Polská rychlostní silnice už ústí na hranicích u Královce. V Česku zatím navazuje pole

Nahrávám video

Polští silničáři otevřeli příhraniční úsek rychlostní silnice S3 mezi Kamiennou Górou a Lubawkou. Je zatím zcela izolovaný. Na severu mu zatím chybí napojení na zbytek S3, která vede až do Štětína, na jihu pak není ani česká dálnice D11, která má v budoucnu navázat. V Česku je ale navíc rozkopaná i silnice I/16 od pohraničního Královce do Trutnova, na kterou by auta měla sjíždět, dokud nebude česká dálnice hotová.

Rychlostní silnice S3 by v budoucnu měla vést od českých hranic do baltského přístavu Svinoústí. Zatím končí na jihu u Bolkówa a na severu ve Štětíně. V pátek přibyl patnáctikilometrový úsek u českých hranic, který je ale zatím izolován.

Zatím má smysl hlavně jako obchvat města Kamienna Góra, ale v příštím roce by již mělo být hotových i chybějících šestnáct kilometrů dále k Bolkówu, čímž vznikne plynulé spojení dálničního typu od českých hranic až do Štětína.

Až mnohem později bude možné dojet po rychlostní silnici S3 až na hraniční čáru, kde naváže česká dálnice D11. Ředitelství silnic a dálnic počítá předběžně se zprovozněním jejího příhraničního úseku v roce 2027. Do té doby budou muset řidiči sjet z S3 v Lubawce na starou silnici a v Čechách pokračovat po silnici I/16 do Trutnova a dále po I/37 do Jaroměře. Celkem to bude 46 kilometrů po silnicích I. třídy včetně průjezdu Trutnovem, který se připravuje na zásadní zintenzivnění provozu a možné dopravní potíže.

V současnosti je ale dopravní situace ještě horší. Od polských hranic do Trutnova nelze dojet přímo po silnici I. třídy, protože ta je od srpna uzavřená a opravuje se. Objízdná trasa vede po komunikacích II. třídy přes Žacléř. Silnice II/300 je úzká, většinou bez středové čáry, jsou na ní železniční přejezdy chráněné pouze výstražným křížem, prudké serpentiny a ústí do poněkud nepřehledné křižovatky umístěné do zatáčky státní silnice I/14.

Opravu přímé silnice I/16 z Královce do Trutnova má Ředitelství silnic a dálnic naplánovanou až do konce října. Alespoň bez zajížďky přes Krkonoše se tedy řidiči svezou až měsíc po otevření příhraniční části S3.

Děti Země požadují přísnější ekologická opatření

„Ředitelství silnic a dálnic má nepravomocné stavební povolení na jednadvacetikilometrový úsek D11 od hranic po Trutnov. Rozklad proti tomu podal spolek Děti Země Miroslava Patrika z Brna. Dožaduje se například přísnějšího ekologického dozoru při výstavbě,“ uvedl redaktor ČT Vlastimil Weiner. 

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl podle Weinera řekl, že podnik připraví vstřícné memorandum, které všechny připomínky organizace Děti Země vypořádá. „ŘSD stále počítá s tím, že dostavbu úseku mezi hranicemi a Trutnovem zahájí ještě letos,“ dodal redaktor. Přednost podle něj bude mít tříkilometrový úsek přímo u hranice, aby tlak dopravy z polské silnice S3 rozmělnil.  

Silničáři momentálně vybírají zhotovitele, ale ministr dopravy musí mezitím vyřídit rozklad Dětí Země. Kdyby rozhodnutí nezrušil a stavba začala podle plánu, měla by být hotová v roce 2027. O další rok později chce mít ŘSD hotovou i poslední část D11 mezi Jaroměří a Trutnovem. 

  • Polsko svou síť kapacitních komunikací rozšiřuje v posledních letech především prostřednictvím rychlostních silnic. Jejich parametry jsou mírnější než u dálnic, z pohledu řidičů jsou si však velmi podobné.
  • Podobně jako komunikace pro motorová vozidla v Česku mohou být polské rychlostní silnice postavené ve dvou nebo i jednom jízdním pásu. Liší se nejvyšší povolená rychlost. Na rychlostní silnici s oddělenými směry je povolena jízda až 120kilometrovou rychlostí (na rozdíl od 140 kilometrů za hodinu na polských dálnicích), na dvoupruhové rychlostní silnici, případně silnici vícepruhové bez středového pásu je povolena stovka.
  • Na hranice s Českou republikou vedou dvě polské rychlostní silnice. S3 zatím ústí do pole u Královce, S52 navazuje na dálnici D48 u Českého Těšína. Jediná polská dálnice, která vede k českým hranicím, je A1, která u Bohumína navazuje na dálnici D1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele.
před 36 mminutami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 1 hhodinou

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 5 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 21 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 22 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 23 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26
Načítání...