„Nadávají nám do švábů.“ V Hongkongu roste kyberšikana prodemokratických aktivistů, píše AFP

Někteří prodemokratičtí aktivisté čelí v Hongkongu kyberšikaně. Podle agentury AFP je proti nim vedena kampaň takzvaného doxingu spočívající ve zveřejnění citlivých informací osob s cílem je poškodit. Stránka HK Leaks takto zveřejnila data už 14 lidí, které nařkla z porušování nového bezpečnostního zákona. Ve čtvrtek také policie zatkla nejméně šedesát lidí, kteří se na protest shromáždili v den výročí založení komunistické Číny.

Například předsedkyně Hongkongské konfederace odborů Carol Ngová už ani nepočítá, kolik dostala telefonátů a vzkazů s nadávkami, poté co její telefonní číslo bylo nelegálně zveřejněno na internetu. „Občas byl můj WhatsApp zahlcen urážlivými vzkazy. Nadávají nám do švábů,“ vylíčila. 

Prodemokratická aktivistka se však odmítá nechat zastrašit. „Oni dobře vědí, že mohou lidem nahnat velký strach, ale já ho nemám. Jde o mou svobodu a já za ni chci bojovat,“ řekla.

Stránku HK Leaks, která kampaň vede, nedonutil přerušit svou aktivitu ani příkaz, který loni vydal hongkongský komisař na ochranu osobního života. Nezastavilo ji ani upozornění hongkongské policie na její činnost.

Portál  má v hledáčku především obyvatele Hongkongu, které viní z nerespektování bezpečnostního zákona. Pár týdnů poté, co tento zákon vstoupil v platnost, stránka zveřejnila osobní data čtrnácti lidí a nařkla je, že nový zákon porušují.

Podpora od skupiny spojené s čínskými komunisty

HK Leaks, kterému se dostává podpora od skupiny spojené s čínskou komunistickou stranou, hostí ruské servery. V srpnu 2019 zveřejnil data tisíců lidí.

Podle expertů je stránka vytvořená tak, aby se vyhnula postihu. Používá anonymní hostitele a pravidelně mění doménu. Na stránce vyskakuje okno s tvrzením, že „protestující způsobili smrt právního státu a řádu v hongkongské společnosti“.

„Buřiči za nezávislost“

Několik předních prodemokratických aktivistů, například Joshua Wong či Agnes Chowová, je na stránce vedeno v sekci Buřiči za nezávislost. Stejnou nálepku dostal i mediální magnát Jimmy Lai.

Mezi 14 osobami, které podle stránek porušily bezpečnostní zákon, jsou rovněž aktivisté jako Tony Chung, Nathan Law či Ray Wong.

obrázek
Zdroj: ČT24

V červenci se stal devatenáctiletý Tony Chung první politickou osobností stíhanou na základě nového zákona. Důvodem stíhaní bylo, že vyjádřil podporu nezávislosti Hongkongu přes dnes již rozpuštěnou skupinu Student Localism, kterou v roce 2016 pomáhal zakládat.

Law, který byl s Joshou Wongem mezi zakladateli již rozpuštěného prodemokratického hnutí Demosisto, na začátku července kvůli novému zákonu uprchl do Británie.

Čínské úřady podle čínského oficiálního tisku pátrají po Wongovi a Lawovi kvůli porušení bezpečnostního zákona a spolupráci se zahraničními mocnostmi. Joshua Wong je ale přesvědčen, že se stal cílem šikany zosnované Pekingem a Hongkongem. „Hongkongská vláda mě chce za každou cenu zatknout, protože jsem získal status uprchlíka v Německu,“ řekl.

Dalších šedesát lidí zatčeno

Hongkongská policie ve čtvrtek zadržela nejméně šedesát lidí pro podezření z nezákonného shromažďování. Nespokojenci vyšli v Hongkongu do ulic v den 71. výročí založení komunistické Číny a skandovali prodemokratická hesla.

Výzvy k protestům se objevily na internetu. Demonstranti, kteří se shromáždili v nákupní čtvrti Causeway Bay, provolávali „Rozpusťte policii“, „Osvoboďte Hongkong!“ či „Revoluce naší doby“. V očekávání protestních akcí bylo již ráno v ulicích Hongkongu rozmístěno na šest tisíc policistů, kteří podle agentury AP početně převyšovali množství demonstrantů.

Policie uvedla, že k zatýkání přistoupila poté, co účastníci protestu ignorovali opakovaná varování vybízející je, aby se rozešli. Mezi zadrženými jsou i dva členové městských rad, dodala policie.

Na recepci uspořádané ve čtvrtek u příležitosti výročí vzniku Čínské lidové republiky propekingská správkyně Hongkongu Carrie Lamová prohlásila, že díky novému zákonu „byla v Hongkongu obnovena společenská stabilita a uchráněna národní bezpečnost“. Lamová rovněž obvinila zahraniční vlády, že uplatňují „dvojí metr“ a nespravedlivě obviňují úřady, které nový zákon prosazují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...