Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů. Oznámila to šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Brusel ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu rozvinula plán, který naznačila již dříve v letošním roce, když uvedla, že děti by měly být sociálním sítím vystavovány „postupně“.
„Mladí Evropané dnes tráví u obrazovek čtyři až šest hodin denně. Algoritmy jsou navrženy tak, aby je udržely co nejdéle u obrazovky a přiměly je pokračovat ve scrollování,“ uvedla šéfka unijní exekutivy. „Rodiče nám říkají, že jejich děti kvůli tomu méně spí, jsou úzkostnější a v některých případech si ubližují,“ dodala. Připomněla přitom případ čtrnáctileté belgické dívky jménem Oléa, která si vzala život poté, co byla vystavena kyberšikaně.
„Jsem si vědoma toho, že mnozí považují moc velkých technologických společností za ohromující a za něco, co už nelze zvrátit. Já s tím nesouhlasím,“ uvedla šéfka unijní exekutivy. „Nemusíme se smířit s návykovými prvky. Nemusíme akceptovat, že děti jsou vtahovány do stále extrémnějšího obsahu. Nemusíme akceptovat, že jsou fotografie dívek používány pro sexualizované obrázky generované umělou inteligencí,“ dodala.
Von der Leyenová uvedla, že podle jejího návrhu by děti ve věku 13 až 15 let mohly mít takzvané miniúčty pod dohledem rodičů či jiných zákonných zástupců. O návrhu budou hlasovat členské státy EU i Evropský parlament.
Výzkumník Dominik Voráč z Univerzity Palackého v Olomouci považuje plány EK za správný krok. S úplným zákazem u dětí mezi 13 a 15 lety nesouhlasí, naopak speciální účty kontrolované rodiči má za skvělé kompromisní řešení. „I když víme, že sítě mohou způsobovat spoustu problémů, tak je tam i mnoho dobrého. Když rodiči budou mít nad účty kontrolu, tak to jednoznačně schvaluji,“ konstatoval Voráč.
Omezení se šíří po celém světě
Zhruba desítka evropských zemí včetně Španělska či Dánska v současnosti připravuje vlastní pravidla pro věkové omezení na sítích. Některé z těchto snah však narazily na překážky. Francouzský nejvyšší soud minulý měsíc zrušil zákon zakazující dětem mladším 15 let používání sociálních sítí s odůvodněním, že zasahoval do základních svobod. Francouzský prezident Emmanuel Macron následně slíbil, že návrh přepracuje.
V Česku se pro zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let letos vyslovili prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda nedávno rovněž podpořila návrh na zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách.
Austrálie a Nový Zéland přijaly vlastní opatření, jejichž cílem je zakázat teenagerům přístup na platformy sociálních sítí. Problém je ale podle Voráče s ověřením věku uživatelů. „Řeší se to s pomocí AI nástrojů, doteď si děti odkliknou, že jim je teda víc než třináct let – všechna tato řešení nefungují. Jde to vidět třeba u Austrálie, která zakázala sítě dětem a stejně to děti obcházely a po roce pokles těch dětských uživatelů nebyl zase tak velký,“ podotkl expert.
Manfred Weber, předseda nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), vystoupil po von der Leyenové a navrhl, aby Evropská unie následovala příkladu Austrálie a umožnila občanům vypnout algoritmy sociálních sítí. „Elonu Muskovi se to nebude líbit, ale možná to je právě důvod, proč bychom to měli udělat,“ dodal.
Podle agentury AP by EU Kids Act mohl vyvolat nové napětí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který dlouhodobě kritizuje evropskou regulaci technologií.
Ve Spojených státech se společnost Meta Platforms minulý měsíc dohodla, že zaplatí až 18 miliard dolarů a přijme přísnější opatření na ochranu dětí na platformách Facebook a Instagram. Dohoda má vyřešit soudní spor týkající se závislosti teenagerů na sociálních sítích a urovnat žaloby podané téměř všemi americkými státy.
