Děti Země

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.

Nejvyšší správní soud potvrdil, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) musí ekologické organizaci Děti Země předat informace o stavu schvalování a výstavbě dálnice D8 přes České středohoří. Informovaly o tom Děti Země a poskytly také text rozsudku. Ekologové očekávají, že informace budou muset vymáhat exekučně. Úsek D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, který prochází Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří, nebyl podle dřívějšího vyjádření ŘSD ještě loni v říjnu zkolaudovaný. Motoristům se v předčasném užívání otevřel v prosinci 2016. ŘSD na dotaz ČTK neuvedlo, zda požadované informace poskytne.

Dálnice D49, která léta působila jako „prokletý“ projekt a její stavbu neustále oddalovaly různé spory, narazila u Nejvyššího správního soudu. Ten zrušil klíčový rozsudek Městského soudu v Praze i předchozí rozhodnutí ministra dopravy, díky nimž získalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pravomocné stavební povolení pro stavbu mezi Hulínem a Fryštákem na východě Moravy. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu znamená, že resort dopravy musí znovu vypořádat námitky spolku Děti Země.

Krajský soud v Olomouci zamítl žalobu spolku Děti Země proti rozhodnutí ministra dopravy Martina Kupky (ODS), kterým byla v prosinci 2022 potvrzena právní moc stavebního povolení na budování posledního úseku dálnice D1 u Přerova. Dopravní stavba tak může pokračovat podle harmonogramu. Desetikilometrová část dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi má být zprovozněna v březnu 2026. Na sociální síti X to oznámil šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Stavba D1 u Přerova byla zahájena loni v lednu, stát má téměř sedm miliard korun.

Budování nového úseku dálnice D11 mezi Trutnovem a státní hranicí s Polskem by mohla začít 19. prosince, stavební povolení je pravomocné. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zamítl rozklad ekologického hnutí Dětí Země. Na webu o tom informoval resort dopravy a šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Děti Země stavební povolení napadly čtyřmi námitkami. Týkaly se evidence činnosti biologického dozoru, způsobu měření intenzity hluku při zkušebním provozu, zásahu dálnice do okraje lesa a stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí EIA.

I přes podaný rozklad ke stavbě dálnice D11 mezi Královcem a Trutnovem je polská firma Budimex připravená začít s pracemi 19. prosince. Čeká se ale na vyjádření komise, která se zabývá námitkami ekologického hnutí Děti Země. Jedná se mimo jiné o vedení ekologického deníku, o situaci na stavbě a následně také měření intenzity hluku.

Domažlice přijdou kvůli plánované stavbě obchvatu Babylonu na hranicích s Německem o 30 hektarů lesa. Radnice tak nyní vyzývá soukromníky, aby jí své lesní pozemky nabídli, pokud na nich dlouhodobě nehospodaří. Stavba obchvatu měla původně začít v roce 2025, kvůli námitkám spolku Děti Země se ale asi o několik měsíců pozdrží.

Polští silničáři otevřeli příhraniční úsek rychlostní silnice S3 mezi Kamiennou Górou a Lubawkou. Je zatím zcela izolovaný. Na severu mu zatím chybí napojení na zbytek S3, která vede až do Štětína, na jihu pak není ani česká dálnice D11, která má v budoucnu navázat. V Česku je ale navíc rozkopaná i silnice I/16 od pohraničního Královce do Trutnova, na kterou by auta měla sjíždět, dokud nebude česká dálnice hotová.

Mezinárodní silnice E65 má spojit sever Evropy s jihem. Její další úsek v Polsku slavnostně otevřou koncem září, na české hranici však autostráda skončí. Dostavba navazující české D11 by měla začít v prosinci, ale jisté to není. Proti stavebnímu povolení podal rozklad ekologický spolek Děti Země.

Po obchvatu Frýdku-Místku už budou moci řidiči jezdit bez jakýchkoliv dopravních omezení. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pondělí odpoledne a večer spustí plný provoz i v úseku u kopce Hůrky v katastru Starého Města, kde se dosud kvůli sanaci svahu jezdí pouze v omezeném profilu, tedy v každém směru jedním pruhem.

Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu proti právní moci stavebního povolení na stavbu posledního úseku dálnice D1 z Přerova do Říkovic. Stavba tak může pokračovat, oznámil ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

U Přerova v úterý oficiálně začala stavba posledního úseku dálnice D1. Po nové desetikilometrové komunikaci mezi Přerovem a Říkovicemi by se mělo začít jezdit na jaře 2026, sdělil šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Stavební práce se naplno rozjedou v lednu. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na začátku prosince po projednání šesti podaných rozkladů potvrdil stavební povolení. Dálnici postaví sdružení firem Strabag, Doprastav a IDS Olomouc za 6,922 miliardy korun.

Na zprovozněnou část obchvatu Frýdku-Místku se dostanou i řidiči jedoucí ve směru od Olomouce nebo Brna. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo napojení dálnice D48, jehož stavba se protáhla kvůli zrušenému stavebnímu povolení. Dosud byla v provozu jen část obchvatu, která navazuje na dálnici D56 od Ostravy a vede směrem na Beskydy po kruhový objezd ve Frýdlantské ulici na okraji Místku.

Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu Vody z Tetčic, Krajiny Dluhonice a Dětí Země ve sporu o územní rozhodnutí pro dálnici D1 u Přerova. Informoval o tom server Zdopravy.cz. Sdružení tak prohrála další soudní spor, zbývá už jen kasační stížnost, ta ale nemá odkladný účinek.

Motoristům se otevřela první část obchvatu Frýdku-Místku. Řidiči už mohou projet po nové silnici, která navazuje na dálnici D56 od Ostravy a po kruhový objezd ve Frýdlantské ulici na okraji Místku. Na zprovozněnou část obchvatu zatím nelze najet ve směru od Příbora nebo Brna. Napojení totiž nemá potřebné povolení, Ředitelství silnic a dálnic předpokládá, že silnici otevře na počátku září. Druhou etapu obchvatu chce zprovoznit do konce roku.

Titul Ropák roku 2021 udělil spolek Děti Země bývalému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Zelenou perlu dostala za antiekologický výrok místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie Pynelopi Cimprichová. V jubilejním 30. ročníku ankety tak ocenění získala poprvé žena.

Termín zahájení stavby posledního úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi stále není jistý. I přesto se však v Dluhonicích, poblíž kterých má komunikace vést, už začalo pracovat na náhradách, které mají místním stavbu kompenzovat. Momentálně část Přerova rekonstruuje tamní kulturní dům a připravují se také nové stavební parcely.

Ve Zlínském kraji odstartovala dlouho očekávaná stavba dálnice D49 mezi Hulínem na Kroměřížsku a Fryštákem na Zlínsku. Staveniště, na kterém vznikne více než 17 kilometrů dálnice, převzal zhotovitel stavby už v pátek, první stroje vyjely na místo v pondělí. D49 má v budoucnu vést od dálnice D1 u Hulína ke slovenské D1 u Púchova, její vznik ale léta brzdí ekologické organizace, které i aktuální výstavbu plánují soudně rozporovat.

Modernizace téměř 160 kilometrů dálnice D1 je u konce. Na dálnici se od Benešovska po Brněnsko pracovalo osm a půl roku, předtím se ještě dva roky celá akce připravovala. Byla to oprava, která ztrpčovala cestu mezi Prahou a Brnem desetitisícům řidičů denně, bylo to také velké politikum – a to nejen tehdy, když napadl „kalamitní sníh“. Výběr výroků politiků, silničářů i stavbařů připomene některé dramatické okamžiky i to, jak se vyvíjel pohled na mnohaletou modernizaci.

Ministerstvo dopravy vydalo stavební povolení na poslední úsek D1 mezi Přerovem a Říkovicemi. Zároveň probíhá soutěž na zhotovitele. Ředitelství silnic a dálnic počítá s tím, že příští rok v květnu by se mohlo začít stavět. Ovšem hrozí, že vydané povolení opět napadnou odpůrci a stavbě kvůli průtahům skončí výjimka z posuzování vlivu na životní prostředí. Zdlouhavý proces by se tak musel zopakovat.

Zvýšení hladiny střední a dolní nádrže na novomlýnských nádržích na Dyji získalo souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí (MŽP) při posuzování vlivu stavby na okolí (EIA). Ministerstvo si ve stanovisku dalo 37 podmínek, například použití přírodních materiálů nebo spolupráci s Českou společností ornitologickou. Podle ekologického spolku Děti Země se ale proces EIA odehrál vadným způsobem.

Olomoucký krajský úřad ve středu opět potvrdil změnu územního rozhodnutí na stavbu posledního úseku dálnice D1 u Přerova, může tak pokračovat její příprava. Úřad potvrdil změnu územního rozhodnutí na stavbu D1 u Přerova už loni v červnu, soud ale jeho rozhodnutí na podzim zrušil. V novém verdiktu potvrzujícím změnu územního rozhodnutí je doplněno několik podmínek, které se týkají zejména vodních toků v okolí chystaného úseku D1 a zimní údržby.

V dostavbě dálnice D1 u Přerova pravděpodobně dojde na další průtahy. Úředníci se musí vypořádat s novými podněty ekologických a občanských organizací, kterým vadí například navržený způsob zimní údržby dálnice. Oddaluje se tak nový verdikt o změně územního rozhodnutí, bez kterého se nemůže začít stavět. Budování posledního úseku nejstarší dálnice v Česku přitom musí začít nejpozději v listopadu letošního roku.