Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.
Von der Leyenová dál povede Evropskou komisi
Události: Ursula von der Leyenová opět šéfkou Evropské komise (zdroj: ČT24)
Na tiskové konferenci po svém zvolení von der Leyenová uvedla, že hlasování bere jako zprávu o důvěře. Připomněla, že zatímco před pěti lety měla osm hlasů nad potřebnou většinu, nyní jich bylo 41. Chce pracovat za silnou Evropu, sociální spravedlnost a ochranu lidí. Za nejsilnější téma pak považuje „posílení demokracie“, o které řekla, že je v ohrožení. Dodala, že chce spolupracovat s proevropskými, proukrajinskými stranami, které zároveň podporují právní stát.
V Komisi chce stejné zastoupení mužů a žen, s kandidáty bude hovořit od poloviny srpna. Nyní rozešle oficiální dopisy hlavám členských států Unie. Vyzve je, aby navrhli své kandidáty do jejího nového týmu. Možní eurokomisaři pak na podzim absolvují slyšení před výbory europarlamentu, EP poté komisi potvrzuje jako celek v jednom hlasování. Von der Leyenová na tiskové konferenci uvedla, že si přeje ty „nejlépe připravené kandidáty“. S kandidáty se chce setkávat a hovořit od poloviny srpna.
Ve chvíli, kdy předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová (byla v úterý také znovuzvolena) ve Štrasburku oznámila, kolik europoslanců hlasovalo pro, se v sále ozval potlesk. Zatímco představitelé frakce Evropské lidové strany (EPP) oslavovali, vedle sedící kolegové z nově vzniklého uskupení Patriotů zůstali sedět na místech bez větší reakce. Von der Leyenová s úsměvem na tváři gesty děkovala a nejprve se objala s šéfem EPP Manfredem Weberem.
Levice ve čtvrtek před začátkem hlasování požádala, aby byla volba odložena na zářijové zasedání. Zdůvodnila to středečním verdiktem unijního soudu, který rozhodl, že Evropská komise neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19. Představitel frakce EPP argumentoval, že se verdikt týkal Komise jako instituce, nikoliv jejích jednotlivců. Většina europoslanců následně žádost o odložení v hlasování odmítla.
Projev Ursuly Von der Leyenové po znovuzvolení do čela Evropské komise (zdroj: ČT24)
Jak hlasovali čeští europoslanci
Česká europoslankyně Klára Dostálová (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu novou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou nepodpořila. Proti byl také Ivan David (SPD) z Evropy suverénních národů či Nikola Bartůšek (Přísaha), která je ve frakci Patrioti pro Evropu. Šéfku Komise nepodpořili ani dva nezařazení poslanci Ondřej Dostál (za SD-SN) a Kateřina Konečná (KSČM) z kandidátky Stačilo!
Filip Turek (za Přísahu, frakce Patrioti pro Evropu), který hlasoval proti znovuzvolení von der Leyenové, řekl, že mu vadí její řeči o obraně Evropy bez NATO. Také tvrdí, že v jejím projevu bylo mnoho populismu a extremismu. „Ještě silnější výroky než dříve měla ohledně zelené transformace. Masovou migraci v podstatě nezmiňovala jako problém,“ uvedl v pořadu 90' ČT24.
Zástupkyně frakce Zelených Markéta Gregorová (Piráti) jí svůj hlas dala, stejně jako Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Luděk Niedermayer (TOP 09) a Danuše Nerudová (STAN) z frakce Evropské lidové strany. Podpořili ji také Veronika Vrecionová (ODS) a Ondřej Krutílek (ODS), oba z frakce ECR.
Krutílek hlasoval pro von der Leyenovou kvůli jejímu „akcentu na ekonomiku, konkurenceschopnost a prosperitu Evropské unie a jejích jednotlivých členských států. Dále kvůli posílení obranyschopnosti Evropy pod NATO a neochvějné podpoře Ukrajině,“ uvedl v pořadu 90' ČT24. Europoslanec považuje za důležité, aby staronová šéfka Komise poskládala tým, „který povede ke změnám dosavadní politiky, která tady byla posledních pět let“. Tedy například upravit dekarbonizační agendu v rámci Green Dealu. „Ale především dohlédnout na to, aby nebyl definovaný nový klimatický cíl pro rok 2040, nebo aby nebyl závazný.“
Čtvrteční hlasování bylo tajné, a tak není možné postoj jednotlivých europoslanců zjistit třeba ze záznamů, které vede sám europarlament. Například Alexandr Vondra (ODS) z frakce ECR už uvedl, že si svou volbu nechá pro sebe.
90' ČT24: Ursula von der Leyenová byla opět zvolena do čela Evropské komise (zdroj: ČT24)
Gratulace šéfce od Pavla, Scholze, Tuska a dalších
Český prezident Petr Pavel gratuloval von der Leyenové k opětovnému zvolení do čela Evropské komise. „Naším společným cílem nyní musí být silná, bezpečná a prosperující Evropa, která zůstane místem stability a jednoty. Těším se na naši další spolupráci,“ uvedl.
Evropané očekávají, že Evropu posuneme kupředu, napsal po znovuzvolení německé političky německý kancléř Olaf Scholz. „Srdečné blahopřání k tvému znovuzvolení,“ napsal na síti X Scholz, podle něhož je potvrzení von der Leyenové ve funkci jasnou známkou toho, že političtí představitelé v Unii jsou schopní i v těžkých časech jednat.
Pětašedesátileté političce gratuloval také polský premiér Donald Tusk, který je přesvědčen, že se jí bude ve funkci dařit. „Gratulace ke znovujmenování, milá Ursulo. Doba je těžká, ale jsem si jistý, že s tvojí odvahou a odhodláním odvedeš skvělou práci. Společně odvedeme,“ vzkázal Tusk.
Nový britský premiér Keir Starmer se zase těší na spolupráci při obnově vztahů mezi Británií a EU. Blahopřání připojil i končící šéf NATO Jens Stoltenberg či například belgický ministerský předseda Alexander De Croo či jeho nizozemský protějšek Dick Schoof.
Blahopřál také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož chce Ukrajina jako budoucí člen EU přispívat k posilování míru, bezpečnosti a prosperity v Evropě.
Vyjádření českých koaličních a opozičních politiků
„Shodujeme se v silném důrazu na konkurenceschopnost EU, což znamená podporu investic a odstraňování byrokracie. Důležité je pro nás oba i důraz na bezpečnost, a to jak směrem k Rusku, tak k zastavení migrační krize," okomentoval znovuzvolení von der Leyenové premiér Petr Fiala (ODS).
Šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová napsala, že s ohledem na její dlouhodobě zásadové postoje jde jednoznačně o dobrou zprávu pro Česko i EU. „Pro Ruskou federaci a jí nakloněné frakce v Evropském parlamentu jde naopak o zprávu velmi nepříznivou,“ dodala.
„Komise čelila několika neočekávaným krizím během doby, kdy byla předsedkyní, a Ursula von der Leyenová ukázala jak rozhodnost, tak schopnost zachovat chladnou hlavu. Ve stále více komplikovaném světě potřebujeme takové lídry,“ sdělil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Znovuzvolení šéfky EK podle ministra vnitra a předsedy hnutí STAN Víta Rakušana znamená kontinuitu ve směřování Komise. „Jsem rád, že rozhodující vliv bude v EU mít racionální, konstruktivní politika, kterou představuje jak staronová šéfka Komise, tak i politické proudy, jež tvoří většinu v Evropském parlamentu,“ napsal.
Předseda Pirátů, vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš míní, že šéfka Komise za minulé období několikrát dokázala, že má na některé pro Piráty důležité otázky podobný a velmi jasně artikulovaný názor. „Opakovaně se staví na stranu napadené Ukrajiny. A i teď ve svém projevu jednoznačně odsoudila Orbánovu cestu za Putinem. Přesně to jsou věci, které si myslím, že by z úst předsedkyně EK měly zaznívat,“ napsal.
„Shodujeme se na nutnosti zvýšit konkurenceschopnost EU, posílit naši energetickou soběstačnost a věnovat se bezpečnostním hrozbám nejen ve vztahu k Rusku,“ uvedl vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a lidovecký předseda Marian Jurečka.
„Prounijní většina v Evropském parlamentu ukázala, že jejich prioritou je skutečně Green Deal, válka, podpora nelegální migrace a omezování demokracie, což dosud byly a bohužel i nadále budou priority von der Leyenové, která je mimo jiné vyšetřovaná za podezření z korupce a čachrů v případě nákupu vakcín a jejíž pochybení teď konstatoval i soud,“ napsal předseda SPD Tomio Okamura. Pro SPD je to podle něj další důvod, proč stávající EU nemá budoucnost a je nebezpečným spolkem.
Poslankyně Eva Decroix (ODS) řekla v pořadu Události, komentáře, že by pro von der Leyenovou pravděpodobně hlasovala, kdyby byla europoslankyní. „Domnívám se, že asi nyní nemáme lepšího kandidáta,“ prohlásila. Podle ní ale závisí hodnocení von der Leyenové ještě na tom, jak se poskládá Evropská komise a jaké portfolio v ní Česká republika dostane. Pokud se bude Česko aktivně a konstruktivně účastnit jednání a nevěnovat se jen levné kritice, může zajistit, že bude mít jeho slovo váhu, řekla Decroix s tím, že to může například i „posunout správným směrem“ kritizovanou politiku Green Dealu.
Události, komentáře: Eva Decroix a Radek Vondráček v debatě o zvolení Ursuly von der Leyenové (zdroj: ČT24)
Odmítavě se vůči nové předsedkyni Komise staví poslanec Radek Vondráček za ANO, který byl rovněž hostem Událostí, komentářů. Sám by ji z pozice europoslance nepodpořil. „Je to samozřejmě husarský kousek, abyste získali hlas od Zelených i Bratrů Itálie, musíte samozřejmě něco nabídnout, musíte něco vyjednat,“ řekl s tím, že obsahově byla prý slova von der Leyenové prázdná a plná planých slibů.
Von der Leyenové pogratulovala i končící eurokomisařka Věra Jourová. „Dokázala nás odvážně navigovat krizemi. Silnější druhý mandát je ocenění její tvrdé dřiny a výsledků. Je to dobrá zpráva pro Evropany,“ domnívá se.
Největší kritika byla kvůli Green Dealu a migračnímu paktu
Němka Ursula von der Leyenová vede Evropskou komisi od prosince 2019 jako první žena v této funkci. Její prioritou byla od počátku zelená politika, za svého mandátu se ale musela vypořádat i s dalšími výzvami, jako byla pandemie covidu-19, migrační krize, ruská invaze na Ukrajinu či energetická krize. Asi největší pozornost i kritiku v části Evropy vyvolala unijní Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) a nový migrační pakt. Kritici jí také vyčítají, že za její minulé období v čele Komise se snížila konkurenceschopnost Evropské unie vůči USA i Asii, a naopak vzrostla unijní byrokracie, například pro zemědělce.
V projevu před volbou mimo jiné řekla, že cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy nebyla mírovou misí, ale misí appeasementu. Nikdo nechce víc mír než Ukrajinci, dodala. Řekla také, že chce eurokomisaře pro otázky bydlení.
Projev von der Leyenové na plenárním zasedání ve Štrasburku (zdroj: ČT24)
Cesta maďarského premiéra do Moskvy, kde jednal s vůdcem Vladimirem Putinem, nebyla mírovou misí, jak sám Orbán tvrdí, ale misí appeasementu, řekla von der Leyenová, která připomněla, že jen dva dny po Orbánově návštěvě zasáhly ruské rakety dětskou nemocnici v Kyjevě. „Nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Chtějí svobodnou a nezávislou zemi a Evropa bude při Ukrajině stát tak dlouho, jak to bude potřeba, to je náš vzkaz.“
„Poprvé po desetiletích je naše svoboda ohrožena. (...) Věřím proto, že nastal čas vybudovat skutečnou Evropskou obrannou unii,“ uvedla bývalá německá ministryně obrany. Členské státy by si podle ní měly ponechat zodpovědnost za své armády, přičemž pilířem kolektivní obrany zůstane NATO. „Musíme vytvořit jednotný trh pro obranu. (...) Musíme vytvořit společné evropské projekty, například komplexní systém vzdušné obrany,“ nastínila a doplnila, že velkou výzvu představuje i kyberbezpečnost.
Von der Leyenová také zdůraznila, že okamžitě musí přestat krveprolití v Pásmu Gazy. Bezpečnost všech stran konfliktu na Blízkém východě podle ní zaručí jen dvoustátní řešení, tedy fungování palestinského státu po boku Izraele. „Příliš mnoho dětí, žen a civilistů zahynulo kvůli izraelské odpovědi na brutální teror Hamásu. (...) Potřebujeme okamžitý klid zbraní, okamžité propuštění izraelských rukojmí a musíme se připravit na to, co přijde potom.“
Komisař pro otázky bydlení
Naše doba je poznamenána hlubokou úzkostí, uvedla dále von der Leyenová. Zmínila obavy mladých lidí i rodin ohledně nákladů na bydlení či budoucnosti planety nebo tlak, kterému čelí zemědělci a firmy. Prohlásila, že si tyto problémy uvědomuje a že je pomůže překonat jen silná Evropa. I proto chce, aby v nové Evropské komisi zasedl komisař pro otázky bydlení.
„Nikdy nepřijmeme, aby demagogové a extremisté zničili náš způsob života,“ zdůraznila s tím, že je připravena spolupracovat se všemi demokratickými silami v EP. „Ukazuje se, kolik toho máme společného navzdory všem rozdílům,“ dodala von der Leyenová v projevu, který trval téměř hodinu a který pronesla střídavě v angličtině, francouzštině a němčině.
Součástí projevu byly i klimatické cíle sedmadvacítky včetně zmínky o takzvané Zelené dohodě pro Evropu, která byla jedním z hlavních témat dosavadního funkčního období von der Leyenové. Slíbila, že se bude „pragmaticky“ držet závazků uvedených v Zelené dohodě, a počítá s řadou dalších opatření, mimo jiné se právně zavázat k cíli EU snížit emise o devadesát procent do roku 2040. Zároveň je ale podle ní potřeba pomoci evropskému průmyslu a udržet jeho konkurenceschopnost, což by měla přinést nová dohoda o čistém průmyslu.
V programu EK na dalších pět let stávající předsedkyně napsala, že v Evropě je nezbytné udržet demokratický střed. Největší výzvy současnosti, jako je bezpečnost či změna klimatu, lze podle ní řešit jen společně.
