Soud našel nesrovnalosti v unijním nákupu vakcín

Evropská komise (EK) neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie. Ve středu o tom rozhodl Tribunál Soudního dvora Evropské unie (EU). O rozhodnutí informovala agentura Reuters, podle které tak unijní soud v Lucemburku potvrdil námitku podanou europoslanci proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv.

Soud v rozhodnutí poukázal na některé nesrovnalosti třeba – „částečné“ odmítnutí zveřejnit prohlášení o neexistenci střetu zájmů unijních zastupitelů odpovědných za vyjednávání těchto nákupů s farmaceutickými společnostmi.

Skupina europoslanců podnikla právní kroky poté, co jim EK odmítla poskytnout úplný přístup ke smlouvám na vakcíny proti covidu-19, které si výkonný orgán EU zajistil s výrobci.

Unijní soud verdikt oznámil den před hlasováním v Evropském parlamentu, na kterém se šéfka Komise Ursula von der Leyenová uchází o znovuzvolení.

Vyjednáváním von der Leyenové se šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19 se na jaře začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Vyšetřovatelé EPPO případ převzali od belgických žalobců, kteří von der Leyenovou vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“.

„Osobní diplomacie“ šéfky Komise se šéfem Pfizeru

Otázky kolem toho, jak byla smlouva s Pfizerem vyjednána, jsou se jménem šéfky Evropské komise spojovány od chvíle, kdy list The New York Times (NYT) uvedl, že si vyměňovala zprávy se šéfem této farmaceutické firmy v době přípravy obřího kontraktu z května 2021. Vakcín si EU od Pfizeru objednala stovky milionů a dvojice si podle NYT volala a vyměňovala zprávy asi měsíc, přičemž tato „osobní diplomacie sehrála v dohodě velkou roli“.

Komise v reakci uvedla, že soud žalobě vyhověl pouze částečně ve dvou bodech. „Rozhodl, že Komise měla poskytnout více vysvětlení, aby odůvodnila odmítnutí přístupu k některým ustanovením smluv. Rovněž rozhodl, že Komise měla poskytnout osobní údaje týkající se členů vyjednávacích týmů složených ze zástupců členských států a úředníků Komise,“ stojí v prohlášení.

„Obecně platí, že Komise v souladu se zásadami otevřenosti a transparentnosti poskytuje co nejširší přístup veřejnosti k dokumentům. V těchto případech musela Komise nalézt obtížnou rovnováhu mezi právem veřejnosti, včetně poslanců Evropského parlamentu, na informace a právními požadavky vyplývajícími ze samotných covidových smluv, které by mohly vést k nárokům na náhradu škody za peníze daňových poplatníků,“ tvrdí EK. „Soudní dvůr totiž v minulosti v mnoha případech uznal potřebu chránit obchodní zájmy smluvního partnera,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 5 mminutami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí. Úřad to ve středu oznámil na webu. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu zahraničí šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém.
10:43Aktualizovánopřed 13 mminutami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 39 mminutami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 1 hhodinou

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 1 hhodinou

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 3 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 4 hhodinami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 5 hhodinami
Načítání...