Na internetu se rizikově chová asi 170 tisíc českých dětí. Píší si s neznámými lidmi nebo sdílejí své fotografie a videa. Téměř čtyři z deseti dětí ve věku od osmi do 15 let přiznávají, že mají nějakého „on-line kamaráda“, kterého nikdy neviděly, osobně ho neznají a pouze si s ním píší. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Nadaci O2 mezi téměř pěti tisíci respondentů, mezi kterými byli rodiče i děti.
Desetitisíce českých dětí se na internetu chovají rizikově. Píší si s neznámými lidmi či sdílí soukromí
Mezi hlavní rizika pro děti na internetu patří podle Jaroslava Hrabálka z Policejního prezidia ČR sexting, tedy sdílení intimních fotografií a dalších materiálů, kyberšikana, kyberstalking, sextorze neboli sexuální vydírání, internetové podvody nebo kybergrooming, což je vylákání dítěte na schůzku.
Takovými případy se zabývají specializovaní policisté. „Policie má pro tuto trestnou činnost dva typy expertů. Jedni se zabývají tím, jak zajistit data, jak zjistit, kdo je ten neznámý pachatel, druhá skupina jsou policisté vycvičeni na výslech dětského svědka,“ vysvětluje Hrabálek.
Sdílení fotografií nebo videí sebe sama, tedy selfies, přiznává 35 procent dětí a 27 procent dospělých. Ještě rizikovější chování, sdílení fotek a videí ze svého okolí potvrzuje 29 procent dětí a 40 procent dospělých. Každý pátý člověk v kategorii 18 až 65 let pak sdílí také svou domácnost a třináct procent i osobní informace.
Čím více času se děti pohybují v on-line světě, tím častěji se setkávají s kyberšikanou. „S nějakou formou kyberšikany se setkalo každé páté dítě. Statisticky, v průměrně velké školní třídě tak s touto zkušeností najdeme šest dětí. Čím jsou děti starší, tím častěji na tento jev narazily. Ve 14 až 15 letech má tuto negativní zkušenost již 35 procent dospívajících, dívky pak častěji než chlapci,“ uvedla Tereza Friedrichová z NMS.
Kyberšikana je typická svou opakovaností, intenzitou a negativním dopadem na oběť. „Jednat se může o verbální šikanu, jako jsou nadávky, dehonestace, hating přes publikování ponižujících fotografií a videí, včetně těch intimních, až po vyhrožování, vydírání a krádež identity. Některé z výše uvedených jednání mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku,“ dodal Hrabálek.
YouTube odmala
Děti ve věku osm až 15 let tráví na mobilu podle průzkumu v průměru tři hodiny a 28 minut denně, ty starší z nich pak o hodinu déle. Více než pět hodin denně na telefonu tráví každé čtvrté dítě. Alespoň jednou za hodinu se na mobil podívá 75 procent dětí ve věku 14 až 15 let. Většinu času s mobilem děti tráví na sociálních sítích. Využívání většiny z nich roste s věkem. Jen malá část se prostřednictvím mobilu věnuje sebevzdělávání.
„Ukázalo se, že se zde jasně vymyká YouTube. Rodiče ho dětem pouštějí odmala. Stává se tak přirozenou součástí jejich dnů a jeho obliba se s věkem nemění. Z výzkumu vyšlo, že ho sleduje 73 procent dětí ve věku osm až devět let, stejně jako 74 procent dětí ve věku 12 až 13 let,“ doplnila Friedrichová.
