Vláda uvolní jako první okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi průměrně čtyřicet tisíc korun na domácnost. Peníze pošle obcím, které rozhodnou o konkrétní výši pro konkrétní domácnost. Pro firmy připraví Národní rozvojová banka (NRB) dva podpůrné programy, ve kterých budou moct malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky. Po jednání pracovní skupiny pro financování následků povodní to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stanjura také řekl, že odstraňování protipovodňových škod se zatím financovalo z krizových rezerv obecních a krajských rozpočtů. Po vyčerpání těchto rezerv se mohou samosprávy obrátit na státní rozpočet. Podle ministra financí první taková žádost přišla od Moravskoslezského kraje, ministerstvo financí mu odešle osmdesát milionů korun.
Částka určená pro okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi je podle Stanjury průměrná. Definitivní rozhodnutí o konkrétní výši bude na obcích. „Samotná obec může stanovit místní podmínky, dát vyšší částku více zasaženým, nižší částku méně zasaženým,“ řekl ministr. Starostové podle něj dokážou lépe než stát rozlišit, kdo potřebuje jakou podporu.
Záplavy v polovině září zasáhly nejhůř Moravskoslezský a Olomoucký kraj. V Moravskoslezském dlouhodobě připravily o střechu nad hlavou stovku rodin. Kraj a obce pro ně hledají nouzové ubytování. Řešením mohou být například mobilní či kontejnerové domy.
„Dlouhodobé nouzové ubytování bude v kraji potřebovat 280 osob, celkem jde o 102 rodin. Jsou to ti, co nestihnou vyřešit problémy s bydlením do zimy,“ shrnul hejtman Josef Bělica (ANO). Dodal, že například v Opavě to je nyní šedesát lidí, v Krnově na Bruntálsku třicet. „Tato čísla se ale ještě mohou měnit,“ dodal Bělica. Řekl, že aktuálně v evakuačních centrech zůstává sedm desítek lidí.
Informace pro kraj sbírá speciální tým hasičů. V každé obci je jeden, který situaci monitoruje. Zároveň se kraj s představiteli obcí snaží najít vhodná místa, kde by se mohlo nouzové a dočasné bydlení pro tyto rodiny zřídit. „Jde například o mobilní domy či kontejnerová řešení. Variant máme připraveno několik,“ popsal Bělica. Možná je i nabídka volných bytů, ale to by bylo v jiných oblastech kraje, dodal.
„Budeme to komunikovat, jak s těmi starosty, tak samozřejmě s těmi lidmi,“ řekl. Dodal, že kraj v nejbližší době na obnovu území zasaženého povodní uvolní tři sta padesát milionů korun. Schválit to ještě musí zastupitelstvo. Ustavující se po krajských volbách sejde pravděpodobně v říjnu.
Vyplavená pyrotechnika a kontaminovaná voda
V Ostravě podle hejtmana jsou dva problémy související s firmami. V jenom případě jde o šedesát tun vyplavené zábavní pyrotechniky. Musí se hlídat, aby se nekontrolovaně neodpálila. Ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel dodal, že nyní se musí materiál kropit. „Potom bude potřeba všech těch šedesát tun zakopat na bezpečném místě, aby byla celá nálož znehodnocená,“ řekl.
Problém s kontaminovanými odpadními vodami hejtman vnímá v případě společnosti OKK Koksovny. Není funkční čistička odpadních vod a vody opouštějící areál firmy mohou být nebezpečné. Hejtman proto chce zástupce společnosti vyzvat, aby uvedli, jak s odpadem naloží. „Pokud koksovny nezabrání úniku odpadních vod, jsem připraven podat trestní oznámení,“ řekl. Mluvčí společnosti Jindřich Vaněk řekl, že firma má připravené řešení. Odpadní vody bude odčerpávat a odvážet k likvidaci v cisternách.
V ostravském obvodě Nová Ves, který byl v krajském městě povodní zasažen nejhůř, končí odčerpávání vody z budov v severní části. Ulice jsou plné lidí, kteří uklízejí zničené věci, auta odvážejí odpad nanošený na hromady. Obvod se pomalu pouští do počítání škod.
„Dočerpáváme zbytky vody, které tam ještě zůstaly. Myslím si, že nejpozději zítra (v sobotu) ráno už budeme všichni na suchu, včetně areálu garáží. Neprošli jsme ještě všechny domy, ale víme, že dva jsou staticky narušené. Ale netuším, jestli se budou muset bourat, to musí posoudit statik,“ řekl novoveský starosta Tomáš Lefner (SNK pro Novou Ves - LIST).
Miliardové škody v Krnově, vrátila se pitná voda
Obyvatelé Krnova mají od pátečního odpoledne opět pitnou vodu. Společnost Krnovské vodovody a kanalizace, která patří městu, obnovila dodávky. Bez pitné vody bylo město od 15. září. Dodávky radnice řešila cisternami a distribucí balené vody. Pitná voda z kohoutků opět teče nejen v Krnově, ale i v částech Chomýž, Krásné Loučky a obcích Brantice a Radim. „Zpočátku se může zdát voda lehce zkalená a více cítit chlórem, je ale zdravotně nezávadná," uvedla mluvčí krnovské radnice Dita Círová. Povodeň, která zasáhla velkou část Krnova, znečistila značně i prameniště. Ta jsou zdrojem pitné vody.
Povodně v Krnově podle starosty Tomáše Hradila (Krnovští patrioti) způsobily na městském i soukromém majetku škodu za několik miliard korun. Dopisem požádal stát, aby co nejrychleji finančně pomohl. „Žádáme o rychlou a efektivní pomoc pro povodní postižené město. Povodeň zaplavila téměř celý Krnov s třiadvaceti tisíci obyvateli, její rozsah byl ještě dramatičtější než v roce 1997. Škody jsou obrovské,“ řekl. Uvedl, že ve vlastním rozpočtu by radnice na obnovy letos mohla mít maximálně třicet milionů korun. Přebytky město podle starosty nemá, protože v minulých letech masivně investovalo.
Hradil dodal, že podle odhadu představitelů radnice náklady na obnovu města v prvním měsíci mohou přesáhnout sto milionů korun. Peníze budou potřeba na úklid města, odvoz odpadu na skládky, opravy silnic a chodníků. „Obnova města každý den stojí dva miliony korun,“ řekl. Celkový rozsah škod na městském majetku odhaduje na miliardu korun, škody ve městě mezi lidmi a firmami na několik miliard.
„Pojistné plnění naší samosprávy i firem pokryje jen naprostý zlomek škod. I vzhledem k povodňové historii města z roku 1997 pojišťovny místním organizacím nenabízely adekvátní produkty. Přestože se nám Moravskoslezský kraj snaží maximálně pomáhat, není v jeho ani našich silách ekonomicky vše zvládnout a hrozí také rychlý kolaps lokální ekonomiky,“ doplnil.
Uvedl, že ve čtvrtek se sešli zástupci patnácti největších krnovských firem. „Jen u nich budou škody v rozsahu jedné až dvou miliard. Pojištění z toho pokryje asi deset procent,“ řekl Hradil. Situaci ve městě označil za velmi vážnou, v případě firem za kritickou. „Někteří živnostníci už asi neotevřou. Povodeň zasáhla jejich podniky i domácnosti. Pro mnohé to je těžká rána,“ řekl.
Pro firmy jsou připraveny dva podpůrné programy
Pro firmy připraví Národní rozvojová banka (NRB) podle Stanjury dva podpůrné programy, ve kterých budou moct malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky. Na záruční program NRB uvolní vláda pět set milionů korun, banka tak bude moct poskytnout podnikatelům záruky za úvěry až v hodnotě tři a půl miliardy korun. NRB také bude nabízet zvýhodněné úvěry malým a středním firmám v rozsahu půl milionu korun až sto milionů korun, nabízené úroky přitom budou pod tržní úrovní.
Stanjura doplnil, že vláda připravuje i další formy pomoci. Zaměří se na zajištění dodávek pitné vody, tepla a energií či obnovu dopravní infrastruktury. Stanjura přitom upozornil, že ministerstvem dopravy uváděné škody na silnicích a železnicích v rozsahu deseti miliard jsou zatím předběžný odhad a nedá se vyloučit, že částka nakonec bude vyšší.
Kromě prostředků samospráv a státního rozpočtu chce vláda při obnově po povodních využít i evropské peníze. Stanjura v pátek podpořil zapojení dvou miliard eur (50 miliard korun) z fondu soudržnosti, které půjde použít bez státního spolufinancování. Podle něj by tyto peníze měly sloužit především na výstavbu protipovodňových opatření. Připomněl, že peníze z fondu soudržnosti bude možné využívat až do roku 2030, není je tedy nutné vyplatit letos nebo v příštím roce.
Vojáci a hasiči stále pomáhají
Následky povodní v současné době pomáhá likvidovat osm set vojáků s technikou. „Armáda bude pomáhat dál podle požadavků starostů a hejtmanů,“ sdělil Karel Čapek z tiskového oddělení ministerstva obrany. Podle vládního rozhodnutí mohou být vojáci nasazeni od 18. září do konce října na územích, která zasáhly povodně. Usnesení se týká až dvou tisíc vojáků.
Se zajišťováním narušených staveb pomáhají hasiči. Na Jesenicku dosud stabilizovali desítku budov vážně poškozených povodněmi. Speciálními podpěrami zpevňují konstrukce tak, aby minimalizovali riziko zřícení, poškození a ohrožení životů obyvatel. „V některých případech díky stabilizaci umožní i jejich následnou opravu,“ informovala mluvčí olomouckých krajských hasičů Lucie Balážová. Záchranný útvar hasičů také pomáhá s odstraněním objektů, které statici určili k demolici. Na kontě mají i zprovoznění dalších cest a mostů.
V nejpostiženějších oblastech na severu Olomouckého kraje je aktuálně nasazeno více než šedesát hasičů z celé republiky, k dispozici mají téměř tři sta kusů těžké techniky. Například v Jeseníku byl nasazen vyprošťovací tank, který se postaral o odstranění ocelových konstrukcí dvou zřícených lávek. Hasiči ze záchranného útvaru také pomocí vyprošťovacího automobilu odstranili poškozenou konstrukci mostu ve Vápené.
Olomoucký kraj před nadcházejícím víkendem znovu poptává prostřednictvím neziskových organizací pomoc dobrovolníků. Doporučuje jim, aby se předem zaregistrovali nebo si domluvili konkrétní pomoc. „Situace na Jesenicku se postupně zlepšuje, region přijme dobrovolníky bez větších omezení. Na checkpointech zůstávají hlídky policie, pomoc je potřeba stále koordinovat,“ informovala mluvčí kraje Alena Minxová.
Ministerstvo pomůže školám finančně i kontejnery
Školám v postižených oblastech Jesenicka chce ministerstvo školství pomoci finančně, peníze hodlá uvolnit i na školy v přírodě, které na mnoha místech nahradí v nejbližší době výuku. „Je velmi důležité, abychom nyní obcím a školám poskytli krátkodobou finanční výpomoc pro zajištění přechodných opatření, někde to bude škola v přírodě, u středních škol to může být přechod do distančního režimu. Hledáme cestu, jak poskytnout peníze rychle pro věci, které nesnesou odkladu, tam bude jasno v příštím týdnu. Významnější část finanční pomoci bude poté mířit k obnovám budov,“ řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN) při návštěvě Jesenicka. Tyto prostředky by podle něj měly jít z peněz na obnovu škod.
Školy v přírodě jsou podle ministra jedno z krátkodobých řešení tam, kde výuka v poničených školách není stále možná. „Budeme také jednat, jak na překlenovací období společně zajistit kontejnerové školy, které by mohly v některých lokalitách, jako je Česká Ves, být řešením do doby, než se budova spraví,“ uvedl ministr. Náhradní výuku v podobě školy v přírodě řeší nyní ZŠ Jeseník, kterou navštěvuje sedm set padesát dětí. Výuka se podařila obnovit na prvním stupni, jehož dvě pracoviště povodeň nezasáhla. Škola dosud nebyla zprovozněna ani v postižené Vápenné, a to kvůli závažným technickým problémům; v obci byl zničen vodovod, povodeň zároveň poškodila kotel, který zajišťuje vytápění celé budovy.
Starostové Jesenicka žádají prodloužení stavu nebezpečí
Starostové Jesenicka chtějí prodloužení stavu nebezpečí pro jejich oblast o měsíc. „Jesenicko se z následků katastrofických záplav stále nevzpamatovalo, prodloužení lhůty jim pomůže nejen při likvidaci následků škod, ale i kvůli administrativě,“ řekla starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09). Prodloužení stavu nebezpečí žádá také starosta České Vsi Petr Mudra (STAN). „Z toho stavu jsme se nestihli vzpamatovat ani papírově, všude probíhají ještě záchranné práce,“ poznamenal starosta
Stav nebezpečí kvůli záplavám vyhlásil na celém území Olomouckého kraje hejtman Josef Suchánek (STAN) 14. září, jeho platnost končí 13. října. Sám může tento stav vyhlásit na měsíc. „Prodloužení stavu nebezpečí není již v kompetenci kraje, tuto žádost však mohou předložit kraji a ten ji předá vládě. Já ji podpořím určitě, má to význam,“ řekl hejtman. Doplnil však, že oficiálně tato žádost ještě nepřišla.
Vyhlášení stavu nebezpečí umožňuje krizovým orgánům například vydat zákaz vstupu, pobytu či pohybu osob na vymezeném místě či nařídit evakuaci obyvatelstva. Opatření se mohou týkat také například přednostního zásobování nebo nasazení vojáků.
