Kyberšikana

Víc času on-line v prázdninovém režimu může podle oslovených psychologů u dětí a dospívajících zvyšovat riziko vzniku úzkostí a pocitů méněcennosti, prohloubit pocit osamělosti a závislosti na on-line světě. Podle psycholožky a vyučující z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (UK) Kateřiny Lukavské mohou také děti víc experimentovat a hledat i rizikovější obsah. Zákazy a rodičovská kontrola přitom nemusí k předcházení problémů stačit. Nejdůležitější je podle oslovených odborníků komunikace, společné sdílení zážitků z on-line světa a hlavně společné aktivity.

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.

Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším patnácti let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví, podotkla agentura Reuters. Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září, upřesnila agentura AFP. Loni v prosinci schválila zákaz sociálních sítí dětem mladším šestnácti let Austrálie, krok následovaly další země.

Velkou digitální stopu na sociálních sítích tvoří často dětem sami rodiče. Například fotografie nahých dětí na internet nepatří, protože z virtuálního prostoru nikdy nezmizí, upozorňuje koordinátor projektu Safer Internet Centrum a expert na rizikové chování na internetu Martin Kožíšek. Lidé by si podle něj také měli rozmyslet, co a kde o sobě sdílejí a jakým aplikacím povolí přístup k citlivým údajům. Přinášíme pár tipů, jak se bezpečně chovat na internetu.

Rodiče britského teenagera, který spáchal sebevraždu poté, co se stal terčem vydírání, objíždějí školy po celém světě, aby varovali před nebezpečími, která on-line svět dětem přináší. Jejich syn se stal obětí vydírání na takzvaném dark webu. Během hraní on-line klikl na nabízený odkaz a kvůli příslibu herních kreditů zdarma vyplnil osobní údaje. Obratem mu anonymní útočník začal vyhrožovat a posílat řadu úkolů – včetně sebepoškozování nebo odpírání spánku. Rodiče zesnulého chlapce chtějí podobným tragédiím zabránit. Z reakcí mají pocit, že jejich varování a aktivity zabírají. Osvěta je podle řady odborníků správnou cestou. Navzdory technologickému pokroku se totiž dle nich nedaří přijímat účinnou legislativu.

Se šikanou na internetu se setkalo 85 procent mladých Čechů a Češek, přímou obětí se stalo 67 procent mladistvých. Většina dětí a adolescentů však na nevhodné chování nereaguje a nesvěřuje se s ním, upozornila v Událostech, komentářích výzkumnice Marie Jaroň Bedrošová. Advokát Tomáš Sokol poukazuje na to, že takové jednání na internetu není ještě v soudní praxi zmapované a jeho postihování je náročné. Pořad moderovala Jana Peroutková.

Policie vyšetřuje souboj dvou chlapců v Kaplici na jihu Čech. Kolem stojící děti je přitom natáčely a povzbuzovaly. Šlo o žáky druhého stupně dvou místních základních škol, nedaleko kterých se incident odehrál. Chtěli udělat dojem na sociálních sítích.

Ředitelé škol dostanou v příštím týdnu doporučení, jak předcházet šikaně a jak ji případně řešit. Součástí souhrnné metodiky budou i rady pro krizovou komunikaci. Ministerstvo školství tím reaguje na události v hodonínské základní škole, kde byla dvanáctiletá žákyně obětí tvrdé fyzické šikany.

Na Slovensku začal od Nového roku platit zákaz mobilů na základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií. Žáci je musí při příchodu odevzdat, případně vypnout a schovat. Regulace má pomoci k lepšímu soustředění a snížit kyberšikanu. Podobná pravidla už platí například v Británii, Francii či Nizozemsku.

V Albánii je podle odborníků potřeba změnit zákony k řešení závadného obsahu na sociálních sítích, který až příliš často přechází v reálné násilí. Na poplach bije i ministr vnitra. Zároveň panují obavy, že vláda se to bude snažit využít ve svůj politický prospěch.

Na internetu se rizikově chová asi 170 tisíc českých dětí. Píší si s neznámými lidmi nebo sdílejí své fotografie a videa. Téměř čtyři z deseti dětí ve věku od osmi do 15 let přiznávají, že mají nějakého „on-line kamaráda“, kterého nikdy neviděly, osobně ho neznají a pouze si s ním píší. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Nadaci O2 mezi téměř pěti tisíci respondentů, mezi kterými byli rodiče i děti.

Asi 57 procent základních a 63 procent středních škol řešilo v posledních třech letech alespoň jeden případ šikany mezi žáky. To je podle České školní inspekce (ČŠI) více než před sedmi lety, kdy inspekce zkušenost škol se šikanou pro speciální tematickou zprávu zjišťovala naposledy. Nejčastějšími formami šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana, tedy ubližování přes internet. Více se na školách objevuje i šikana učitelů.

Většina dospívajících se na internetu setkává s nenávistným obsahem. Vyplývá to z výzkumu Masarykovy univerzity, podle kterého se trend negativně projevuje na psychice mladistvých. Poznamenává i ty, kteří nepatří mezi oběti, ale komentáře jenom čtou.

Výpověď v práci kvůli takzvanému lajkování na sociální síti dostali dva zaměstnanci brněnské Střední školy umění a designu. Symbol srdce dali pod karikaturu ředitelky školy Petry Černínové, ČT na to upozornili jejich kolegové. Ředitelka školy ale říká, že jde o kyberšikanu, kterou svým jednáním schvalovali, věc proto předala policii. Propuštění zaměstnanci se zase chtějí obrátit na soud.

Specialisté z dětských psychiatrických ambulancí i lůžkových oddělení mluví o extrémních nárůstech psychických potíží a závislostí u školáků v posledních měsících. Do ordinací podle nich přichází velké množství nových pacientů a zároveň se prohloubily dřívější potíže. Ministerstvo zdravotnictví proto zřídilo novou koordinační skupinu pro dětské duševní zdraví, která se poprvé sešla před pár dny.

Téměř rok trávily děti kvůli pandemii koronaviru značnou část dne v on-line prostředí. Na internet se chodily vzdělávat, udržovat a rozšiřovat svůj talent i komunikovat s vrstevníky. Staly se tak zároveň i snazšími cíli například pro dezinformace, se kterými se v období koronaviru neuměli vyrovnat ani někteří dospělí. Na situaci uplynulých měsíců reaguje pátý ročník Týdnů mediálního vzdělávání společnosti Člověk v tísni, experti na mediální výchovu pro něj zvolili motto „Mediální ring. Rozhodni, kdo zvítězí“. Podrobnosti přináší pořad Newsroom ČT24.

Počet telefonátů kvůli kyberšikaně, kyberstalkingu nebo zneužití osobních dat na Linku bezpečí loni vzrostl o desítky procent. Kromě potíží na internetu řešily děti často také rodinné vztahy nebo psychické potíže, které způsobovala mimo jiné i pandemie koronaviru. Podobné problémy často řešili také volající na Linku důvěry Dětského krizového centra. Hlavním tématem byl strach z dopadů pandemie. Obě linky také rozšířily kapacity svých chatů.

Někteří prodemokratičtí aktivisté čelí v Hongkongu kyberšikaně. Podle agentury AFP je proti nim vedena kampaň takzvaného doxingu spočívající ve zveřejnění citlivých informací osob s cílem je poškodit. Stránka HK Leaks takto zveřejnila data už 14 lidí, které nařkla z porušování nového bezpečnostního zákona. Ve čtvrtek také policie zatkla nejméně šedesát lidí, kteří se na protest shromáždili v den výročí založení komunistické Číny.

Pro 90 procent amerických žurnalistek jsou největší hrozbou útoky na internetu. Ukázal to nový průzkum newyorského Výboru na ochranu novinářů (CPJ). Vulgární příspěvky a zprávy v online prostředí byly zároveň jedním z nejčastějších typů útoku, které novinářky z USA a Kanady zažily. Není to ale problém jen v americkém prostředí – čelí mu i Češky.

V Česku loni opět vzrostla kybernetická kriminalita. Policie evidovala 6815 takových trestných činů, což bylo o 1161 více než předloni. Na další nárůst těchto skutků upozornila ve své výroční zprávě Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle níž přináší bezpečnostní rizika každá nově nastupující technologie. Moderní komunikační technologie podle centrály stojí mimo jiné i za nárůstem nelegálních obchodů se zbraněmi, nabízí totiž vysokou míru anonymity, nízké riziko odhalení a různé možnosti plateb.