod hladinou, jinde povodeň přervala plynovody nebo poškodila výměníkové stanice,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš.
„Naší hlavní prioritou byla obnova dodávek našim zákazníkům s nastupujícím chladným počasím, proto jsme leckde museli volit provizorní řešení a teď nás v dalších měsících čeká systematická práce na celkových renovacích,“ dodal.
ČEZ v minulých dnech rozhodl také o finanční a materiální pomoci pro postižené oblasti. Konkrétně jde o osmnáct milionů korun z nadace firmy a zaměstnanecké sbírky, které dostaly hlavně složky Integrovaného záchranného systému a humanitární organizace, které zasahovaly v zatopených oblastech. Společnost také, stejně jako někteří další dodavatelé, umožňuje zákazníkům zasaženým povodní odložit platby záloh.