Polsko zasáhly výpadky signálu GPS. Spekuluje se, že je za nimi Rusko

Ve značné části Polska v úterý znovu nefungoval globální navigační systém GPS, informovala ve čtvrtek polská média. Podobné výpadky v této zemi zaznamenali začátkem ledna i koncem loňského prosince, kdy před anomáliemi v signálu varovala polská agentura pro leteckou navigaci. Joakim Paasikivi ze Švédské univerzity obrany se domnívá, že narušení GPS je výsledkem „ruských vlivových aktivit nebo takzvané hybridní války“.

V úterý se problémy s navigačním systémem GPS, který se používá k civilním a částečně i vojenským účelům, objevily hlavně v severních a centrálních částech Polska, včetně největších měst, jako je Varšava, Lodž, Gdaňsk nebo Štětín.

Incidentům se v poslední analýze k vývoji ruské invaze na Ukrajinu věnuje i americký Institut pro studium války (ISW) a připomíná, že podle internetové stránky GPSJam se problémy se signálem navigačního systému mezi 25. a 27. prosincem objevily v jižních částech Baltského moře a na severozápadě a ve středu Polska. Opakovaly se i 10. ledna.

Radio Zet připomnělo, že problémy se signálem GPS mohou být nebezpečné, protože například záchranářům komplikují včasný dojezd na místo, kde jsou potřeba. Systém GPS využívají i bezpečnostní složky státu nebo nákladní i osobní dopravci.

Příčiny narušení signálu

ISW uvedl, že v polských médiích se koncem loňského roku objevily spekulace, že tyto incidenty mohou souviset s blíže neurčenými cvičeními NATO v Baltském moři nebo že za nimi stojí Rusko, které v Kaliningradské oblasti vklíněné mezi členské státy Aliance testovalo systémy elektronické války.

Případy se minulý týden začala zabývat švédská vojenská zpravodajská služba MUST. Joakim Paasikivi ze Švédské univerzity obrany už 6. ledna řekl, že se domnívá, že narušení fungování navigačního systému GPS je výsledkem „ruských vlivových aktivit nebo takzvané hybridní války“. Podle ISW také připomněl, že Rusko v minulosti narušovalo signál GPS v severní Evropě, když se snažilo chránit své aktivity v Murmanské oblasti nebo narušit manévry NATO.

Ruská média informovala o tom, že části ruské baltské flotily od poloviny loňského prosince cvičí v Kaliningradské oblasti se systémem pro radioelektronický boj Borisoglebsk-2, a některá média to pak spojovala s výpadky signálu GPS. ISW podotýká, že jejich příčinu nedokáže nezávisle ověřit, nicméně „náznaky toho, že Rusko má kapacitu tak významně zasáhnout Polsko a region Baltského moře, jsou pozoruhodné“.

Agentura Ukrinform si všimla spekulace, podle které Rusko používá rušičku signálu, umístěnou ve své pobaltské exklávě. Podle uživatele sítě X Markuse Jonssona se kvůli rušičce umístěné v Kaliningradu s problémy potýkaly i lety v oblasti. Jeho tvrzení ale nedokázala ukrajinská média ověřit.

Rušení signálu připouští i John Wiseman ze serveru GPSJam, který si všímá zmíněného cvičení Baltské flotily se základnou v Kaliningradu. Již dříve uvedl, že výpadky byly „pravděpodobně v dosahu ruských rušiček, ať už v Kaliningradu, nebo na lodích v Baltském moři“.

Už začátkem ledna bylo ve východních a jihovýchodních částech Finska zjištěno rušení GPS, které podle Jukky Savolainena z tamního střediska zabývajícího se hybridními hrozbami mohlo být „záměrně způsobeno nebo je vedlejším produktem“ ruských aktivit, píše server Newsweek.

Rusko-finská roztržka

Incident následoval po rostoucím napětí mezi Finskem a Ruskem v důsledku vstupu prvního jmenovaného do Severoatlantické aliance a užších vazeb Helsinek s americkou armádou. Žádné přímé důkazy o zapojení Moskvy se ale neobjevily.

Už když se finský prezident Sauli Niinistö před dvěma lety setkal s americkým protějškem, aby projednali zlepšení obranných vazeb v době, kdy země uvažovala o vstupu do NATO, začala letadla létající nad Kaliningradem a blízkými oblastmi v Baltském moři hlásit rušení GPS, upozornil zájmový web GPSWorld.

Analýzy této události provedené postgraduálními studenty z radionavigační laboratoře Texaské univerzity a Stanfordovy univerzity přinesly podrobnosti. Ukázaly například, že bylo zapojeno několik vysílačů rozmístěných na velkém území. Některé z nich jen rušily signál, přinejmenším jeden vysílač ale falšoval polohu letadel.

Ohrožení letecké dopravy

Takové praktice se říká „circle spoofing“ (kruhové falšování) – často se objevuje v námořní dopravě. V letectví byla ale pozorována vůbec poprvé. Přijímač je při ní elektronicky zachycen a přesunut na jiné místo. Poté se zdá, že se pohybuje v kruzích, téměř vždy ve směru hodinových ručiček.

Výzkumník z Texaské univerzity Zach Clements si je téměř jistý, že zdroj falšování byl v Rusku. „Body, ve kterých letadlo začalo být ovlivňováno falšováním a kde znovu získalo své autentické GPS, naznačují, že původce je někde v západním Rusku. Zajímavé je, že místo, kam byla letadla ‚spoofována‘, je pole asi kilometr od ruské vojenské letecké základny Smolensk, která je mimo provoz,“ cituje Clementse web GPSWorld.

Zdá se však, že úmyslná rušení a falšování signálu jsou od té doby častější. Evropská organizace pro řízení letového provozu Eurocontrol v dubnu varovala své členy a letadla využívající její vzdušný prostor před těmito sílícími trendy.

Pro bezpečnost letectví je dostupnost a spolehlivost GPS signálu zejména důležitá, protože na ní přímo závisí bezpečnost. Neobejde se bez něj ale i řada dalších odvětví, včetně dopravy zboží. Dlouhodobé nebo časté výpadky proto mají potenciál narušit trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 41 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...