V Praze začala konference předsedů parlamentů členských států Evropské unie. Pozvání české Poslanecké sněmovny a Senátu přijaly taky delegace ze zemí, které na členství v Unii teprve čekají. Dvoudenního fóra se tak účastní také předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií považuje za reálné šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V úvodním vystoupení podpořila setrvání u protiruských sankcí a apelovala na jejich důsledné vymáhání. Zmínila, že hlavním úkolem pro EU bude debata o dalších vztazích s Ruskem po konci války.
Jedním z hlavních témat konference je právě ruská agrese na Ukrajině. Zástupci unijních států budou mluvit třeba o poválečné obnově napadené země.
Na úvod programu vystoupila Pekarová Adamová před předsedy parlamentů s projevem, ve kterém shrnula čtrnáct měsíců od začátku ruské agrese. „Rusům se nedaří a jsem přesvědčena, že se jim už nepodaří převzít iniciativu,“ zmínila s ohledem na víc než rok trvající ruskou invazi s tím, že se podle ní nenaplnily „alarmistické scénáře“ a Ukrajina i členské země EU přečkaly zimu a významně pokročily ve snížení energetické závislosti na Rusku.
Podpora Ukrajiny mezi Evropany podle ní možná už není tolik emotivní, nicméně dramaticky neklesá. V této souvislosti také varovala před demagogií a vědomou polarizací veřejného mínění.
Rozhoduje se na bojišti, řekla Pekarová Adamová
EU má podle ní před sebou pět hlavních úkolů. Prvním je otázka rozšíření EU, které by podle ní měla být Ukrajina součástí. Následuje bezprostřední pomoc, včetně například odminování ukrajinského území. „Odhaduje se, že množství min, které byli Rusové schopni instalovat během roku, by se současným tempem odstraňovalo po dobu minimálně deseti let,“ upozornila.
„Musíme si uvědomit, že se rozhoduje na bojišti. Proto je třeba naprosto odmítnout tezi, že dodávkami zbraní bránícímu se napadenému státu jen přiléváme olej do ohně. Je to právě naopak,“ řekla k druhému bodu s tím, že jednat o míru na Ukrajině podle ní lze pouze „z pozice síly“.
Evropě také chybí jasná představa, jaké vztahy chce mít s Ruskem po konci války, míní. Unie by podle Pekarové Adamové měla začít o tomto problému diskutovat. „Okupované území znamená válku pouze v odlišné podobě. Věřím, že Rusko bude poraženo ve válce, kterou rozpoutalo,“ řekla závěrem.
Podpora přístupových rozhovorů Ukrajiny s EU
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by ruská invaze na Ukrajinu mohla zvýšit i šance dalších zemí na přijetí do EU a proces urychlit.
Prezident Petr Pavel minulý týden uvedl, že Česko by mělo v EU tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou už letos, o což usiluje Kyjev. Pekarová Adamová ještě před konferencí řekla, že Ukrajina tento termín považuje za realizovatelný. „Samozřejmě to podporujeme, aby k tomu došlo, je to i v našem zájmu,“ poznamenala před projevem.
Také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v Praze připomněla své dřívější vyjádření, že by ukrajinské rozhovory o členství v EU mohly začít letos. Proces vstupu do Unie trvá obvykle několik let. „Evropský parlament jako první z unijních institucí žádal o udělení kandidátského statusu pro Ukrajinu, od té doby se krok po kroku snažíme pomáhat,“ řekla.
Vystrčil před předsedy parlamentů vystoupí v úterý. Navázat chce s upozorněním na nebezpečí strategické či surovinové závislosti na totalitních zemích.
S urychlením procesu přijetí Ukrajiny do Evropské unie souhlasí také předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.). „Je to mimořádně aktuální téma, protože EU je prostor vlády práva, prostor svobody a prostor sdílených hodnot. A to přesně od nás Ukrajina nyní chce,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 s tím, že pro členství v Unii země bude muset posílit hlavně právní systém a vynutitelnost práva.
Ruskem napadená země by podle něj mohla být zároveň „pevností na východní hranici, která nás bude bránit.“ Rozhovory o přístupu Ukrajiny do EU pak podle něj předchází ambicím země stát se členskou zemí Severoatlantické aliance.
„Přeji si, aby z motivačních důvodů dostala Ukrajina zelenou co nejrychleji. Je to také otázka politické vůle,“ dodal a doplnil, že by zároveň s tím nemělo docházet k „přimhuřování očí.“ S ohledem na pozici některých balkánských zemí, které na členství čekají ještě déle, by podle něj jakékoliv úlevy byly ke škodě všech.
Zároveň je ale Fischer přesvědčený, že Ukrajina podmínky nutné pro přístupové rozhovory pomalu plní. Nejvíc je vidět politická vůle této země a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského postupovat ve válečném stavu proti rozbujelé korupci.
Stefančuk: Ukrajina zvolila cestu evropských hodnot
Předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk v projevu na konferenci řekl, že Ukrajina si zvolila cestu k evropským hodnotám a platí za to tu nejvyšší možnou cenu, protože Rusko spustilo agresi a válku v plném rozsahu. Nyní doufá v letošní zahájení přístupových rozhovorů a je přesvědčen, že Ukrajina se podle něj posunula v plnění sedmi podmínek, které stanovila Evropská komise pro vstup do EU.
Na začátku poděkoval šéfům parlamentů za podporu Ukrajiny a připomněl okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 pod vedením tehdejšího Sovětského svazu. „Rusko nezlomí Ukrajince. Jsme si jistí tím, že boj a vítězství nás ochrání před genocidou a že Rusko se bude zodpovídat za své činy,“ poznamenal poté a vyzval k utvoření mezinárodního tribunálu.
Ukrajina se podle šéfa Nejvyšší rady připravuje na osvobození, potřebuje ale munici, zbraně a školení pro vojáky. Zbraně, které zemi Západ poskytl, byly podle něj velmi důležité, dále ale Ukrajina potřebuje například kvalitní letectvo.
Obnova země by podle něj měla být financována skrze prostředky a aktiva, která byla zmrazena ruskému státu. „Za agresi by mělo zaplatit Rusko, protože to je země, která agresi provádí,“ zdůraznil. „Bylo by dobré mít právní mechanismus, který by umožnil využít finanční prostředky při znovuobnovení Ukrajiny,“ dodal.
Rakušan: Heroická fáze skončila, je čas řešení praktických problémů
Na začátek jednání vystoupil také ministr vnitra a vicepremiér vlády Vít Rakušan (STAN). Zmínil, že Unie překvapila Rusko po invazi na Ukrajinu svou jednotou a rozhodností. Ocenil také, že EU stále stojí za svými hodnotami.
„Čím si v posledních letech prošla Evropa, se z historického hlediska bude brát jako jedno z nejtěžších poválečných období,“ myslí si vicepremiér. Zmínil některé krize posledních dvou desetiletí, například ekonomickou krizi z let 2008 a 2009, migrační krizi před osmi lety nebo covidovou pandemii. Po hodnotové jednotě a prvotním nadšení podle něj přichází čas pro diskuzi o řadě praktických problémů.
Úkolem politiků je nyní podle Rakušana přesvědčovat lidi, že další pomoc Ukrajině má smysl. Pomoc podle něj musí být stejně dlouhá, jako bude ruská agrese. „Ukrajina brání naše hodnoty, brání demokracii,“ zdůraznil.
Podpora sankcí
Ambicí Pekarové Adamové je, aby během konference zazněla jednoznačná podpora protiruských sankcí. „Občas v některých zemích slýcháme, že nejsou funkční, že bychom se měli bavit, jestli v nich pokračovat. To bych chtěla za Českou republiku jednoznačně odmítnout, a naopak podpořit jejich setrvání, ale také důsledné vymáhání,“ uvedla.
Na závěr pondělního jednání také avizovala, že parlamentní summit Krymské platformy, která usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení ruské okupace krymského poloostrova, se uskuteční 23. a 24. října v Praze. Na summit budou kromě evropských a světových politiků podle Pekarové pozváni také ukrajinští aktivisté z okupovaných území země. „Chceme Rusku ukázat, že stojíme s Ukrajinou,“ uvedla.
Už v neděli večer přivítala Pekarová Adamová v centru Pražská křižovatka předsedkyně evropských parlamentů. Vystrčil přijal předsedu dolní komory britského parlamentu Lindsayho Hoylea a předsedu Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka, který mu předal státní vyznamenání Ukrajiny – Řád knížete Jaroslava Moudrého II. třídy. Pekarové Adamové jej Stefančuk předal v pondělí během konference.
Řád šéfům obou českých parlamentních komor udělil prezident Volodymyr Zelenskyj za mimořádné osobní zásluhy o posílení ukrajinsko-české mezistátní spolupráce a podporu státní suverenity i územní celistvosti Ukrajiny.
