Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.
Von der Leyenová dál povede Evropskou komisi
Na tiskové konferenci po svém zvolení von der Leyenová uvedla, že hlasování bere jako zprávu o důvěře. Připomněla, že zatímco před pěti lety měla osm hlasů nad potřebnou většinu, nyní jich bylo 41. Chce pracovat za silnou Evropu, sociální spravedlnost a ochranu lidí. Za nejsilnější téma pak považuje „posílení demokracie“, o které řekla, že je v ohrožení. Dodala, že chce spolupracovat s proevropskými, proukrajinskými stranami, které zároveň podporují právní stát. V Komisi chce stejné zastoupení mužů a žen, s kandidáty bude hovořit od poloviny srpna.
Ve chvíli, kdy předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová (byla v úterý také znovuzvolena) ve Štrasburku oznámila, kolik europoslanců hlasovalo pro, se v sále ozval potlesk. Zatímco představitelé frakce Evropské lidové strany (EPP) oslavovali, vedle sedící kolegové z nově vzniklého uskupení Patriotů zůstali sedět na místech bez větší reakce. Von der Leyenová s úsměvem na tváři gesty děkovala a nejprve se objala s šéfem EPP Manfredem Weberem.
Projev Ursuly Von der Leyenové po znovuzvolení do čela Evropské komise (zdroj: ČT24)
Gratulace šéfce od Scholze a Tuska
Evropané očekávají, že Evropu posuneme kupředu, napsal po znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise německý kancléř Olaf Scholz. Pětašedesátileté političce gratuloval také polský premiér Donald Tusk, který je přesvědčen, že se jí bude ve funkci dařit.
„Srdečné blahopřání k tvému znovuzvolení,“ napsal na síti X Scholz, podle něhož je potvrzení von der Leyenové ve funkci jasnou známkou toho, že političtí představitelé v Unii jsou schopní i v těžkých časech jednat. „Evropané očekávají, že Evropu posuneme kupředu. Pojďme do toho společně,“ dodal.
„Gratulace ke znovujmenování, milá Ursulo. Doba je těžká, ale jsem si jistý, že s tvojí odvahou a odhodláním odvedeš skvělou práci. Společně odvedeme,“ vzkázal Tusk.
Vyjádření českých koaličních politiků
„Shodujeme se v silném důrazu na konkurenceschopnost EU, což znamená podporu investic a odstraňování byrokracie. Důležité je pro nás oba i důraz na bezpečnost, a to jak směrem k Rusku, tak k zastavení migrační krize," okomentoval znovuzvolení von der Leyenové premiér Petr Fiala (ODS).
Šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová napsala, že s ohledem na její dlouhodobě zásadové postoje jde jednoznačně o dobrou zprávu pro Česko i EU. „Pro Ruskou federaci a jí nakloněné frakce v Evropském parlamentu jde naopak o zprávu velmi nepříznivou,“ dodala.
„Komise čelila několika neočekávaným krizím během doby, kdy byla předsedkyní, a Ursula von der Leyenová ukázala jak rozhodnost, tak schopnost zachovat chladnou hlavu. Ve stále více komplikovaném světě potřebujeme takové lídry,“ sdělil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Největší kritika byla kvůli Green Dealu a migračnímu paktu
Němka Ursula von der Leyenová vede Evropskou komisi od prosince 2019 jako první žena v této funkci. Její prioritou byla od počátku zelená politika, za svého mandátu se ale musela vypořádat i s dalšími výzvami, jako byla pandemie covidu-19, migrační krize, ruská invaze na Ukrajinu či energetická krize. Asi největší pozornost i kritiku v části Evropy vyvolala unijní Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) a nový migrační pakt.
V projevu před volbou mimo jiné řekla, že cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy nebyla mírovou misí, ale misí appeasementu. Nikdo nechce víc mír než Ukrajinci, dodala. Řekla také, že chce eurokomisaře pro otázky bydlení.
Projev von der Leyenové na plenárním zasedání ve Štrasburku (zdroj: ČT24)
Cesta maďarského premiéra do Moskvy, kde jednal s vůdcem Vladimirem Putinem, nebyla mírovou misí, jak sám Orbán tvrdí, ale misí appeasementu, řekla von der Leyenová, která připomněla, že jen dva dny po Orbánově návštěvě zasáhly ruské rakety dětskou nemocnici v Kyjevě. „Nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Chtějí svobodnou a nezávislou zemi a Evropa bude při Ukrajině stát tak dlouho, jak to bude potřeba, to je náš vzkaz.“
„Poprvé po desetiletích je naše svoboda ohrožena. (...) Věřím proto, že nastal čas vybudovat skutečnou Evropskou obrannou unii,“ uvedla bývalá německá ministryně obrany. Členské státy by si podle ní měly ponechat zodpovědnost za své armády, přičemž pilířem kolektivní obrany zůstane NATO. „Musíme vytvořit jednotný trh pro obranu. (...) Musíme vytvořit společné evropské projekty, například komplexní systém vzdušné obrany,“ nastínila a doplnila, že velkou výzvu představuje i kyberbezpečnost.
Von der Leyenová také zdůraznila, že okamžitě musí přestat krveprolití v Pásmu Gazy. Bezpečnost všech stran konfliktu na Blízkém východě podle ní zaručí jen dvoustátní řešení, tedy fungování palestinského státu po boku Izraele. „Příliš mnoho dětí, žen a civilistů zahynulo kvůli izraelské odpovědi na brutální teror Hamásu. (...) Potřebujeme okamžitý klid zbraní, okamžité propuštění izraelských rukojmí a musíme se připravit na to, co přijde potom.“
Komisař pro otázky bydlení
Naše doba je poznamenána hlubokou úzkostí, uvedla dále von der Leyenová. Zmínila obavy mladých lidí i rodin ohledně nákladů na bydlení či budoucnosti planety nebo tlak, kterému čelí zemědělci a firmy. Prohlásila, že si tyto problémy uvědomuje a že je pomůže překonat jen silná Evropa. I proto chce, aby v nové Evropské komisi zasedl komisař pro otázky bydlení.
„Nikdy nepřijmeme, aby demagogové a extremisté zničili náš způsob života,“ zdůraznila s tím, že je připravena spolupracovat se všemi demokratickými silami v EP. „Ukazuje se, kolik toho máme společného navzdory všem rozdílům,“ dodala von der Leyenová v projevu, který trval téměř hodinu a který pronesla střídavě v angličtině, francouzštině a němčině.
Součástí projevu byly i klimatické cíle sedmadvacítky včetně zmínky o takzvané Zelené dohodě pro Evropu, která byla jedním z hlavních témat dosavadního funkčního období von der Leyenové. Slíbila, že se bude „pragmaticky“ držet závazků uvedených v Zelené dohodě, a počítá s řadou dalších opatření, mimo jiné se právně zavázat k cíli EU snížit emise o devadesát procent do roku 2040. Zároveň je ale podle ní potřeba pomoci evropskému průmyslu a udržet jeho konkurenceschopnost, což by měla přinést nová dohoda o čistém průmyslu.
V programu EK na dalších pět let stávající předsedkyně napsala, že v Evropě je nezbytné udržet demokratický střed. Největší výzvy současnosti, jako je bezpečnost či změna klimatu, lze podle ní řešit jen společně.
