Děti Země

Téměř rok po zprovoznění posledního úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi instalují dělníci speciální protihlukový kryt na mostní estakádě u přerovské místní části Dluhonice. Tamní obyvatelé si od zahájení provozu stěžují na hluk, který vzniká při přejezdu vozidel přes mostní závěr. Nové opatření by ho mělo podle odhadů snížit o patnáct až osmnáct decibelů. Dodatečné protihlukové opatření instaluje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), investici za 5,5 milionu korun zaplatila přerovská radnice.

Silničáři ve středu otevřeli 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49 mezi Martinicemi na Kroměřížsku a Fryštákem na Zlínsku. Předloni v prosinci zprovoznili první úsek dálnice D49 mezi Hulínem na Kroměřížsku a Martinicemi dlouhý asi 9,8 kilometru. Vybudování obou přišlo po valorizaci dohromady na 9,5 miliardy korun bez DPH. Práce na stavbě D49 opakovaně zdržely námitky a žaloby ekologických aktivistů.

Obyvatelé Horního Lapače na Kroměřížsku a sousedních Martinic blokují silnici, která prochází jejich obcemi. Jde o vytíženou silnici druhé třídy, která spojuje Zlín s Holešovem. Místní chtějí upozornit na nemožnost využívat téměř dokončenou dálnici D49. V Martinicích se protest uskutečnil také před dvěma týdny. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by dálnice mohla být otevřená příští rok na jaře.

Obyvatelé Martinic na Kroměřížsku a okolních obcí od rána částečně blokovali vytíženou silnici druhé třídy, která obcí prochází a spojuje Holešov se Zlínem. Chtěli tím upozornit, že řidiči stále nemohou využívat téměř hotový úsek dálnice D49, který by z vesnice měl odvést podstatnou část tranzitní dopravy. Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) jej plánuje zprovoznit v příštím roce.

V pátek byl učiněn další důležitý krok k plánované výstavbě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Začal totiž geotechnický průzkum, který má prověřit, jestli je podloží v místě stavby vhodné. Akce se účastnil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) či generální ředitel korejské společnosti KHNP Ču Ho-wang, jímž vedená firma vyhrála tendr na výstavbu bloků. Ten zmínil, že registrací prochází třináct tuzemských firem, které se mohou stát subdodavateli výstavby.

Stavba přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku by měla začít nejpozději v říjnu 2027. Stavební práce by měly vyjít zhruba na devět miliard korun, suma nezahrnuje peníze na výkup pozemků, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vydání stavebního povolení ministr očekává v polovině roku 2026, poté by měl následovat mezinárodní tendr na firmu, která přehradu postaví. O vodním díle budou znovu v referendu hlasovat obyvatelé obce, její současné vedení ale odpor klást nechce.

Ministerstvo zemědělství získalo územní rozhodnutí pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. V pátek o tom informoval šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL). Rozhodnutí už nikdo nemůže rozporovat, doplnil. Úřad podle něho nyní začne jednat se zbývajícími čtyřmi majiteli pozemků o jejich výkupu a stavebním řízení. Stavba přehrady, která mohla omezit škody při letošních povodních, tak podle něj může začít v roce 2027. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě.

Silničáři ve čtvrtek slavnostně otevřeli tři navazující úseky dálnice D55 propojující Babice na Uherskohradišťsku s Bzencem na Hodonínsku. Jejich dokončením vznikl ucelený úsek dálnice v délce přesahující 21 kilometrů. Silničáři ve čtvrtek otevřeli také první úsek dálnice D49 mezi Hulínem a Holešovem na Kroměřížsku dlouhý téměř deset kilometrů a rovněž další část dálnice D48.

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.

Nejvyšší správní soud potvrdil, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) musí ekologické organizaci Děti Země předat informace o stavu schvalování a výstavbě dálnice D8 přes České středohoří. Informovaly o tom Děti Země a poskytly také text rozsudku. Ekologové očekávají, že informace budou muset vymáhat exekučně. Úsek D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, který prochází Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří, nebyl podle dřívějšího vyjádření ŘSD ještě loni v říjnu zkolaudovaný. Motoristům se v předčasném užívání otevřel v prosinci 2016. ŘSD na dotaz ČTK neuvedlo, zda požadované informace poskytne.

Dálnice D49, která léta působila jako „prokletý“ projekt a její stavbu neustále oddalovaly různé spory, narazila u Nejvyššího správního soudu. Ten zrušil klíčový rozsudek Městského soudu v Praze i předchozí rozhodnutí ministra dopravy, díky nimž získalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pravomocné stavební povolení pro stavbu mezi Hulínem a Fryštákem na východě Moravy. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu znamená, že resort dopravy musí znovu vypořádat námitky spolku Děti Země.

Krajský soud v Olomouci zamítl žalobu spolku Děti Země proti rozhodnutí ministra dopravy Martina Kupky (ODS), kterým byla v prosinci 2022 potvrzena právní moc stavebního povolení na budování posledního úseku dálnice D1 u Přerova. Dopravní stavba tak může pokračovat podle harmonogramu. Desetikilometrová část dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi má být zprovozněna v březnu 2026. Na sociální síti X to oznámil šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Stavba D1 u Přerova byla zahájena loni v lednu, stát má téměř sedm miliard korun.

Budování nového úseku dálnice D11 mezi Trutnovem a státní hranicí s Polskem by mohla začít 19. prosince, stavební povolení je pravomocné. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zamítl rozklad ekologického hnutí Dětí Země. Na webu o tom informoval resort dopravy a šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Děti Země stavební povolení napadly čtyřmi námitkami. Týkaly se evidence činnosti biologického dozoru, způsobu měření intenzity hluku při zkušebním provozu, zásahu dálnice do okraje lesa a stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí EIA.

I přes podaný rozklad ke stavbě dálnice D11 mezi Královcem a Trutnovem je polská firma Budimex připravená začít s pracemi 19. prosince. Čeká se ale na vyjádření komise, která se zabývá námitkami ekologického hnutí Děti Země. Jedná se mimo jiné o vedení ekologického deníku, o situaci na stavbě a následně také měření intenzity hluku.

Domažlice přijdou kvůli plánované stavbě obchvatu Babylonu na hranicích s Německem o 30 hektarů lesa. Radnice tak nyní vyzývá soukromníky, aby jí své lesní pozemky nabídli, pokud na nich dlouhodobě nehospodaří. Stavba obchvatu měla původně začít v roce 2025, kvůli námitkám spolku Děti Země se ale asi o několik měsíců pozdrží.

Polští silničáři otevřeli příhraniční úsek rychlostní silnice S3 mezi Kamiennou Górou a Lubawkou. Je zatím zcela izolovaný. Na severu mu zatím chybí napojení na zbytek S3, která vede až do Štětína, na jihu pak není ani česká dálnice D11, která má v budoucnu navázat. V Česku je ale navíc rozkopaná i silnice I/16 od pohraničního Královce do Trutnova, na kterou by auta měla sjíždět, dokud nebude česká dálnice hotová.

Mezinárodní silnice E65 má spojit sever Evropy s jihem. Její další úsek v Polsku slavnostně otevřou koncem září, na české hranici však autostráda skončí. Dostavba navazující české D11 by měla začít v prosinci, ale jisté to není. Proti stavebnímu povolení podal rozklad ekologický spolek Děti Země.

Po obchvatu Frýdku-Místku už budou moci řidiči jezdit bez jakýchkoliv dopravních omezení. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pondělí odpoledne a večer spustí plný provoz i v úseku u kopce Hůrky v katastru Starého Města, kde se dosud kvůli sanaci svahu jezdí pouze v omezeném profilu, tedy v každém směru jedním pruhem.

Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu proti právní moci stavebního povolení na stavbu posledního úseku dálnice D1 z Přerova do Říkovic. Stavba tak může pokračovat, oznámil ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

U Přerova v úterý oficiálně začala stavba posledního úseku dálnice D1. Po nové desetikilometrové komunikaci mezi Přerovem a Říkovicemi by se mělo začít jezdit na jaře 2026, sdělil šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Stavební práce se naplno rozjedou v lednu. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na začátku prosince po projednání šesti podaných rozkladů potvrdil stavební povolení. Dálnici postaví sdružení firem Strabag, Doprastav a IDS Olomouc za 6,922 miliardy korun.

Na zprovozněnou část obchvatu Frýdku-Místku se dostanou i řidiči jedoucí ve směru od Olomouce nebo Brna. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo napojení dálnice D48, jehož stavba se protáhla kvůli zrušenému stavebnímu povolení. Dosud byla v provozu jen část obchvatu, která navazuje na dálnici D56 od Ostravy a vede směrem na Beskydy po kruhový objezd ve Frýdlantské ulici na okraji Místku.

Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu Vody z Tetčic, Krajiny Dluhonice a Dětí Země ve sporu o územní rozhodnutí pro dálnici D1 u Přerova. Informoval o tom server Zdopravy.cz. Sdružení tak prohrála další soudní spor, zbývá už jen kasační stížnost, ta ale nemá odkladný účinek.

Motoristům se otevřela první část obchvatu Frýdku-Místku. Řidiči už mohou projet po nové silnici, která navazuje na dálnici D56 od Ostravy a po kruhový objezd ve Frýdlantské ulici na okraji Místku. Na zprovozněnou část obchvatu zatím nelze najet ve směru od Příbora nebo Brna. Napojení totiž nemá potřebné povolení, Ředitelství silnic a dálnic předpokládá, že silnici otevře na počátku září. Druhou etapu obchvatu chce zprovoznit do konce roku.