Obchvatem Frýdku-Místku projedou řidiči bez omezení, město na něj čekalo desítky let

Po obchvatu Frýdku-Místku už budou moci řidiči jezdit bez jakýchkoliv dopravních omezení. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pondělí odpoledne a večer spustí plný provoz i v úseku u kopce Hůrky v katastru Starého Města, kde se dosud kvůli sanaci svahu jezdí pouze v omezeném profilu, tedy v každém směru jedním pruhem.

Frýdecko-místecký primátor Petr Korč (Naše Město F-M) se nechal slyšet, že pro město jde o velký den. „Čekání na obchvat trvalo víc než čtvrt století. Vyzkoušeli jsme si už, co to znamená, když zmizí z Frýdku-Místku tranzitní doprava, když byl obchvat spuštěn v polovičním profilu. Už to byla obrovská úleva pro město,“ konstatoval primátor.

Nyní podle něj začíná příjemnější část, kdy se konečně ve městě budou opravovat mosty a silnice, které byly zatížené nadměrnou tranzitní dopravou. „Zároveň co je opravdu nejdůležitější, začneme napravovat ten obrovský urbanistický zločin, kterým bylo vybudování průtahu městem, které pobořilo obě dvě historická centra, vytvořilo neskutečnou bariéru ve městě, zaslepilo některé ulice. Vlastně město je rozděleno na dvě části,“ zmínil Korč.

Obchvat Frýdku-Místku, který je součástí dálnice D48, se stavěl na dvě etapy od května 2018. Celá 8,5 kilometru dlouhá silnice přišla zhruba na 4,5 miliardy korun. První část, jejíž součástí je i napojení dálnice D56 od Ostravy, se otevřela loni v červnu, celý obchvat je v provozu od konce loňského roku. Druhou etapu postavilo sdružení firem Strabag a Eurovia CS.

Výstavba se vlekla

Stavbu provázely celou dobu problémy. Ředitel ŘSD Radek Mátl připomněl, že obrovsky komplikovaná byla už její příprava. „Prakticky veškerá správní rozhodnutí, veškeré naše kroky byly napadány ze strany občanských sdružení. Končili jsme jak v odvolacích procesech, tak u soudu. To bylo asi to nejtěžší. Museli jsme dokonce opakovat proces EIA z důvodu dlouhodobé přípravy. To byla asi ta zásadní komplikace. Trvalo opravdu desítky let, než se stavba připravila,“ přiznal Mátl.

Jednoduchá pak nebyla ani samotná výstavba. Loni některé části stavby na čas přišly o stavební povolení, když soud vyhověl stížnostem spolku Děti Země. „To byla jedna ze zásadních komplikací této stavby a druhá zásadní komplikace byla stavařská, technická. My jsme museli sanovat sesuv svahu poměrně komplikovaným technickým řešením. To byl také negativní časový dopad do celé stavby,“ řekl ředitel ŘSD.

Svah bylo nutné ukotvit, přičemž původní řešení nebylo dostačující. „V průběhu letošního jara jsme přidávali další kotvy tak, aby svah byl plnohodnotně zabezpečen a nehrozilo, že by se v průběhu provozování této dálnice stalo něco nepřijatelného, třeba že by se svah dále sesunul nebo se zeď vychýlila ze své polohy,“ upřesnil Mátl.

Odhaduje, že na obchvat nyní zamíří zhruba polovina aut, která dřív projížděla Frýdkem-Místkem. „Co se týče kamionové dopravy, tam dokážu tipovat, že klidně 80 až 90 procent této dopravy bude z průtahu odvedeno na obchvat,“ odhadl ředitel ŘSD.

Korč doplnil, že na průtahu městem zůstanou v každém směru dva pruhy, nicméně doprava na něm výrazně poklesla. „Postupně budeme zprůjezdňovat křižovatky, budeme umožňovat odbočení vlevo, vzniknou autobusové zálivy, bezpečné úrovňové přechody,“ avizoval primátor.

Šance na zklidnění města

Úbytek v dopravě ve městě je podle něj už teď markantní a bude ještě větší, až si na obchvat zvyknou všichni řidiči. „Já to osobně považuji za jeden z největších okamžiků ve městě. Šance, kterou nyní máme, abychom město zklidnili a prostory, které zůstanou po průtahu, abychom přetvořili na skutečně něco příjemného k bytí, tak taková šance se nebude opakovat desítky let,“ míní Korč.

Řidiči, kteří jedou z Ostravy směrem na Příbor nebo opačně, ale nadále musí zajíždět po staré silnici na okraj Frýdku-Místku, protože rampa propojující tyto směry z původního projektu obchvatu kvůli úsporám vypadla. „Už se zabýváme případnou dostavbou této rampy, protože si myslím, že pro plnohodnotné fungování dopravního a dálničního skeletu zde v oblasti Frýdku-Místku tato rampa je potřeba,“ řekl Mátl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 5 hhodinami

VideoŠkoda na chovu zasaženém ptačí chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů korun

Hasiči ve Starém Bydžově zasahovali kvůli ptačí chřipce v chovu kachen. V oblasti jde podle nich o sedmé ohnisko, veškerou drůbež musí utratit. Rizika nákazy se Chlumecko nezbavilo, uhynulá drůbež byla k nalezení u obce Písek, poprvé přitom už v lednu. Největší škodu kvůli infekci letos v oblasti utrpěli farmáři z Kosiček, a to kolem 300 milionů. Nemoc do jedné z pěti zasažených hal pronikla z blízké kachní farmy Pereny. Nosnic v Kosičkách ztratili 236 tisíc a denně přicházejí na tržbách z vajec o miliony. Chov budou zkoušet obnovit v srpnu.
před 6 hhodinami

Rekonstrukce tramvajové trati v Plzni komplikuje dopravu, práce nabírají zpoždění

V Plzni začala dopravně nejnáročnější fáze rekonstrukce tramvajové trati ze Skvrňan do centra města. Nově je výrazně omezen provoz na frekventované křižovatce u Nového divadla. Stavební práce, které Plzeň vyjdou na necelých 140 milionů korun, začaly loni v říjnu. Vedení města doufá, že se je stavební firmě podaří dokončit do květnových Slavností svobody.
před 7 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 17 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
22. 3. 2026

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
22. 3. 2026
Načítání...