Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.
Německá politička prohlásila, že hodlá v roli šéfky unijní exekutivy spolupracovat se všemi státy včetně Itálie. Uvedla, že jejím prvním cílem bude získat podporu Evropského parlamentu, kterému chce představit směřování unijní exekutivy pro dalších pět let.
„Chci pracovat s celým parlamentem,“ odpověděla po skončení summitu von der Leyenová na otázku, zda se neobává, že kvůli nesouhlasu konzervativní frakce je ohroženo její schválení v europarlamentu. Nejsilnější stranou v konzervativní skupině jsou Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové.
Nominace von der Leyenové do čela Evropské komise i Kallasové do role vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku musí ještě potvrdit Evropský parlament. Kallasová bude zároveň místopředsedkyní Komise. Kallasová vidí jako hlavní úkoly nové šéfky unijní diplomacie udržení jednoty a ochranu zájmů EU v kontextu ruské války na Ukrajině a rostoucí nestability. Předsedkyní Evropského parlamentu by pak měla být opět Malťanka Roberta Metsolová z EPP.
„Válka v Evropě, rostoucí nestabilita v našem regionu i globálně, to jsou hlavní výzvy pro evropskou zahraniční politiku,“ uvedla na síti X Kallasová v reakci na svou nominaci. Pokud ji potvrdí europoslanci, stane se také místopředsedkyní Komise. „Budu se snažit pracovat se všemi členskými státy a institucemi pro zachování a posílení jednoty EU,“ uvedla estonská premiérka.
Rovněž Costa uvedl, že se zasadí o udržení jednoty mezi všemi 27 členskými státy. Portugalský socialista dodal, že se těší na spolupráci s Kallasovou a von der Leyenovou, s nimiž se zná již ze své účasti na summitech v roli předsedy vlády jihoevropské země.
Premiérskou funkci nuceně opustil loni v listopadu kvůli vyšetřování údajných případů korupce, které se týkaly lithiových dolů a dalších průmyslových projektů. Na novinářský dotaz, zda nebude probíhající vyšetřování překážkou ve výkonu funkce, Costa neodpověděl. Současného předsedu Evropské rady Charlese Michela by měl ve funkci nahradit začátkem prosince.
Premiér Fiala nominace podpořil
Český premiér Petr Fiala (ODS) na summitu v Bruselu nominace na nejvyšší posty v EU podpořil. „Evropská rada probíhala velmi racionálně a ve výsledku také konsensuálně, velmi rychle jsme se dohodli na řadě klíčových rozhodnutí,“ uvedl český premiér.
„Myslím, že to je rozhodnutí, které je pro Českou republiku dobré, já jsem toto rozhodnutí podpořil, všechny tři osobnosti znám, mají k České republice dobrý vztah a mám s nimi dobré pracovní zkušenosti,“ dodal na adresu Ursuly von der Leyenové, Kaji Kallasové i Antónia Costy. Jak doplnil, těší se na budoucí spolupráci s nimi.
Pokud jde o další témata summitu, český premiér uvítal, že se unijním lídrům podařilo dosáhnout vyvážených závěrů, které se týkají Blízkého východu. Pro Prahu bylo důležité, aby v textu bylo potvrzení práva Izraele na sebeobranu, je tam ale i zdůrazněna snaha o řešení humanitární situace v Pásmu Gazy. „Ve spolupráci s Německem a Rakouskem se nám podařilo odstranit ze závěrů výzvu členských států k mezinárodnímu uznání Palestiny,“ dodal Fiala.
Unijní lídři se shodli i na takzvané Strategické agendě, tedy dokumentu o směřování EU v příštích pěti letech. „Podle mého názoru je lepší, realističtější, než byl ten minulý a mnohem více se v něm odrážejí zájmy České republiky,“ uvedl o dokumentu český premiér. Praze se podle něj do textu podařilo prosadit dvě klíčové priority, bezpečnost a prosperitu, respektive konkurenceschopnost a hospodářský růst.
České republice rovněž záleželo na tom, aby se ve strategické agendě hovořilo o tématech migrace, posílení spolupráce se třetími státy i o zrychlení návratové politiky. To všechno by v oblasti migrační a azylové politiky měly být priority pro příští Evropskou komisi.
Kritika od Itálie a Maďarska
Podle informací agentury DPA či serveru Politico dosáhli vyjednavači za evropské lidovce, sociální demokraty a za liberály dohody ohledně nominací již před summitem. To kritizovala italská premiérka Meloniová z konzervativní frakce ECR a nesouhlasný hlas zněl také z Maďarska.
Meloniové i Orbánovi podle dřívějších zpráv vadilo, že trojice stran obešla konzervativce, kteří po eurovolbách početně převýšili liberály a stali se třetí nejsilnější frakcí v europarlamentu. Meloniová prohlásila, že dohoda trojice stran se bude opírat o křehkou většinu. „Je to stranicky vytvořená dohoda. Ostudná,“ řekl před začátkem summitu Orbán. Zda nakonec Meloniová či Orbán nominace podpořili, není jasné.
V zákulisí se hovořilo o tom, že Řím by za podporu dohody mohl od von der Leyenové dostat vlivný post výkonného místopředsedy Komise.
Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy během dne vyjádřil domněnku, že Meloniová bude usilovat o dva ústupky. „Zaprvé ústupek symbolicko-diplomatický, kdy bude řečeno, že ona je součástí dohody a bude s ní dále konzultováno obsazení klíčových unijních funkcí. A poté tam bude pravděpodobně snaha získat slib o silném portfoliu pro italského komisaře. Signály jsou nejasné, jeden z nich říká, že by měli zájem o komisaře zodpovědného za snížení evropské regulace, jiní zase naznačili, že by měli zájem o klasičtější ekonomická portfolia,“ uvedl Šlosarčík.
Zatímco na unijním summitu stačil von der Leyenové souhlas kvalifikované většiny prezidentů a premiérů, v Evropském parlamentu je situace složitější. Pokud by ji jednomyslně nepodpořily všechny tři zmíněné frakce, u nichž se dá očekávat ne zcela jednotné hlasování, potřebovala by i část hlasů Meloniové konzervativců nebo zelených.
Dohoda o dalším směřování EU
Ve čtvrtek se unijní prezidenti a premiéři shodli také na strategické agendě – dokumentu o směřování sedmadvacítky. Strategická agenda vymezuje priority a témata, kterými se má EU zabývat v příštích pěti letech, od ekonomiky, přes bezpečnost, otázky migrace, po rozšíření nynější sedmadvacítky či její vnitřní reformy.
Podle informací ČTK se text dojednával od listopadu a každá ze zemí v něm chtěla mít „své téma“, na kterém jí záleží. Vše se zdálo být dojednané, během čtvrtečního summitu nicméně přišli zástupci Německa a Francie, kancléř Olaf Scholz a prezident Emmanuel Macron, s tím, že mají k dokumentu výhrady. Tím se jednání na dlouhou dobu zablokovalo, ostatní země totiž nechtěly nic měnit. Nakonec ale po dvou a půl hodinách přišla informace, že se na strategické agendě, která je přílohou závěrů z jednání, podařilo dohodnout.
Podle premiéra Fialy je potřeba se v následujících letech zaměřit na konkurenceschopnost nebo bezpečnost. „Jsem rád, že pokud jde o priority EU, tak se prosadila ta pozice, kterou Česká republika zastávala od počátku,“ prohlásil Fiala.
Český ministerský předseda také uvedl, že s finským premiérem Petterim Orpem je v čele výzvy Evropské investiční bance, aby víc podporovala obranný a bezpečnostní průmysl, především malé a střední podniky.
Zároveň společným dopisem s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem vyzval Fiala Evropskou komisi k urychlenému spuštění finanční podpory zemím, které přijaly nejvíc ukrajinských uprchlíků po ruské invazi. Jde právě o tyto tři země.
