Vláda uvolní jako první okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi průměrně čtyřicet tisíc korun na domácnost. Peníze pošle obcím, které rozhodnou o konkrétní výši pro konkrétní domácnost. Pro firmy připraví Národní rozvojová banka (NRB) dva podpůrné programy, ve kterých budou moct malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky. Po jednání pracovní skupiny pro financování následků povodní to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Domácnosti postižené povodněmi dostanou průměrně 40 tisíc korun
Brífink ministra financí Stanjury (ODS) k financování obnovy po povodních (zdroj: ČT24)
Stanjura také řekl, že odstraňování protipovodňových škod se zatím financovalo z krizových rezerv obecních a krajských rozpočtů. Po vyčerpání těchto rezerv se mohou samosprávy obrátit na státní rozpočet. Podle ministra financí první taková žádost přišla od Moravskoslezského kraje, ministerstvo financí mu odešle osmdesát milionů korun.
Částka určená pro okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi je podle Stanjury průměrná. Definitivní rozhodnutí o konkrétní výši bude na obcích. „Samotná obec může stanovit místní podmínky, dát vyšší částku více zasaženým, nižší částku méně zasaženým,“ řekl ministr. Starostové podle něj dokážou lépe než stát rozlišit, kdo potřebuje jakou podporu.
Záplavy v polovině září zasáhly nejhůř Moravskoslezský a Olomoucký kraj. V Moravskoslezském dlouhodobě připravily o střechu nad hlavou stovku rodin. Kraj a obce pro ně hledají nouzové ubytování. Řešením mohou být například mobilní či kontejnerové domy.
„Dlouhodobé nouzové ubytování bude v kraji potřebovat 280 osob, celkem jde o 102 rodin. Jsou to ti, co nestihnou vyřešit problémy s bydlením do zimy,“ shrnul hejtman Josef Bělica (ANO). Dodal, že například v Opavě to je nyní šedesát lidí, v Krnově na Bruntálsku třicet. „Tato čísla se ale ještě mohou měnit,“ dodal Bělica. Řekl, že aktuálně v evakuačních centrech zůstává sedm desítek lidí.
Informace pro kraj sbírá speciální tým hasičů. V každé obci je jeden, který situaci monitoruje. Zároveň se kraj s představiteli obcí snaží najít vhodná místa, kde by se mohlo nouzové a dočasné bydlení pro tyto rodiny zřídit. „Jde například o mobilní domy či kontejnerová řešení. Variant máme připraveno několik,“ popsal Bělica. Možná je i nabídka volných bytů, ale to by bylo v jiných oblastech kraje, dodal.
„Budeme to komunikovat, jak s těmi starosty, tak samozřejmě s těmi lidmi,“ řekl. Dodal, že kraj v nejbližší době na obnovu území zasaženého povodní uvolní tři sta padesát milionů korun. Schválit to ještě musí zastupitelstvo. Ustavující se po krajských volbách sejde pravděpodobně v říjnu.
Vyplavená pyrotechnika a kontaminovaná voda
V Ostravě podle hejtmana jsou dva problémy související s firmami. V jenom případě jde o šedesát tun vyplavené zábavní pyrotechniky. Musí se hlídat, aby se nekontrolovaně neodpálila. Ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel dodal, že nyní se musí materiál kropit. „Potom bude potřeba všech těch šedesát tun zakopat na bezpečném místě, aby byla celá nálož znehodnocená,“ řekl.
Problém s kontaminovanými odpadními vodami hejtman vnímá v případě společnosti OKK Koksovny. Není funkční čistička odpadních vod a vody opouštějící areál firmy mohou být nebezpečné. Hejtman proto chce zástupce společnosti vyzvat, aby uvedli, jak s odpadem naloží. „Pokud koksovny nezabrání úniku odpadních vod, jsem připraven podat trestní oznámení,“ řekl. Mluvčí společnosti Jindřich Vaněk řekl, že firma má připravené řešení. Odpadní vody bude odčerpávat a odvážet k likvidaci v cisternách.
Miliardové škody v Krnově
Povodně v Krnově podle starosty Tomáše Hradila (Krnovští patrioti) způsobily na městském i soukromém majetku škodu za několik miliard korun. Dopisem požádal stát, aby co nejrychleji finančně pomohl. „Žádáme o rychlou a efektivní pomoc pro povodní postižené město. Povodeň zaplavila téměř celý Krnov s třiadvaceti tisíci obyvateli, její rozsah byl ještě dramatičtější než v roce 1997. Škody jsou obrovské,“ řekl. Uvedl, že ve vlastním rozpočtu by radnice na obnovy letos mohla mít maximálně třicet milionů korun. Přebytky město podle starosty nemá, protože v minulých letech masivně investovalo.
Hradil dodal, že podle odhadu představitelů radnice náklady na obnovu města v prvním měsíci mohou přesáhnout sto milionů korun. Peníze budou potřeba na úklid města, odvoz odpadu na skládky, opravy silnic a chodníků. „Obnova města každý den stojí dva miliony korun,“ řekl. Celkový rozsah škod na městském majetku odhaduje na miliardu korun, škody ve městě mezi lidmi a firmami na několik miliard.
„Pojistné plnění naší samosprávy i firem pokryje jen naprostý zlomek škod. I vzhledem k povodňové historii města z roku 1997 pojišťovny místním organizacím nenabízely adekvátní produkty. Přestože se nám Moravskoslezský kraj snaží maximálně pomáhat, není v jeho ani našich silách ekonomicky vše zvládnout a hrozí také rychlý kolaps lokální ekonomiky,“ doplnil.
Uvedl, že ve čtvrtek se sešli zástupci patnácti největších krnovských firem. „Jen u nich budou škody v rozsahu jedné až dvou miliard. Pojištění z toho pokryje asi deset procent,“ řekl Hradil. Situaci ve městě označil za velmi vážnou, v případě firem za kritickou. „Někteří živnostníci už asi neotevřou. Povodeň zasáhla jejich podniky i domácnosti. Pro mnohé to je těžká rána,“ řekl.
Pro firmy jsou připraveny dva podpůrné programy
Pro firmy připraví Národní rozvojová banka (NRB) podle Stanjury dva podpůrné programy, ve kterých budou moct malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky. Na záruční program NRB uvolní vláda pět set milionů korun, banka tak bude moct poskytnout podnikatelům záruky za úvěry až v hodnotě tři a půl miliardy korun. NRB také bude nabízet zvýhodněné úvěry malým a středním firmám v rozsahu půl milionu korun až sto milionů korun, nabízené úroky přitom budou pod tržní úrovní.
Stanjura doplnil, že vláda připravuje i další formy pomoci. Zaměří se na zajištění dodávek pitné vody, tepla a energií či obnovu dopravní infrastruktury. Stanjura přitom upozornil, že ministerstvem dopravy uváděné škody na silnicích a železnicích v rozsahu deseti miliard jsou zatím předběžný odhad a nedá se vyloučit, že částka nakonec bude vyšší.
Kromě prostředků samospráv a státního rozpočtu chce vláda při obnově po povodních využít i evropské peníze. Stanjura v pátek podpořil zapojení dvou miliard eur (50 miliard korun) z fondu soudržnosti, které půjde použít bez státního spolufinancování. Podle něj by tyto peníze měly sloužit především na výstavbu protipovodňových opatření. Připomněl, že peníze z fondu soudržnosti bude možné využívat až do roku 2030, není je tedy nutné vyplatit letos nebo v příštím roce.