Poslední britský guvernér Hongkongu Christopher Patten ostře kritizoval Čínu. Podle něj Peking svým jednáním zradil občany Hongkongu a Západ by mu měl přestat pochlebovat. Nový rozruch vyvolal záměr Číny zavést zákon o národní bezpečnosti, který má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit. Kritici to považují za další krok k omezení regionální autonomie.
Peking lidi v Hongkongu zradil, Západ mu musí přestat podlézat, žádá poslední britský guvernér oblasti
Peking spravuje Hongkong podle modelu jedna země dva systémy, který tomuto území zaručuje více svobod než pevninské Číně. V posledních letech se ale centrální vláda snaží autonomii oblasti omezovat, což vyvolalo nesouhlas západních zemí i protesty v samotném Hongkongu.
„Čína občany Hongkongu zradila,“ citoval list The Times Pattena, který byl guvernérem této oblasti do roku 1997. Velká Británie má podle něj „morální, ekonomickou a právní“ povinnost se za Hongkong postavit.
Podle muže, který byl svědkem ukončení více než stopadesátileté britské správy nad Hongkongem, je připravovaný zákon o bezpečnosti porušením britsko-čínské deklarace z roku 1984.
Je to čínský diktát, britská vláda musí reagovat, říká Patten
Proti záměru Číny přijmout zákon o národní bezpečnosti se vyslovily USA, Kanada i Evropská unie. Podle USA je to umíráček pro autonomii Hongkongu. Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona řekl, že Londýn očekává, že Peking bude respektovat práva a svobody Hongkongu.
„To, čeho jsme svědky, je nový čínský diktát. Britská vláda by měla dát jasně najevo, že jde o naprosté zničení společné (britsko-čínské) deklarace,“ sdělil Patten.
Pekingu nakloněná správkyně Hongkongu Carrie Lamová řekla, že její vláda hodlá s Čínou spolupracovat na zajištění národní bezpečnosti. Podle ní připravovaný zákon neovlivní právo, svobodu ani právní nezávislost Hongkongu.
Lidé v Hongkongu protestují proti úmyslu zavést nový zákon o bezpečnosti
Za podlézání nečeká Západ žádná odměna
Patten dále dodal, že by svět neměl naivně doufat, že ho za „pochlebování na konci čeká hrnec zlata“. To byla podle něj vždy jen iluze. „Nalháváme si, že když neuděláme vše tak, jak chce Čína, přijdeme o velké obchodní příležitosti. To je nesmysl,“ dodal Patten.
V červnu minulého roku propukly v Hongkongu protesty původně proti návrhu zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Postupně ale aktivisté rozšířili své požadavky na obecnější demokratické reformy a demonstrace pokračovaly mnoho měsíců.
V lednu je zbrzdilo nařízení o zachovávání odstupu přijaté kvůli epidemii covidu-19, akce se však v menším rozsahu opět konají. Při demonstracích 10. května proti vládě hongkongské správkyně Carrie Lamové a proti centrální vládě v Pekingu zadržela policie 230 účastníků, stovky lidí se sešly také při protestu o tři dny později. Lamová dnes prohlásila, že neočekává, že by ve městě v blízké době protesty utichly.