Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.
Evropané ve volbách nerozhodovali pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Post předsedkyně EK chce obhájit Ursula von der Leyenová z frakce evropských lidovců, která zřejmě po víkendovém hlasování zůstane v europarlamentu nejsilnější. Von der Leyenová už deklarovala, že si je „jistá“, že post může obhájit.
Pro setrvání v čele Komise musí získat hlas nejméně 361 ze 720 europoslanců. Minulé volební období ji do postu vynesla podpora nejen lidovců, ale i druhých největších socialistů a třetích liberálů.
Pokud by tyto frakce von der Leyenovou podpořily i letos, měl by jí počet hlasů k obhájení křesla teoreticky stačit. Realita se však může ukázat jiná. Ani v roce 2019 totiž všichni europoslanci zmíněných tří frakcí pro von der Leyenovou nezvedli ruku, k jejímu zvolení pomohly až hlasy polských konzervativců, a i tak získala o pouhých devět hlasů více, než je hranice minimální podpory europarlamentu.
Zdá se navíc, že letos bude von der Leyenová v ještě obtížnější pozici. Předseda evropských lidovců Manfred Weber již vyzval druhé socialisty a třetí liberály, aby se k nim připojili a pracovali společně na vytvoření většiny. Podle serveru Politico lze však předpokládat, že více než deset procent europoslanců z těchto frakcí bude během volby předsedy EK hlasovat proti von der Leyenové, nebo se hlasování zdrží.
Nová spojenectví mohou rozklížit ta stará
Šéfka současné Komise proto bude muset pro získání druhého pětiletého období získat podporu i jinde. Podle agentury Reuters se již nemůže znovu spoléhat na polské konzervativce. Oproti jejich přesvědčení totiž v Evropské unii prosadila Green Deal a zároveň zastávala tvrdou pozici v otázkách právního státu.
Von der Leyenová proto signalizuje, že je připravená spolupracovat s euroskeptickou frakcí ECR. Ziskem nového spojence však riskuje ztrátu těch obvyklých – socialisté i liberálové deklarovali, že v případě spolupráce s pravicí s jejich hlasy nemá počítat. Podobně se vyjádřili i Zelení, o jejichž možné podpoře von der Leyenové se rovněž spekuluje.
„Pro nás sociální demokraty neexistuje žádná možnost spolupráce s těmi, kdo chtějí demontovat, kdo chtějí oslabit Evropu, kterou jsme budovali několik desetiletí,“ řekl volební lídr socialistů Nicolas Schmit.
Další komplikaci von der Leyenové přinesl úspěch populistických a protievropských uskupení ve víkendových volbách, který zúžil její manévrovací prostor. To všechno podle serveru Politico povede k „horečnému zákulisnímu vyjednávání“.
Volbu ovlivní i lídři členských zemí
Volba předsedy Evropské komise ale závisí i na zisku kvalifikované většiny unijních lídrů. To znamená, že před samotným hlasováním v europarlamentu by muselo von der Leyenovou nominovat nejméně patnáct z 27 premiérů a prezidentů členských zemí, kteří zároveň zastupují nejméně 65 procent obyvatel EU.
Do EPP nyní ale patří pouze třináct lídrů, kteří zastupují 26 procent občanů EU, upozornila agentura Reuters. Von der Leyenová by tak podle agentury k znovuzvolení potřebovala získat i podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze.
Zejména pozice Paříže je však nejistá. Podle médií by Macron na postu předsedy EK preferoval spíše bývalého italského premiéra Maria Draghiho. Server Politico navíc upozornil, že jeden z vysokých představitelů liberální politické skupiny, do které patří i Macronova strana, se vyslovil pro nahrazení von der Leyenové dosavadní prezidentkou europarlamentu Robertou Metsolovou.
Strany Macrona i Scholze navíc v eurovolbách utrpěly značné ztráty. Francouzský prezident již v reakci rozpustil parlament a vyhlásil nové volby, které by do čela Francie mohly vynést nacionalistické Národní sdružení. V Německu se také začínají objevovat hlasy, podle kterých by měl porážku reflektovat i Scholz.
Von der Leyenová chce být stabilitou uprostřed otřesů
Sama von der Leyenová uvedla, že si je „jistá“, že post šéfky Komise může obhájit. Dodala však, že ji ještě čeká „spousta práce“.
Politico předpokládá, že se bude snažit prezentovat jako „jako bezpečný pár rukou uprostřed politických a bezpečnostních otřesů“. Von der Leyenová již po volbách uvedla, že v hlasování posílily levicové i pravicové extrémy, středové hlasy si však podporu udržely. „Jsme kotvou stability,“ prohlásila.
Většinu bude von der Leyenová podle svých slov hledat mezi proukrajinskými politiky. „Všichni chceme silnou Evropu, která je schopná jednat. V těchto turbulentních časech potřebujeme kontinuitu. Chceme spolupracovat se všemi, kteří jsou proevropští, kteří podporují Ukrajinu a kteří respektují právní stát,“ poznamenala.
O novém předsedovi či předsedkyni EK by se mohlo hlasovat už na ustavující schůzi nového europarlamentu, která proběhne od 16. do 19. července ve Štrasburku. Následující možnost pak bude až po letní přestávce, na zasedání v září. Konečné rozhodnutí o přesném harmonogramu přijme konference předsedů politických skupin.
