Obchvatem Frýdku-Místku projedou řidiči bez omezení, město na něj čekalo desítky let

Po obchvatu Frýdku-Místku už budou moci řidiči jezdit bez jakýchkoliv dopravních omezení. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pondělí odpoledne a večer spustí plný provoz i v úseku u kopce Hůrky v katastru Starého Města, kde se dosud kvůli sanaci svahu jezdí pouze v omezeném profilu, tedy v každém směru jedním pruhem.

Frýdecko-místecký primátor Petr Korč (Naše Město F-M) se nechal slyšet, že pro město jde o velký den. „Čekání na obchvat trvalo víc než čtvrt století. Vyzkoušeli jsme si už, co to znamená, když zmizí z Frýdku-Místku tranzitní doprava, když byl obchvat spuštěn v polovičním profilu. Už to byla obrovská úleva pro město,“ konstatoval primátor.

Nyní podle něj začíná příjemnější část, kdy se konečně ve městě budou opravovat mosty a silnice, které byly zatížené nadměrnou tranzitní dopravou. „Zároveň co je opravdu nejdůležitější, začneme napravovat ten obrovský urbanistický zločin, kterým bylo vybudování průtahu městem, které pobořilo obě dvě historická centra, vytvořilo neskutečnou bariéru ve městě, zaslepilo některé ulice. Vlastně město je rozděleno na dvě části,“ zmínil Korč.

Obchvat Frýdku-Místku, který je součástí dálnice D48, se stavěl na dvě etapy od května 2018. Celá 8,5 kilometru dlouhá silnice přišla zhruba na 4,5 miliardy korun. První část, jejíž součástí je i napojení dálnice D56 od Ostravy, se otevřela loni v červnu, celý obchvat je v provozu od konce loňského roku. Druhou etapu postavilo sdružení firem Strabag a Eurovia CS.

Výstavba se vlekla

Stavbu provázely celou dobu problémy. Ředitel ŘSD Radek Mátl připomněl, že obrovsky komplikovaná byla už její příprava. „Prakticky veškerá správní rozhodnutí, veškeré naše kroky byly napadány ze strany občanských sdružení. Končili jsme jak v odvolacích procesech, tak u soudu. To bylo asi to nejtěžší. Museli jsme dokonce opakovat proces EIA z důvodu dlouhodobé přípravy. To byla asi ta zásadní komplikace. Trvalo opravdu desítky let, než se stavba připravila,“ přiznal Mátl.

Jednoduchá pak nebyla ani samotná výstavba. Loni některé části stavby na čas přišly o stavební povolení, když soud vyhověl stížnostem spolku Děti Země. „To byla jedna ze zásadních komplikací této stavby a druhá zásadní komplikace byla stavařská, technická. My jsme museli sanovat sesuv svahu poměrně komplikovaným technickým řešením. To byl také negativní časový dopad do celé stavby,“ řekl ředitel ŘSD.

Svah bylo nutné ukotvit, přičemž původní řešení nebylo dostačující. „V průběhu letošního jara jsme přidávali další kotvy tak, aby svah byl plnohodnotně zabezpečen a nehrozilo, že by se v průběhu provozování této dálnice stalo něco nepřijatelného, třeba že by se svah dále sesunul nebo se zeď vychýlila ze své polohy,“ upřesnil Mátl.

Odhaduje, že na obchvat nyní zamíří zhruba polovina aut, která dřív projížděla Frýdkem-Místkem. „Co se týče kamionové dopravy, tam dokážu tipovat, že klidně 80 až 90 procent této dopravy bude z průtahu odvedeno na obchvat,“ odhadl ředitel ŘSD.

Korč doplnil, že na průtahu městem zůstanou v každém směru dva pruhy, nicméně doprava na něm výrazně poklesla. „Postupně budeme zprůjezdňovat křižovatky, budeme umožňovat odbočení vlevo, vzniknou autobusové zálivy, bezpečné úrovňové přechody,“ avizoval primátor.

Šance na zklidnění města

Úbytek v dopravě ve městě je podle něj už teď markantní a bude ještě větší, až si na obchvat zvyknou všichni řidiči. „Já to osobně považuji za jeden z největších okamžiků ve městě. Šance, kterou nyní máme, abychom město zklidnili a prostory, které zůstanou po průtahu, abychom přetvořili na skutečně něco příjemného k bytí, tak taková šance se nebude opakovat desítky let,“ míní Korč.

Řidiči, kteří jedou z Ostravy směrem na Příbor nebo opačně, ale nadále musí zajíždět po staré silnici na okraj Frýdku-Místku, protože rampa propojující tyto směry z původního projektu obchvatu kvůli úsporám vypadla. „Už se zabýváme případnou dostavbou této rampy, protože si myslím, že pro plnohodnotné fungování dopravního a dálničního skeletu zde v oblasti Frýdku-Místku tato rampa je potřeba,“ řekl Mátl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele.
před 36 mminutami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 1 hhodinou

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 5 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 21 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 22 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 23 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26
Načítání...