Štětín

V centru Štětína odpoledne najel řidič do skupiny lidí čekajících na tramvaj, následně ujel asi kilometr a způsobil dopravní nehodu. Zraněných je podle polských médií nejméně devatenáct, z toho dva vážně. Policie zadržela jako pachatele 33letého Poláka, který je obyvatelem Štětína. Podle hasičů velmi pravděpodobně najel do lidí úmyslně, vyšetřovatelé ale případ nevyšetřují jako terorismus.

Ve značné části Polska v úterý znovu nefungoval globální navigační systém GPS, informovala ve čtvrtek polská média. Podobné výpadky v této zemi zaznamenali začátkem ledna i koncem loňského prosince, kdy před anomáliemi v signálu varovala polská agentura pro leteckou navigaci. Joakim Paasikivi ze Švédské univerzity obrany se domnívá, že narušení GPS je výsledkem „ruských vlivových aktivit nebo takzvané hybridní války“.

Polští silničáři otevřeli příhraniční úsek rychlostní silnice S3 mezi Kamiennou Górou a Lubawkou. Je zatím zcela izolovaný. Na severu mu zatím chybí napojení na zbytek S3, která vede až do Štětína, na jihu pak není ani česká dálnice D11, která má v budoucnu navázat. V Česku je ale navíc rozkopaná i silnice I/16 od pohraničního Královce do Trutnova, na kterou by auta měla sjíždět, dokud nebude česká dálnice hotová.

V Polsku se chýlí ke konci soud ohledně vraždy někdejšího gdaňského starosty Pawla Adamowicze. V lednu 2019 ho přímo na pódiu před televizním kamerami během charitativního koncertu pobodal recidivista Stefan W. a Adamowicz o den později zraněním podlehl. V procesu zazněly závěrečné řeči, rozsudek soud vynese ve čtvrtek. Vdova i Adamowiczovi příznivci viní z nepřímého podílu na vraždě veřejnoprávní média kontrolovaná vládou, která nyní čelí kritice také v souvislosti se sebevraždou syna opoziční poslankyně.

Polská vláda začala kompenzovat podnikatele z povodí Odry. Řeku v létě postihla ekologická katastrofa, zřejmě jedovatá řasa zabila přes dvě stě tun ryb, korýšů a škeblí. Podle expertů vyrostla kvůli vysokému obsahu soli ve vodě, nízkým průtokům a také znečištění. Ani více než po měsíci není jasné, kdo katastrofu na řece pramenící v Česku způsobil.

Tlaková níže nazývaná Eunice nebo Zeynep doprovázená velmi silným větrem si v Polsku v sobotu vyžádala nejméně čtyři oběti na životě a nejméně šest lidí, včetně hasiče, bylo zraněno. Obětem se staly osudnými padající stromy a větve. Silná bouře zabíjela a působila značné škody také v Německu a předtím i v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. Během neděle čeká další bouře především Německo.

Nejméně čtyři mrtvé a šest zraněných si v Polsku vyžádaly poryvy čtvrteční vichřice, která zasáhla zejména jih a jihozápad země, uvedla polská média s odvoláním na hasiče. Oběti jsou hlášeny z Dolního Slezska, sousedícího s Českou republikou, ale hasiči museli zasahovat po celé zemi. Vichr působil problémy i v Německu. Zranění utrpělo několik lidí a na mnoha místech byla zastavena železniční doprava.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Polsko zmírňuje opatření proti šíření koronaviru. Otevřely se tam obchody v nákupních centrech, muzea a galerie. Ke kroku vláda přistoupila díky stabilní epidemické situaci. Ta ale podle kabinetu stále nedovoluje zprovoznit hotely, restaurace, kina nebo divadla. Řada podnikatelů si stěžuje, že státní pomoc je nedostatečná nebo přichází příliš pozdě.

Přesně před půlstoletím – 14. prosince 1970 – začaly v Polsku rozsáhlé protesty proti rozhodnutí komunistického režimu o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. Vlna demonstrací a stávek tehdy ochromila hlavně průmyslový sever Polska a k potlačení občanských nepokojů nasadili komunisté kromě policie i armádu. Výsledkem byly podle odhadů čtyři desítky mrtvých a stovky zraněných.

Tisíce lidí se v polské metropoli sešly na demonstraci proti vládě vedené národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Je to další z řady protestů, které se konají od doby, kdy polský ústavní soud rozhodl o dalším zpřísnění už tak omezujícího zákona o potratech. Demonstrace se navíc konala v den 39. výročí nastolení stanného práva, které zavedl tehdejší komunistický režim.