Von der Leyenová chce obhájit post šéfky Evropské komise. Většinu v europarlamentu ale jistou nemá

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.

Evropané ve volbách nerozhodovali pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Post předsedkyně EK chce obhájit Ursula von der Leyenová z frakce evropských lidovců, která zřejmě po víkendovém hlasování zůstane v europarlamentu nejsilnější. Von der Leyenová už deklarovala, že si je „jistá“, že post může obhájit.

Pro setrvání v čele Komise musí získat hlas nejméně 361 ze 720 europoslanců. Minulé volební období ji do postu vynesla podpora nejen lidovců, ale i druhých největších socialistů a třetích liberálů.

Výsledky v členských státech
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
5 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
7 mandátů
-
6 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
30 mandátů
-
13 mandátů
-
13 mandátů
-
9 mandátů
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
5 mandátů
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
4 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
Zvolené subjekty
-
24 mandáty
-
21 mandát
-
8 mandátů
-
8 mandátů
-
8 mandátů
-
6 mandátů
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
11 mandátů
-
7 mandátů
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
Zvolené subjekty
-
29 mandátů
-
15 mandátů
-
14 mandátů
-
12 mandátů
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
8 mandátů
-
6 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
21 mandát
-
20 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
Zvolené subjekty
-
8 mandátů
-
7 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
5 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
Zvolené subjekty
-
19 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
Zvolené subjekty
-
7 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
22 mandáty
-
20 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
5 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zdroj: EPaktualizováno: 11. 06. 2024 12:00

Pokud by tyto frakce von der Leyenovou podpořily i letos, měl by jí počet hlasů k obhájení křesla teoreticky stačit. Realita se však může ukázat jiná. Ani v roce 2019 totiž všichni europoslanci zmíněných tří frakcí pro von der Leyenovou nezvedli ruku, k jejímu zvolení pomohly až hlasy polských konzervativců, a i tak získala o pouhých devět hlasů více, než je hranice minimální podpory europarlamentu.

Zdá se navíc, že letos bude von der Leyenová v ještě obtížnější pozici. Předseda evropských lidovců Manfred Weber již vyzval druhé socialisty a třetí liberály, aby se k nim připojili a pracovali společně na vytvoření většiny. Podle serveru Politico lze však předpokládat, že více než deset procent europoslanců z těchto frakcí bude během volby předsedy EK hlasovat proti von der Leyenové, nebo se hlasování zdrží.

Nová spojenectví mohou rozklížit ta stará

Šéfka současné Komise proto bude muset pro získání druhého pětiletého období získat podporu i jinde. Podle agentury Reuters se již nemůže znovu spoléhat na polské konzervativce. Oproti jejich přesvědčení totiž v Evropské unii prosadila Green Deal a zároveň zastávala tvrdou pozici v otázkách právního státu.

Von der Leyenová proto signalizuje, že je připravená spolupracovat s euroskeptickou frakcí ECR. Ziskem nového spojence však riskuje ztrátu těch obvyklých – socialisté i liberálové deklarovali, že v případě spolupráce s pravicí s jejich hlasy nemá počítat. Podobně se vyjádřili i Zelení, o jejichž možné podpoře von der Leyenové se rovněž spekuluje.

„Pro nás sociální demokraty neexistuje žádná možnost spolupráce s těmi, kdo chtějí demontovat, kdo chtějí oslabit Evropu, kterou jsme budovali několik desetiletí,“ řekl volební lídr socialistů Nicolas Schmit.

Další komplikaci von der Leyenové přinesl úspěch populistických a protievropských uskupení ve víkendových volbách, který zúžil její manévrovací prostor. To všechno podle serveru Politico povede k „horečnému zákulisnímu vyjednávání“.

Volbu ovlivní i lídři členských zemí

Volba předsedy Evropské komise ale závisí i na zisku kvalifikované většiny unijních lídrů. To znamená, že před samotným hlasováním v europarlamentu by muselo von der Leyenovou nominovat nejméně patnáct z 27 premiérů a prezidentů členských zemí, kteří zároveň zastupují nejméně 65 procent obyvatel EU.

Do EPP nyní ale patří pouze třináct lídrů, kteří zastupují 26 procent občanů EU, upozornila agentura Reuters. Von der Leyenová by tak podle agentury k znovuzvolení potřebovala získat i podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze.

Zejména pozice Paříže je však nejistá. Podle médií by Macron na postu předsedy EK preferoval spíše bývalého italského premiéra Maria Draghiho. Server Politico navíc upozornil, že jeden z vysokých představitelů liberální politické skupiny, do které patří i Macronova strana, se vyslovil pro nahrazení von der Leyenové dosavadní prezidentkou europarlamentu Robertou Metsolovou.

Strany Macrona i Scholze navíc v eurovolbách utrpěly značné ztráty. Francouzský prezident již v reakci rozpustil parlament a vyhlásil nové volby, které by do čela Francie mohly vynést nacionalistické Národní sdružení. V Německu se také začínají objevovat hlasy, podle kterých by měl porážku reflektovat i Scholz.

Von der Leyenová chce být stabilitou uprostřed otřesů

Sama von der Leyenová uvedla, že si je „jistá“, že post šéfky Komise může obhájit. Dodala však, že ji ještě čeká „spousta práce“.

Politico předpokládá, že se bude snažit prezentovat jako „jako bezpečný pár rukou uprostřed politických a bezpečnostních otřesů“. Von der Leyenová již po volbách uvedla, že v hlasování posílily levicové i pravicové extrémy, středové hlasy si však podporu udržely. „Jsme kotvou stability,“ prohlásila.

Většinu bude von der Leyenová podle svých slov hledat mezi proukrajinskými politiky. „Všichni chceme silnou Evropu, která je schopná jednat. V těchto turbulentních časech potřebujeme kontinuitu. Chceme spolupracovat se všemi, kteří jsou proevropští, kteří podporují Ukrajinu a kteří respektují právní stát,“ poznamenala.

O novém předsedovi či předsedkyni EK by se mohlo hlasovat už na ustavující schůzi nového europarlamentu, která proběhne od 16. do 19. července ve Štrasburku. Následující možnost pak bude až po letní přestávce, na zasedání v září. Konečné rozhodnutí o přesném harmonogramu přijme konference předsedů politických skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 5 hhodinami

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 6 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 7 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 8 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...