Polsko zasáhly výpadky signálu GPS. Spekuluje se, že je za nimi Rusko

Ve značné části Polska v úterý znovu nefungoval globální navigační systém GPS, informovala ve čtvrtek polská média. Podobné výpadky v této zemi zaznamenali začátkem ledna i koncem loňského prosince, kdy před anomáliemi v signálu varovala polská agentura pro leteckou navigaci. Joakim Paasikivi ze Švédské univerzity obrany se domnívá, že narušení GPS je výsledkem „ruských vlivových aktivit nebo takzvané hybridní války“.

V úterý se problémy s navigačním systémem GPS, který se používá k civilním a částečně i vojenským účelům, objevily hlavně v severních a centrálních částech Polska, včetně největších měst, jako je Varšava, Lodž, Gdaňsk nebo Štětín.

Incidentům se v poslední analýze k vývoji ruské invaze na Ukrajinu věnuje i americký Institut pro studium války (ISW) a připomíná, že podle internetové stránky GPSJam se problémy se signálem navigačního systému mezi 25. a 27. prosincem objevily v jižních částech Baltského moře a na severozápadě a ve středu Polska. Opakovaly se i 10. ledna.

Radio Zet připomnělo, že problémy se signálem GPS mohou být nebezpečné, protože například záchranářům komplikují včasný dojezd na místo, kde jsou potřeba. Systém GPS využívají i bezpečnostní složky státu nebo nákladní i osobní dopravci.

Příčiny narušení signálu

ISW uvedl, že v polských médiích se koncem loňského roku objevily spekulace, že tyto incidenty mohou souviset s blíže neurčenými cvičeními NATO v Baltském moři nebo že za nimi stojí Rusko, které v Kaliningradské oblasti vklíněné mezi členské státy Aliance testovalo systémy elektronické války.

Případy se minulý týden začala zabývat švédská vojenská zpravodajská služba MUST. Joakim Paasikivi ze Švédské univerzity obrany už 6. ledna řekl, že se domnívá, že narušení fungování navigačního systému GPS je výsledkem „ruských vlivových aktivit nebo takzvané hybridní války“. Podle ISW také připomněl, že Rusko v minulosti narušovalo signál GPS v severní Evropě, když se snažilo chránit své aktivity v Murmanské oblasti nebo narušit manévry NATO.

Ruská média informovala o tom, že části ruské baltské flotily od poloviny loňského prosince cvičí v Kaliningradské oblasti se systémem pro radioelektronický boj Borisoglebsk-2, a některá média to pak spojovala s výpadky signálu GPS. ISW podotýká, že jejich příčinu nedokáže nezávisle ověřit, nicméně „náznaky toho, že Rusko má kapacitu tak významně zasáhnout Polsko a region Baltského moře, jsou pozoruhodné“.

Agentura Ukrinform si všimla spekulace, podle které Rusko používá rušičku signálu, umístěnou ve své pobaltské exklávě. Podle uživatele sítě X Markuse Jonssona se kvůli rušičce umístěné v Kaliningradu s problémy potýkaly i lety v oblasti. Jeho tvrzení ale nedokázala ukrajinská média ověřit.

Rušení signálu připouští i John Wiseman ze serveru GPSJam, který si všímá zmíněného cvičení Baltské flotily se základnou v Kaliningradu. Již dříve uvedl, že výpadky byly „pravděpodobně v dosahu ruských rušiček, ať už v Kaliningradu, nebo na lodích v Baltském moři“.

Už začátkem ledna bylo ve východních a jihovýchodních částech Finska zjištěno rušení GPS, které podle Jukky Savolainena z tamního střediska zabývajícího se hybridními hrozbami mohlo být „záměrně způsobeno nebo je vedlejším produktem“ ruských aktivit, píše server Newsweek.

Rusko-finská roztržka

Incident následoval po rostoucím napětí mezi Finskem a Ruskem v důsledku vstupu prvního jmenovaného do Severoatlantické aliance a užších vazeb Helsinek s americkou armádou. Žádné přímé důkazy o zapojení Moskvy se ale neobjevily.

Už když se finský prezident Sauli Niinistö před dvěma lety setkal s americkým protějškem, aby projednali zlepšení obranných vazeb v době, kdy země uvažovala o vstupu do NATO, začala letadla létající nad Kaliningradem a blízkými oblastmi v Baltském moři hlásit rušení GPS, upozornil zájmový web GPSWorld.

Analýzy této události provedené postgraduálními studenty z radionavigační laboratoře Texaské univerzity a Stanfordovy univerzity přinesly podrobnosti. Ukázaly například, že bylo zapojeno několik vysílačů rozmístěných na velkém území. Některé z nich jen rušily signál, přinejmenším jeden vysílač ale falšoval polohu letadel.

Ohrožení letecké dopravy

Takové praktice se říká „circle spoofing“ (kruhové falšování) – často se objevuje v námořní dopravě. V letectví byla ale pozorována vůbec poprvé. Přijímač je při ní elektronicky zachycen a přesunut na jiné místo. Poté se zdá, že se pohybuje v kruzích, téměř vždy ve směru hodinových ručiček.

Výzkumník z Texaské univerzity Zach Clements si je téměř jistý, že zdroj falšování byl v Rusku. „Body, ve kterých letadlo začalo být ovlivňováno falšováním a kde znovu získalo své autentické GPS, naznačují, že původce je někde v západním Rusku. Zajímavé je, že místo, kam byla letadla ‚spoofována‘, je pole asi kilometr od ruské vojenské letecké základny Smolensk, která je mimo provoz,“ cituje Clementse web GPSWorld.

Zdá se však, že úmyslná rušení a falšování signálu jsou od té doby častější. Evropská organizace pro řízení letového provozu Eurocontrol v dubnu varovala své členy a letadla využívající její vzdušný prostor před těmito sílícími trendy.

Pro bezpečnost letectví je dostupnost a spolehlivost GPS signálu zejména důležitá, protože na ní přímo závisí bezpečnost. Neobejde se bez něj ale i řada dalších odvětví, včetně dopravy zboží. Dlouhodobé nebo časté výpadky proto mají potenciál narušit trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 1 hhodinou

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 4 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...