Otevírají se tři úseky dálnice D55 a po jednom úseku D48 a D49

3 minuty
Události: Otevření nových úseků dálnice D55
Zdroj: ČT24

Silničáři ve čtvrtek slavnostně otevřeli tři navazující úseky dálnice D55 propojující Babice na Uherskohradišťsku s Bzencem na Hodonínsku. Jejich dokončením vznikl ucelený úsek dálnice v délce přesahující 21 kilometrů. Silničáři ve čtvrtek otevřeli také první úsek dálnice D49 mezi Hulínem a Holešovem na Kroměřížsku dlouhý téměř deset kilometrů a rovněž další část dálnice D48.

Dálnice D55 podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) uleví mnoha lidem v obcích, které dosud trpěly tranzitní dopravou. Denně jimi projede přes deset tisíc aut, někde se jejich počet podle něj blíží až dvaceti tisícům. „Už nyní se lidem v této části Zlínského a Jihomoravského kraje výrazně zrychlí cestování směrem na Rakousko a Slovensko. A v budoucnu bude D55 z hlediska dálniční sítě stěžejní komunikací pro cestu ze severní části Česka směrem na jih,“ prohlásil Kupka.

Na úseku D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku pracovali silničáři od roku 2020, dlouhý je téměř 8,5 kilometru. Budování toho dalšího mezi Starým Městem a Moravským Pískem na Hodonínsku trvalo přes tři roky, dlouhý je 8,8 kilometru. Alespoň částečně otevřený už je také zhruba 4,1 kilometru dlouhý úsek mezi Moravským Pískem a Bzencem, staví se od předloňska.

Zatímco první dva úseky jsou průjezdné zcela, úsek z Moravského Písku do Bzence zatím pouze z poloviny, tedy jedním jízdním pruhem v každém směru. Jeho výstavbu provázejí problémy. Stavbaři se tam potýkají se složitými geologickými podmínkami a vysokou hladinou spodní vody. „Práce ve zbývajících dvou pruzích by v tomto úseku měly trvat minimálně do poloviny příštího roku,“ odhadl mluvčí stavební společnosti Skanska Ondřej Šuch.

3 minuty
Studio ČT24: Generální ředitel ŘSD Radek Mátl k otevření úseků dálnic
Zdroj: ČT24

Hotovo by mělo být v roce 2033

Nové úseky D55 odvedou tranzitní dopravu ze silnice I/55 procházející Babicemi, Huštěnovicemi, Starým Městem, Uherským Hradištěm, Kunovicemi, Ostrožskou Novou Vsí, Uherským Ostrohem a Veselím nad Moravou i ze silnice II/427 mezi Starým Městem, Kostelany nad Moravou, Nedakonicemi, Polešovicemi a Moravským Pískem. Obě komunikace jsou dopravně přetížené. Na několika stech metrech podél vybudované dálnice osadili dělníci rozměrné sítě na ochranu ptáků. Dálnice D55 je v Česku první, která je takovými zábranami vybavena.

Loni zároveň začala výstavba mostu přes řeku Moravu u Napajedel na Zlínsku, který bude též součástí D55. S jeho otevřením počítá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) příští rok na podzim. Stavbu navazujícího sedmikilometrového úseku D55 mezi Napajedly a Babicemi plánuje ŘSD zahájit v roce 2026, dokončení předpokládá o tři roky později.

Od roku 2023 stavbaři budují také více než 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D55 z Olomouce do Kokor na Přerovsku. Jeho zprovoznění plánují silničáři příští rok. Po kompletní dostavbě D55 v budoucnu propojí střední, jihovýchodní a jižní Moravu. Dlouhá bude více než sto kilometrů, u Břeclavi se napojí na dálnici D2. Celá by měla být hotová do roku 2033.

Silničáři otevřeli i první úsek D49 mezi Hulínem a Holešovem

ŘSD ve čtvrtek otevřelo také první úsek dálnice D49 mezi Hulínem a Holešovem na Kroměřížsku. Dlouhý je téměř deset kilometrů, náklady činily zhruba 6,5 miliardy bez DPH. Ve výstavbě zůstává navazující více než sedmikilometrový úsek dálnice mezi Holešovem a Fryštákem na Zlínsku.

„Je to provizorní zprovoznění, maximum možného, co se v daném čase dalo udělat,“ prohlásil generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Nyní podle něj ŘSD čeká na vydání platného stavebního povolení na napojení dálnice na silnici druhé třídy u Fryštáku. „Někdy v prvním kvartále příštího roku by mohlo tohle stavební povolení nabýt právní moci. A pak máme zhruba tříměsíční termín pro zhotovitele z hlediska toho provizorního napojení. Těch 17,3 kilometru dálnice je prakticky hotovo, ale sedm kilometrů na konci se prostě nedá napojit na stávající silniční síť,“ nastínil.

Původně ŘSD plánovalo koncem letošního roku otevřít celý budovaný úsek z Hulína do Fryštáku. Letos na jaře však Nejvyšší správní soud (NSS) na podnět spolku Děti Země zrušil rozsudek Městského soudu v Praze z roku 2022 a rozhodnutí ministra dopravy z roku 2021, kterým byla potvrzena právní moc stavebního povolení na hlavní část D49. Ministerstvo se proto muselo s námitkami Dětí Země znovu vypořádat, NSS upozornil na více pochybení.

Ve věci rozhodoval ministr dopravy, který před několika týdny stavební povolení na hlavní část stavby částečně změnil a ve zbytku potvrdil. Díky tomu ŘSD mohlo práce obnovit a dálnici mezi Hulínem a Holešovem nyní otevřít. Některé konzervační práce však na dálnici pokračovaly i v minulých měsících, kdy stavební povolení pozbylo platnosti. „Pracujeme na tom, aby byl úsek z Holešova do Fryštáku zprovozněný co nejdříve. Nasadili jsme na to maximum našich pracovníků a techniky,“ ujistil Šuch ze Skansky.

Dálnice D49 by měla propojit střední a východní Moravu se Slovenskem

V roce 2021 obnovená stavba dálnice D49 zahrnuje výše popsaný 17,3 kilometru dlouhý úsek z Hulína do Fryštáku. Odvede část tranzitní dopravy ze zastavěného území Zlína, Otrokovic na Zlínsku, Holešova, Hulína a dalších obcí na Kroměřížsku a Zlínsku. Po dostavbě dalších částí dálnice v budoucnu propojí střední a východní Moravu se západním Slovenskem.

Stavbu D49 mezi Hulínem a Fryštákem silničáři slavnostně zahajovali v září 2008. Následně však soud zrušil stavební povolení a v červenci 2010 ministerstvo dopravy stavbu zastavilo. Zdržel ji nedostatek peněz i námitky ekologů.

Otevírá se i nový úsek dálnice D48 u Nového Jičína

ŘSD ve čtvrtek otevřelo také další část dálnice D48. Jde o 8,2 kilometru dlouhý úsek mezi starojičínskou částí Palačov a Šenovem u Nového Jičína, který vznikl přestavbou z původní dvoupruhé rychlostní silnice. Stavba trvala přes tři roky. Řidiči začnou po novém úseku jezdit ještě během čtvrtka. Včetně už vloni otevřené části z Bělotína na Přerovsku po starojičínskou část Dub přišla stavba bez DPH zhruba na 3,5 miliardy, z čehož více než tři miliardy zaplatí EU.

„Ta stavba je nesmírně důležitá. Myslím, že všichni, kdo absolvovali cestu mezi dálnicí D1 a Frýdkem-Místkem, ví, jak ta komunikace byla nebezpečná. Byl to čtyřpruh, který neměl střední dělicí pás. Různě se tady riskovalo, byly tady čelní srážky. Dálnice opravdu byla potřeba,“ je přesvědčený Mátl.

2 minuty
Události v regionech: Zprovoznění části D48
Zdroj: ČT24

Dálnice by mohla být kompletní v roce 2028

Zhotovitelem stavby bylo konsorcium firem Colas CZ a Firesta-Fišer. Jde o jednu z etap stavby dálnice D48 mezi obcí Rybí na Novojičínsku a Bělotínem, kde se D48 napojuje na D1. Další část, takzvaná Palačovská spojka, jejíž součástí je i úsek dálnice D48 mezi Dubem a Palačovem, se začala stavět loni a dokončena má být v polovině příštího roku.

„Tohle je další z důležitých staveb pro to, aby tah mezi Olomoucí a Frýdkem-Místkem byl co nejkapacitnější, co nejbezpečnější. Obecně dálniční síť patří mezi tu nejbezpečnější část dopravní infrastruktury. Tady je to dalších osm kilometrů s tím, že k tomu musí přibýt ještě do roku 2026 Palačovská spojka, další úsek mezi Lešnou a Palačovem a taky mezi Šenovem a Rybím,“ řekl Kupka.

Poslední část, úsek Šenov u Nového Jičína – Rybí, se zatím připravuje, plány počítají s výstavbou v letech 2026 až 2028. Poté bude D48 kompletní.

„Tam jsme se hodně zadrhli v řešení v rámci územního rozhodnutí,“ vysvětlil Mátl. ŘSD podle něj hledalo například shodu na technických řešeních s Novým Jičínem. „Jsou tam složité i majetkoprávní vypořádání a majetkoprávní vztahy, protože tam jsou dvě benzinové pumpy, kterým bychom v rámci stavby měli rušit nebo omezovat provoz. Vedou se s nimi složitá jednání, abychom to všechno dotáhli. Ale v tuto chvíli máme dokumentaci pro stavební povolení, vykupujeme pozemky a doufám, že to nejtěžší jsme překonali a že stihneme ke konci roku 2026 stavbu zahájit,“ dodal.

Mátl dodal, že během stavby úseku Palačov – Šenov u Nového Jičína se zjistilo, že v jednom místě hrozí sesuv. „Dokonce jsme měli měření, že nám to v nějaké hloubce začalo i relativně málo ujíždět. Takže jsme museli začít hledat technická řešení a reagovat, abychom zabránili případnému sesuvu a poškození hotové dálnice,“ sdělil. Připomněl neblahé zkušenosti, kdy sesuv způsobil dokonce zavalení dálnice D8.

Situaci se podle něj podařilo vyřešit za cenu mírného zpoždění stavby. „Operativně se vybudovala stěna pod samotnou dálnicí, ale ještě není úplně plnohodnotně dokončena, proto v tom místě máme ještě dopravní omezení, je zavřená krajnice a práce tam budou ještě probíhat,“ popsal Mátl. Krátké omezení tam čeká řidiče i příští rok.

V Česku se letos otevírá 110 kilometrů dálnic

Dálnice D48 je důležitou dopravní tepnou, která spojuje jižní část Moravskoslezského kraje se střední Moravou a Polskem. Je součástí transevropské silniční sítě TEN-T a mezinárodní silnice E462 z Brna přes Český Těšín do Krakova.

Letos se v Česku otevírá 110 kilometrů dálnic. To je nejvíce od roku 1997.

„Tento týden přinese českým dálnicím nových sto kilometrů s tím, že na Moravě je to čtyřicet kilometrů, otevřeli jsme v úterý důležitý třicetikilometrový úsek dálnice D4 vystavěný v režimu PPP (spolupráce soukromého a veřejného sektoru) a 28 kilometrů přibude ještě kolem Českých Budějovic na dálnici D3,“ připomněl ministr Kupka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěKrizový štáb ministerstva životního prostředí doporučil Olomouckému kraji vyhlásit stav nebezpečí

Ve středu ráno se sešel krizový štáb ministerstva životního prostředí, aby rozhodl o dalším postupu sanačních prací v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde na konci února vykolejil a shořel vlak převážející přes tisíc tun toxického benzenu. Krizový štáb doporučil Olomouckému kraji vyhlásit pro postiženou lokalitu stav nebezpečí, který má sanaci urychlit. „To, co se odehrává v Hustopečích nad Bečvou je svým rozsahem největší havárie benzenu, která kdy byla na světě zaznamenána,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL)
před 13 hhodinami

ÚS: Podmínkou otčímovi za znásilňování porušil soud práva oběti

Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. Verdikt ale Ústavní soud nezrušil.
před 13 hhodinami

ŽivěPoslanci mají na programu schvalování vládní reformy sociálních dávek

Zákonodárci se ráno sešli na mimořádné schůzi svolané na žádost vládního tábora. Mají na ní schvalovat vládní reformu sociálních dávek. Na programu je v závěrečném kole projednávání také například návrhu zákona k podpoře bydlení, pravidla pro lobbování a školská novela se sporným převodem financování nepedagogů na obce a kraje.
před 13 hhodinami

Úřad pro ochranu osobních údajů souhlasí s digitálním registrem informací o vzdělávání

Elektronicky doložit potvrzení o studiu nebo diplom při nástupu do práce má umožnit digitální registr informací o vzdělávání. Jeho první návrh předložil resort školství na podzim. Sešly se ale desítky připomínek – hlavně kvůli osobním údajům. Úřad na jejich ochranu teď po sérii jednání a přislíbených změnách souhlasí. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) už ale tato vláda záměr nejspíš neprosadí.
před 15 hhodinami

Z MHD mizí papírové jízdenky

Papírové jízdenky pomalu mizí z hromadné dopravy v českých městech. Lidé na řadě míst už víc využívají ty virtuální, zakoupené platební kartou nebo digitálně přes mobilní telefon. Jednodušší je to nejen pro cestující, ale i pro samotné dopravní podniky. Trendu jdou proto naproti.
před 15 hhodinami

Tachov čelí problémům, které při výstavbě průmyslové zóny nikdo nedomyslel, říká starosta

Tachovsko, jedno z hlavních průmyslových center Plzeňského kraje, čelí výzvám spojeným s rostoucím počtem zahraničních pracovníků. Třetina tamní populace jsou cizinci, což způsobuje problémy s bydlením, školstvím i zdravotnictvím. O situaci v regionu debatovali v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09), náměstek plzeňského hejtmana a starosta Stříbra Martin Záhoř (ANO) a starosta Tachova Petr Vrána (Volím Tachov). Podle něj před dvaceti lety při budování průmyslové zóny nikdo nedokázal současné problémy domyslet.
před 16 hhodinami

Obliba takzvaného prodeje ze dvora roste

Zemědělci hledají nové cesty k zákazníkům. Podle profesních svazů roste obliba takzvaného prodeje ze dvora. Zájem o něj vzrostl, i když celkově zemědělská produkce v Česku loni klesla. Mohla za to hlavně nižší úroda obilovin, ovoce nebo zeleniny. Ministerstvo zemědělství chce zvýšit povolený počet prodaných kusů drůbeže nebo králíků z hospodářství přímo spotřebiteli. Současný týdenní limit poražených kusů by nahradil vyšší roční limit. To by mohlo pomoc hlavně sezónním prodejcům a podpořit by to mělo i české zemědělství. Loni se produkce odvětví meziročně snížila o skoro tři procenta.
před 16 hhodinami

Označovat ANO za proruské je umělé, říká Vondráček. Decroix Fialu podpořila

Hlavním tématem podzimních sněmovních voleb bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) bezpečnost. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček naopak doufá, že jím budou konkrétní otázky domácí politiky. Vláda podle něj vytváří umělá témata. Podle místopředsedkyně ODS Evy Decroix jsou témata bezpečnosti a ekonomiky úzce propojena. Oba politici v pořadu Devadesátka ČT24 reagovali také na slova premiéra pro deník Financial Times, kde uvedl, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš pomáhá ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Vondráček to označil za „sprostou kampaň“, zatímco Decroix premiéra podpořila s tím, že pouze pojmenoval věci správným jménem.
včera v 22:41
Načítání...