V Polsku lidé zachránili nejstarší kino světa. Kompenzace pro kulturu se nevyhnuly kritice

3 minuty
Události: Polské kompenzace pro kulturní scénu
Zdroj: ČT24

Polsko zmírňuje opatření proti šíření koronaviru. Otevřely se tam obchody v nákupních centrech, muzea a galerie. Ke kroku vláda přistoupila díky stabilní epidemické situaci. Ta ale podle kabinetu stále nedovoluje zprovoznit hotely, restaurace, kina nebo divadla. Řada podnikatelů si stěžuje, že státní pomoc je nedostatečná nebo přichází příliš pozdě.

Nejstarší kino na světě v severopolském Štětíně promítalo 113 let. Poprvé musely jeho dva malé sály zůstat pusté na jaře, podruhé na podzim. Kino ale nakonec zachránili před bankrotem věrní diváci, když si nakoupili vstupenky na dobu, kdy bude líp. A nejen to.

„Diváci uspořádali na kino sbírku, aby pomohli, úplně nezištně,“ sděluje majitel kina Pionier Jerzy Miśkiewicz. Na záchranu biografu se vybral v přepočtu skoro milion korun. Majiteli kina zájem fanoušků vrátil naději a optimismus. „Kino už přežilo různé chřipky, i tu španělskou. Také dvě války. Doufám, že přežije i koronavirus,“ dodává Miśkiewicz.

Další finanční pomoc by kino mohlo získat od státu, podporu mu slíbila taky štětínská radnice. Ta dosud přispěla k záchraně hlavně zdejším divadlům a filharmonii. Město už na jaře připravilo taky stipendia pro nezávislé umělce.

Podpora by podle kritiků neměla upřednostňovat ty nejbohatší

„Programy, které se nám podařilo rozjet, stvořily takový ochranný deštník, který má doplnit kroky přijímané vládou,“ vysvětluje viceprimátor Štětína Krzysztof Soska.

Stát umělcům a firmám, které se kulturou živí, slíbil v přepočtu skoro 2,5 miliardy korun. Institucím navázaným na místní samosprávy plánuje vynahradit 40 procent ztrát. V případě nevládních organizací a soukromých firem jde o kompenzaci 50 procent ztrát ve srovnání s rokem 2019.

Nastavená pravidla ministerstvo po kritice měnilo. Části kulturní obce se nelíbilo, že nejvíc ze státní pomoci dostanou ti nejbohatší umělci. Třeba hudební skupiny, které se věnují v Polsku populárnímu žánru disco polo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 58 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...