Firmy a živnostníci z povodní poničeného Bruntálska a okolí chtějí od vlády kompenzovat škody rychleji. Dosavadní státní pomoc hodnotí jako pomalou. Část z nich se sdružila do asociace Obnova 2024+. Věří, že společně bude o jejich potížích víc slyšet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nově odhaduje škody za zářijové záplavy v Česku na pětašedesát až sedmdesát miliard korun.
Firmy postižené povodněmi chtějí od vlády rychlejší kompenzace
Události v regionech: Vyplavené firmy chtějí rychleji odškodné (zdroj: ČT24)
Na jedné straně haly dělníci, na druhé stále hromada suti. V krnovské strojírenské firmě Bašista zažili velkou vodu už podruhé. „Veškeré stroje byly zaplavené, devadesát centimetrů to bylo pod vodou, pod bahnem,“ popsal jednatel firmy Květoslav Bašista.
Provoz se jim daří držet na padesáti procentech, naplno ale ještě minimálně do začátku nového roku nepojedou. Z uzavřené pojistky dostanou po povodních jen deset procent smluvené částky, tedy třináct milionů korun. Škodu mají ale ve skutečnosti víc než šestinásobnou.
Programy státu, které měly firmám, jako je tato, pomoci, nabíhají podle nové asociace firem z regionu příliš pomalu. „Neříkáme, že se neděje nic, ale ta pomoc není pružná. Spousta firem stojí dodnes, zastavily se řekněme v pátek 13. září, ale náklady na provozy firem pokračují,“ řekl člen Asociace Obnova 2024+ Petr Vlach.
Ministerstvo upozorňuje na projekty, které mají pomoci
Ministerstvo financí zatím přesné požadavky podnikatelů z povodní postižených oblastí nezná. Upozorňuje ale na řadu projektů, které mají firmám pomoci. Třeba v oblasti daní, nebo při čerpání úvěrů. „Už nyní mají možnost čerpat takzvané bezúročné povodňové úvěry, které vyhlásila Národní rozvojová banka,“ poznamenala mluvčí ministerstva Petra Vodstrčilová.
Voda zaplavila Jesenickému výrobci outdoorového oblečení Woox sklad a veškeré zásoby zboží. Škody budou mnohamilionové. Podobně jako u společnosti Kofola, kde povodeň odnesla na dvanáct tisíc vratných nerezových sudů. V nábytkářské firmě Iktus v Zátoru pak po povodních museli propustit už téměř třetinu zaměstnanců. „Stát by měl přijmout zodpovědnost, stát tady je celou dobu, vlády se mění a povodeň v roce 97 přinesla nějaké sliby, a to by měl být závazek státu,“ řekl Vlach.
Výstavba přehrady Nové Heřminovy je klíčová
Klíčová je například výstavba přehrady Nové Heřminovy nebo lepší zabezpečení hrází a říčních koryt. „Hovořili jsme s vedením povodí Odry, abychom některým stavbám a opatřením dali opravdu přednost. To klíčové, co se teď děje pro oblast Krnovska, je dodržení harmonogramu vybudování vodního díla Nové Heřminovy,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Mezi podnikateli se šíří také obavy z úprav povodňových map pojišťoven, podle kterých by se řada firem nemohla pojistit do té doby, než by vznikla nová protipovodňová opatření. Chtějí tak, aby za pojistky ručil stát. „Firmy budou bankrotovat, nastane znovu velký odliv lidí jako v 90. letech,“ obává se starosta Krnova Tomáš Hradil (Patrioti pro Krnov). Vedle Krnova bude případné zapojení do asociace tento týden projednávat také magistrát v Opavě. Pokud by skupina s vládou v nejbližších měsících nenašla společnou řeč, nevylučuje ani žalobu.