Polští silničáři otevřeli příhraniční úsek rychlostní silnice S3 mezi Kamiennou Górou a Lubawkou. Je zatím zcela izolovaný. Na severu mu zatím chybí napojení na zbytek S3, která vede až do Štětína, na jihu pak není ani česká dálnice D11, která má v budoucnu navázat. V Česku je ale navíc rozkopaná i silnice I/16 od pohraničního Královce do Trutnova, na kterou by auta měla sjíždět, dokud nebude česká dálnice hotová.
Polská rychlostní silnice už ústí na hranicích u Královce. V Česku zatím navazuje pole
2 minuty
Události: Otevření úseku S3
Rychlostní silnice S3 by v budoucnu měla vést od českých hranic do baltského přístavu Svinoústí. Zatím končí na jihu u Bolkówa a na severu ve Štětíně. V pátek přibyl patnáctikilometrový úsek u českých hranic, který je ale zatím izolován.
Zatím má smysl hlavně jako obchvat města Kamienna Góra, ale v příštím roce by již mělo být hotových i chybějících šestnáct kilometrů dále k Bolkówu, čímž vznikne plynulé spojení dálničního typu od českých hranic až do Štětína.
Až mnohem později bude možné dojet po rychlostní silnici S3 až na hraniční čáru, kde naváže česká dálnice D11. Ředitelství silnic a dálnic počítá předběžně se zprovozněním jejího příhraničního úseku v roce 2027. Do té doby budou muset řidiči sjet z S3 v Lubawce na starou silnici a v Čechách pokračovat po silnici I/16 do Trutnova a dále po I/37 do Jaroměře. Celkem to bude 46 kilometrů po silnicích I. třídy včetně průjezdu Trutnovem, který se připravuje na zásadní zintenzivnění provozu a možné dopravní potíže.
V současnosti je ale dopravní situace ještě horší. Od polských hranic do Trutnova nelze dojet přímo po silnici I. třídy, protože ta je od srpna uzavřená a opravuje se. Objízdná trasa vede po komunikacích II. třídy přes Žacléř. Silnice II/300 je úzká, většinou bez středové čáry, jsou na ní železniční přejezdy chráněné pouze výstražným křížem, prudké serpentiny a ústí do poněkud nepřehledné křižovatky umístěné do zatáčky státní silnice I/14.
Opravu přímé silnice I/16 z Královce do Trutnova má Ředitelství silnic a dálnic naplánovanou až do konce října. Alespoň bez zajížďky přes Krkonoše se tedy řidiči svezou až měsíc po otevření příhraniční části S3.
Děti Země požadují přísnější ekologická opatření
„Ředitelství silnic a dálnic má nepravomocné stavební povolení na jednadvacetikilometrový úsek D11 od hranic po Trutnov. Rozklad proti tomu podal spolek Děti Země Miroslava Patrika z Brna. Dožaduje se například přísnějšího ekologického dozoru při výstavbě,“ uvedl redaktor ČT Vlastimil Weiner.
Generální ředitel ŘSD Radek Mátl podle Weinera řekl, že podnik připraví vstřícné memorandum, které všechny připomínky organizace Děti Země vypořádá. „ŘSD stále počítá s tím, že dostavbu úseku mezi hranicemi a Trutnovem zahájí ještě letos,“ dodal redaktor. Přednost podle něj bude mít tříkilometrový úsek přímo u hranice, aby tlak dopravy z polské silnice S3 rozmělnil.
Silničáři momentálně vybírají zhotovitele, ale ministr dopravy musí mezitím vyřídit rozklad Dětí Země. Kdyby rozhodnutí nezrušil a stavba začala podle plánu, měla by být hotová v roce 2027. O další rok později chce mít ŘSD hotovou i poslední část D11 mezi Jaroměří a Trutnovem.
- Polsko svou síť kapacitních komunikací rozšiřuje v posledních letech především prostřednictvím rychlostních silnic. Jejich parametry jsou mírnější než u dálnic, z pohledu řidičů jsou si však velmi podobné.
- Podobně jako komunikace pro motorová vozidla v Česku mohou být polské rychlostní silnice postavené ve dvou nebo i jednom jízdním pásu. Liší se nejvyšší povolená rychlost. Na rychlostní silnici s oddělenými směry je povolena jízda až 120kilometrovou rychlostí (na rozdíl od 140 kilometrů za hodinu na polských dálnicích), na dvoupruhové rychlostní silnici, případně silnici vícepruhové bez středového pásu je povolena stovka.
- Na hranice s Českou republikou vedou dvě polské rychlostní silnice. S3 zatím ústí do pole u Královce, S52 navazuje na dálnici D48 u Českého Těšína. Jediná polská dálnice, která vede k českým hranicím, je A1, která u Bohumína navazuje na dálnici D1.
