Příprava stavby východního obchvatu Olomouce, který z města odvede automobilovou dopravu od Přerova na Šternberk a zpět, se začala komplikovat. Ministerstvo životního prostředí projekt vrátilo Ředitelství silnic a dálnic ČR k dopracování, jelikož plánovaná silnice zasahuje do ochranného pásma zdroje pitné vody olomoucké mlékárny Olma.
Příprava obchvatu Olomouce se komplikuje. Kvůli zdroji pitné vody
Potíže se stavbou obchvatu (zdroj: ČT24)
Své připomínky mají i památkáři, kterým se nelíbí, že by komunikace měla rozpůlit alejí lemovanou silnici z Olomouce směrem na poutní místo Svatý Kopeček.
MŽP dokumentaci vrátilo ŘSD kvůli tomu, že nebyl vyřešen průchod plánovaného obchvatu přes ochranné pásmo vodního zdroje, který využívá mlékárna Olma.
„Je nutné se vypořádat především s existencí stávajícího ochranného pásma a průchodem navržené stavby přes toto pásmo a následně navrhnout kompenzační opatření, například vybudování nového vodního zdroje,“ stojí ve zprávě MŽP. Hejtmanům náměstek Jan Zahradníček (ANO) sdělil, že problém s ochrannou zdroje pitné vody může být pro projekt značnou komplikací.
Zaráží mě, že už v době, kdy se rozhodovalo o záměru, nebylo toto dostatečně prověřeno. Dostává se to na přetřes, až když už se máme bavit o konkrétních krocích a na tom to všechno zase zastavujeme.
Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) se nelíbí, že projekt nepočítá se zachováním silnice z olomouckého předměstí Chválkovice do obce Samotišky. Obchvat má tuto frekventovanou komunikaci křížit a rozdělí ji na dvě samostatné části. Zachování silnice požadují i zástupci místních obyvatel. Podle NPÚ by mělo být v místě křížení silnic vybudováno přemostění v původní trase poutní aleje.
„Tato varianta je z hlediska zájmů památkové péče přijatelnější než navržená varianta objezdu přes ulici Železniční,“ uvedl ředitel olomouckého pracoviště NPÚ František Chupík.
Dražší varianta obchvatu neprošla
Úřady dříve prověřovaly variantu vybudování podjezdu pod novým obchvatem, nakonec ale byla kvůli vysokým nákladům zamítnuta. Odborníci vypočítali, že vybudování podjezdu pod obchvatem by jeho stavbu prodražilo zhruba o půl miliardy korun. Součástí projektové dokumentace na stavbu je proto přeložka silnice spojující Samotišky s Chválkovicemi. Přeložku vedoucí z Bělidel podél obchvatu až k jeho křížení se současnou silnici na Samotišky má zaplatit ŘSD.
Zahradníček upozornil, že zatím není rozhodnuto, která varianta bude zvolena. Pokud by měl být vybudován podjezd nebo přemostění, tak je podle něj nutné zajistit financování například z prostředků ministerstva dopravy či evropských fondů, protože kraj na půlmiliardovou investici nemá peníze.
Zahájení stavby východní části je naplánováno na rok 2020 a ukončení o dva roky později. Obchvat má omezit hustý automobilový provoz v městských čtvrtích Holice, Hodolany, Bělidla, Chválkovice a Týneček, na kterém má hlavní podíl tranzitní doprava. Například Chválkovicemi denně projede až 20 000 aut.