Manfred Weber

Řadu unijních představitelů znepokojilo rozhodnutí Budapešti, která potichu zmírnila Rusům a Bělorusům podmínky pro vstup do země, a tedy i do schengenského prostoru. Pomocí takzvané národní karty mohou bez větší prověrky přicestovat i s rodinami. V Unii i mezi experty panují obavy, že Moskva rozšíří svou evropskou síť špionů a propašuje do EU teroristy. Budapešť kritiku odmítá a tvrdí, že Rusové budou pracovat hlavně na výstavbě jaderného bloku. Podle webu Politico by sporný krok v krajním případě mohl stát Maďarsko členství v Schengenu.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.

Právo veta v hlasování členských zemí by se mělo zrušit, Evropská unie kvůli němu není akceschopná a rozhodná, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Je přesvědčen, že některé státy EU právo zneužívají k prosazování vlastních zájmů v oblastech, které s vetem nesouvisí. Evropská poslankyně Veronika Vrecionová (ODS) mu naopak oponovala, že zrušení práva veta může nahrát populismu žádajícímu vystoupení z EU, jelikož bude docházet k přehlasování menšiny kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční, bezpečnostní nebo daňové politiky.

Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

Praha Sobě se obrátí na předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou s výzvou, aby kvůli informacím médií o roli náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09) v korupční kauze Dozimetr rozpustila pražskou buňku strany. Vedení uskupení se chce také v pondělí sejít se zástupci koaličních Pirátů a STAN a jednat s nimi o podpoře Pospíšilova odvolání z funkce. V případě neúspěchu podpoří svolání mimořádného zastupitelstva navrhované hnutím ANO. Informovali o tom zástupci Prahy Sobě. Pospíšil jakékoliv pochybení odmítá.

Evropský parlament ve středu po nebývale těsném hlasování podpořil návrh na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Pro klíčovou součást environmentální politiky Evropské unie hlasovalo 336 poslanců, většinou z levicových skupin či liberálů. Proti se postavilo tři sta zástupců pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Europoslanci nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat se členskými státy.

V milánské katedrále Narození Panny Marie se uskutečnil státní pohřeb bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Zemřel v pondělí ve věku 86 let. Obřadu se zúčastnili prezident Sergio Mattarella, premiérka Giorgia Meloniová i zahraniční představitelé. V centru Milána se ke sledování ceremonie na velkoplošných obrazovkách sešly davy lidí.

České předsednictví v Radě EU bylo velmi aktivní a angažované a náš obdiv patří českému premiérovi Petru Fialovi (ODS) i jeho týmu v Bruselu a v Praze, prohlásil po čtvrtečním jednodenním summitu EU předseda Evropské rady Charles Michel. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa má vůči Česku dluh vzhledem k jeho práci za posledního půl roku. Končící české předsednictví chválí i někteří europoslanci či diplomaté.

Před poslance Evropského parlamentu ve Štrasburku ve středu předstoupil český premiér Petr Fiala (ODS). Na úvod českého předsednictví Radě EU přednesl projev, ve kterém se vyslovil pro hledání shody při řešení současných krizí a udržení jednotného postoje proti Rusku. Česká republika během svého předsednictví zaujme roli moderátora, která pomůže nalezení potřebných kompromisů, řekl Fiala europoslancům.

Akcie americké internetové společnosti Twitter po trvalém zablokování účtu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa výrazně oslabují. Na newyorské burze v pondělí jejich cena klesla až o 12 procent. Tržní hodnota podniku se snížila téměř o pět miliard dolarů (zhruba 108 miliard Kč). Účet Donalda Trumpa měl přes 88 milionů sledujících. Firma trvalé zablokování oznámila v pátek večer a za důvod označila riziko dalšího podněcování k násilnostem.

Evropská komise se dohodla na dodávkách nadějné vakcíny proti koronaviru od firem BioNTech a Pfizer. Informaci zveřejněnou v úterý německými médii potvrdila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, podle níž bude smlouva uzavřena ve středu. EU si má smluvně zajistit 200 milionů dávek s možností rozšíření o dalších 100 milionů. V Německu mezitím vyšla studie, která ukázala, že karanténa je velká zátěž pro lidi s depresí.

Evropský parlament pohrozil, že neschválí unijní rozpočet a fond obnovy, na němž se lídři členských zemí dohodli na nedávném summitu v Bruselu. V rezoluci vyjádřil nesouhlas zejména s chystanými „škrty“ ve výdajích na výzkum, zdravotnictví či na ochranu klimatu. Souhlas europoslanců je přitom pro definitivní schválení dohody o unijním rozpočtu potřeba.

Řecko od soboty zamezilo tomu, aby hranici z Turecka překročilo téměř 10 tisíc lidí plánujících požádat v EU o azyl. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vládní zdroj. Na řecké ostrovy v Egejském moři – Lesbos, Chios a Samos – doplulo ráno přes pět set běženců, napsala agentura Reuters s odvoláním na představitele policie. Obyvatelé Lesbu některým brání ve vylodění. Eurokomisař Margaritis Schinas požaduje krizovou schůzku ministrů vnitra.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v Evropském parlamentu varoval, že riziko vystoupení Spojeného království z Evropské unie bez dohody je stále reálné. Dodal, že v řešení sporného bodu v podobě takzvané irské pojistky zatím nenastal žádný pokrok. Britský premiér Boris Johnson v předchozích dnech naopak hovořil o posunu v diplomatických jednáních. Europoslanci v usnesení odmítli jakoukoliv dohodu o brexitu bez záruky otevřených hranic.

V úterý se poprvé od květnových evropských voleb v novém složení sešel Evropský parlament (EP), který ve středu zvolí svého předsedu. Ten nahradí dosavadního šéfa Antonia Tajaniho. Poslanecký klub socialistů (S&D) v Evropském parlamentu večer navrhl do funkce předsedy italského europoslance Davida-Mariu Sassoliho. Oznámilo to vedení druhé nejsilnější parlamentní skupiny. Levicový kandidát by s přislíbenou podporou nejsilnější lidovecké frakce mohl uspět, pokud se za něj postaví i poslanci některé z dalších skupin.

Předseda Evropské komise z frakce socialistů, předseda Evropského parlamentu lidovec a předseda Evropské rady z liberálního uskupení – tak si podle DPA představuje nynější šéf rady Donald Tusk nové rozvržení klíčových pozic v Evropské unii. O konkrétních jménech se nezmínil. Český premiér Andrej Babiš (ANO) dal ale před odjezdem na summit, který má o rozvržení klíčových pozic rozhodnout, najevo, že odmítá, aby se šéfem EK stal hlavní kandidát socialistů Frans Timmermans.

Šéfy států a vlád zemí Evropské unie čeká v neděli večer v Bruselu druhý pokus o dohodu, kdo v příštích letech obsadí klíčové posty ve vedení unijních institucí. Od summitu se očekává především rozhodnutí, kdo na podzim vystřídá Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise (EK).

Kandidát Evropské lidové strany Manfred Weber se nestane předsedou Evropské komise (EK). Podle německého listu Die Welt se na tom dohodli evropští lídři na summitu G20. Premiéři zemí visegrádské čtyřky se na pátečním jednání v Praze shodli, že šéfem EK by se neměl stát nikdo z takzvaných spitzenkandidátů, mezi něž Weber patří. K obsazení klíčových unijních funkcí by mělo dojít už na nedělním mimořádném zasedání Evropské rady.

Představitelé členských zemí EU v Bruselu od desáté hodiny večerní diskutují o přeobsazení vrcholných unijních funkcí. Hledání shody ale nebude jednoduché, německá kancléřka Angela Merkelová předem prohlásila, že není nutné, aby rozhodnutí padlo už na tomto setkání. Skeptický ohledně dosažení výsledku je i šéf summitu Donald Tusk. Začátek diskuse o unijních postech pozdrželo téma emisí. Mezi účastníky totiž nepanovala shoda ohledně formulace závěrů summitu souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050.

Premiér Andrej Babiš (ANO) popřel, že by se země visegrádské čtyřky domluvily na návrhu Maroše Sěfčoviče na předsedu Evropské komise. Řekl to před odletem do Bruselu na unijní summit. S informací o dohodě na Šefčovičově kandidatuře přišly Hospodářské noviny (HN). Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák později dodal, že současný místopředseda EK a neúspěšný uchazeč o post slovenského prezidenta Šefčovič je společným kandidátem V4 na některou z vrcholných funkcí v EU.

Evropským tématem číslo jedna jsou volby do europarlamentu. Vedle indických voleb jde o nejsložitější operaci demokratické logistiky. Víc než půl miliardy Evropanů bude zastupovat 751 poslanců a poslankyň. A podle průběhu předvolební kampaně i aktuální atmosféry v Evropě se očekává, že část z nich bude z nacionalistických a protiunijních stran.

Šestice lídrů evropských politických frakcí, kteří chtějí po volbách do Evropského parlamentu nahradit Jeana-Clauda Junckera v čele Evropské komise, se střetla ve velké politické debatě. Tzv. „spitzenkandidát“ evropských socialistů Frans Timmermans během ní varoval před obnovováním hranic kvůli migraci, lidovecká jednička Manfred Weber navrhl zavedení eurokomisaře pro Afriku.

Maďarský premiér Viktor Orbán připustil, že spor kvůli protibruselské kampani jeho vlády by mohl skončit odchodem jeho strany Fidesz z Evropské lidové strany (ELS). Pokud se tak stane, rozhovory o nové politické platformě chce Orbán zahájit v Polsku. Evropští lidovci budou o případném vyloučení Fideszu hlasovat 20. března.

Evropská lidová strana (EPP), která má největší frakci v Evropském parlamentu, postaví jako svého vedoucího kandidáta do europarlamentních voleb v příštím roce Němce Manfreda Webera. Během kongresu evropských lidovců v Helsinkách získal Weber podporu 79 procent delegátů a po volbách by se mohl stát šéfem Evropské komise.