Otevírají se tři úseky dálnice D55 a po jednom úseku D48 a D49

Nahrávám video
Události: Otevření nových úseků dálnice D55
Zdroj: ČT24

Silničáři ve čtvrtek slavnostně otevřeli tři navazující úseky dálnice D55 propojující Babice na Uherskohradišťsku s Bzencem na Hodonínsku. Jejich dokončením vznikl ucelený úsek dálnice v délce přesahující 21 kilometrů. Silničáři ve čtvrtek otevřeli také první úsek dálnice D49 mezi Hulínem a Holešovem na Kroměřížsku dlouhý téměř deset kilometrů a rovněž další část dálnice D48.

Dálnice D55 podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) uleví mnoha lidem v obcích, které dosud trpěly tranzitní dopravou. Denně jimi projede přes deset tisíc aut, někde se jejich počet podle něj blíží až dvaceti tisícům. „Už nyní se lidem v této části Zlínského a Jihomoravského kraje výrazně zrychlí cestování směrem na Rakousko a Slovensko. A v budoucnu bude D55 z hlediska dálniční sítě stěžejní komunikací pro cestu ze severní části Česka směrem na jih,“ prohlásil Kupka.

Na úseku D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku pracovali silničáři od roku 2020, dlouhý je téměř 8,5 kilometru. Budování toho dalšího mezi Starým Městem a Moravským Pískem na Hodonínsku trvalo přes tři roky, dlouhý je 8,8 kilometru. Alespoň částečně otevřený už je také zhruba 4,1 kilometru dlouhý úsek mezi Moravským Pískem a Bzencem, staví se od předloňska.

Zatímco první dva úseky jsou průjezdné zcela, úsek z Moravského Písku do Bzence zatím pouze z poloviny, tedy jedním jízdním pruhem v každém směru. Jeho výstavbu provázejí problémy. Stavbaři se tam potýkají se složitými geologickými podmínkami a vysokou hladinou spodní vody. „Práce ve zbývajících dvou pruzích by v tomto úseku měly trvat minimálně do poloviny příštího roku,“ odhadl mluvčí stavební společnosti Skanska Ondřej Šuch.

Nahrávám video
Studio ČT24: Generální ředitel ŘSD Radek Mátl k otevření úseků dálnic
Zdroj: ČT24

Hotovo by mělo být v roce 2033

Nové úseky D55 odvedou tranzitní dopravu ze silnice I/55 procházející Babicemi, Huštěnovicemi, Starým Městem, Uherským Hradištěm, Kunovicemi, Ostrožskou Novou Vsí, Uherským Ostrohem a Veselím nad Moravou i ze silnice II/427 mezi Starým Městem, Kostelany nad Moravou, Nedakonicemi, Polešovicemi a Moravským Pískem. Obě komunikace jsou dopravně přetížené. Na několika stech metrech podél vybudované dálnice osadili dělníci rozměrné sítě na ochranu ptáků. Dálnice D55 je v Česku první, která je takovými zábranami vybavena.

Loni zároveň začala výstavba mostu přes řeku Moravu u Napajedel na Zlínsku, který bude též součástí D55. S jeho otevřením počítá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) příští rok na podzim. Stavbu navazujícího sedmikilometrového úseku D55 mezi Napajedly a Babicemi plánuje ŘSD zahájit v roce 2026, dokončení předpokládá o tři roky později.

Od roku 2023 stavbaři budují také více než 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D55 z Olomouce do Kokor na Přerovsku. Jeho zprovoznění plánují silničáři příští rok. Po kompletní dostavbě D55 v budoucnu propojí střední, jihovýchodní a jižní Moravu. Dlouhá bude více než sto kilometrů, u Břeclavi se napojí na dálnici D2. Celá by měla být hotová do roku 2033.

Silničáři otevřeli i první úsek D49 mezi Hulínem a Holešovem

ŘSD ve čtvrtek otevřelo také první úsek dálnice D49 mezi Hulínem a Holešovem na Kroměřížsku. Dlouhý je téměř deset kilometrů, náklady činily zhruba 6,5 miliardy bez DPH. Ve výstavbě zůstává navazující více než sedmikilometrový úsek dálnice mezi Holešovem a Fryštákem na Zlínsku.

„Je to provizorní zprovoznění, maximum možného, co se v daném čase dalo udělat,“ prohlásil generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Nyní podle něj ŘSD čeká na vydání platného stavebního povolení na napojení dálnice na silnici druhé třídy u Fryštáku. „Někdy v prvním kvartále příštího roku by mohlo tohle stavební povolení nabýt právní moci. A pak máme zhruba tříměsíční termín pro zhotovitele z hlediska toho provizorního napojení. Těch 17,3 kilometru dálnice je prakticky hotovo, ale sedm kilometrů na konci se prostě nedá napojit na stávající silniční síť,“ nastínil.

Původně ŘSD plánovalo koncem letošního roku otevřít celý budovaný úsek z Hulína do Fryštáku. Letos na jaře však Nejvyšší správní soud (NSS) na podnět spolku Děti Země zrušil rozsudek Městského soudu v Praze z roku 2022 a rozhodnutí ministra dopravy z roku 2021, kterým byla potvrzena právní moc stavebního povolení na hlavní část D49. Ministerstvo se proto muselo s námitkami Dětí Země znovu vypořádat, NSS upozornil na více pochybení.

Ve věci rozhodoval ministr dopravy, který před několika týdny stavební povolení na hlavní část stavby částečně změnil a ve zbytku potvrdil. Díky tomu ŘSD mohlo práce obnovit a dálnici mezi Hulínem a Holešovem nyní otevřít. Některé konzervační práce však na dálnici pokračovaly i v minulých měsících, kdy stavební povolení pozbylo platnosti. „Pracujeme na tom, aby byl úsek z Holešova do Fryštáku zprovozněný co nejdříve. Nasadili jsme na to maximum našich pracovníků a techniky,“ ujistil Šuch ze Skansky.

Dálnice D49 by měla propojit střední a východní Moravu se Slovenskem

V roce 2021 obnovená stavba dálnice D49 zahrnuje výše popsaný 17,3 kilometru dlouhý úsek z Hulína do Fryštáku. Odvede část tranzitní dopravy ze zastavěného území Zlína, Otrokovic na Zlínsku, Holešova, Hulína a dalších obcí na Kroměřížsku a Zlínsku. Po dostavbě dalších částí dálnice v budoucnu propojí střední a východní Moravu se západním Slovenskem.

Stavbu D49 mezi Hulínem a Fryštákem silničáři slavnostně zahajovali v září 2008. Následně však soud zrušil stavební povolení a v červenci 2010 ministerstvo dopravy stavbu zastavilo. Zdržel ji nedostatek peněz i námitky ekologů.

Otevírá se i nový úsek dálnice D48 u Nového Jičína

ŘSD ve čtvrtek otevřelo také další část dálnice D48. Jde o 8,2 kilometru dlouhý úsek mezi starojičínskou částí Palačov a Šenovem u Nového Jičína, který vznikl přestavbou z původní dvoupruhé rychlostní silnice. Stavba trvala přes tři roky. Řidiči začnou po novém úseku jezdit ještě během čtvrtka. Včetně už vloni otevřené části z Bělotína na Přerovsku po starojičínskou část Dub přišla stavba bez DPH zhruba na 3,5 miliardy, z čehož více než tři miliardy zaplatí EU.

„Ta stavba je nesmírně důležitá. Myslím, že všichni, kdo absolvovali cestu mezi dálnicí D1 a Frýdkem-Místkem, ví, jak ta komunikace byla nebezpečná. Byl to čtyřpruh, který neměl střední dělicí pás. Různě se tady riskovalo, byly tady čelní srážky. Dálnice opravdu byla potřeba,“ je přesvědčený Mátl.

Nahrávám video
Události v regionech: Zprovoznění části D48
Zdroj: ČT24

Dálnice by mohla být kompletní v roce 2028

Zhotovitelem stavby bylo konsorcium firem Colas CZ a Firesta-Fišer. Jde o jednu z etap stavby dálnice D48 mezi obcí Rybí na Novojičínsku a Bělotínem, kde se D48 napojuje na D1. Další část, takzvaná Palačovská spojka, jejíž součástí je i úsek dálnice D48 mezi Dubem a Palačovem, se začala stavět loni a dokončena má být v polovině příštího roku.

„Tohle je další z důležitých staveb pro to, aby tah mezi Olomoucí a Frýdkem-Místkem byl co nejkapacitnější, co nejbezpečnější. Obecně dálniční síť patří mezi tu nejbezpečnější část dopravní infrastruktury. Tady je to dalších osm kilometrů s tím, že k tomu musí přibýt ještě do roku 2026 Palačovská spojka, další úsek mezi Lešnou a Palačovem a taky mezi Šenovem a Rybím,“ řekl Kupka.

Poslední část, úsek Šenov u Nového Jičína – Rybí, se zatím připravuje, plány počítají s výstavbou v letech 2026 až 2028. Poté bude D48 kompletní.

„Tam jsme se hodně zadrhli v řešení v rámci územního rozhodnutí,“ vysvětlil Mátl. ŘSD podle něj hledalo například shodu na technických řešeních s Novým Jičínem. „Jsou tam složité i majetkoprávní vypořádání a majetkoprávní vztahy, protože tam jsou dvě benzinové pumpy, kterým bychom v rámci stavby měli rušit nebo omezovat provoz. Vedou se s nimi složitá jednání, abychom to všechno dotáhli. Ale v tuto chvíli máme dokumentaci pro stavební povolení, vykupujeme pozemky a doufám, že to nejtěžší jsme překonali a že stihneme ke konci roku 2026 stavbu zahájit,“ dodal.

Mátl dodal, že během stavby úseku Palačov – Šenov u Nového Jičína se zjistilo, že v jednom místě hrozí sesuv. „Dokonce jsme měli měření, že nám to v nějaké hloubce začalo i relativně málo ujíždět. Takže jsme museli začít hledat technická řešení a reagovat, abychom zabránili případnému sesuvu a poškození hotové dálnice,“ sdělil. Připomněl neblahé zkušenosti, kdy sesuv způsobil dokonce zavalení dálnice D8.

Situaci se podle něj podařilo vyřešit za cenu mírného zpoždění stavby. „Operativně se vybudovala stěna pod samotnou dálnicí, ale ještě není úplně plnohodnotně dokončena, proto v tom místě máme ještě dopravní omezení, je zavřená krajnice a práce tam budou ještě probíhat,“ popsal Mátl. Krátké omezení tam čeká řidiče i příští rok.

V Česku se letos otevírá 110 kilometrů dálnic

Dálnice D48 je důležitou dopravní tepnou, která spojuje jižní část Moravskoslezského kraje se střední Moravou a Polskem. Je součástí transevropské silniční sítě TEN-T a mezinárodní silnice E462 z Brna přes Český Těšín do Krakova.

Letos se v Česku otevírá 110 kilometrů dálnic. To je nejvíce od roku 1997.

„Tento týden přinese českým dálnicím nových sto kilometrů s tím, že na Moravě je to čtyřicet kilometrů, otevřeli jsme v úterý důležitý třicetikilometrový úsek dálnice D4 vystavěný v režimu PPP (spolupráce soukromého a veřejného sektoru) a 28 kilometrů přibude ještě kolem Českých Budějovic na dálnici D3,“ připomněl ministr Kupka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 7 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 7 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 9 hhodinami
Načítání...