Hongkongští aktivisté vyzvali k protestům proti záměru Pekingu zavést v Hongkongu nový zákon o národní bezpečnosti. Ten byl představen na zasedání čínského parlamentu a má zabránit „podvratné činnosti a separatistickým aktivitám“. Prodemokratičtí aktivisté se obávají, že norma by mohla ve městě omezit svobodu. Záměr Číny kritizují i USA a Velká Británie, podle nichž by zákon omezil autonomii provincie a popřel by princip jedna země, dva systémy, který městu zaručuje oproti pevninské Číně určité svobody.
„Peking se snaží umlčet pomocí strachu a síly kritické hlasy z Hongkongu,“ napsal na Twitteru jeden z nejvýznamnějších představitelů prodemokratického hnutí Joshua Wong. Na páteční večer plánuje protestní akci. Protest plánovaný na páteční poledne se nakonec nekonal, zájemce mohla podle agentur odradit mimo jiné přítomnost pořádkových sil na hongkongských ulicích.
Nový zákon by měl podle návrhu umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Dále uvádí, že by měla být zachována svrchovaná soudní pravomoc centrální čínské vlády a vysoká autonomie Hongkongu. Kdykoliv to bude potřeba, bezpečnostní orgány centrální vlády budou moci ustanovit v Hongkongu úřady, které budou dohlížet na národní bezpečnost.
Evropská unie v deklaraci přijaté všemi 27 členskými státy Čínu vyzvala, aby respektovala autonomii. „EU má silný zájem na tom, aby se stabilita a prosperita Hongkongu odvíjela od principu jedna země, dva systémy,“ uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Pokud budou USA omezovat Čínu, Peking je připraven k odvetě
Americký prezident Donald Trump varoval, že pokud Peking od záměru prosadit bezpečnostní zákon neupustí, reakce Washingtonu bude „velmi důrazná“. Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo prohlášením, že Peking usiluje o dialog s Washingtonem, ale je připraven podniknout odvetné kroky, pokud se USA budou snažit Čínu omezovat.
Podle šéfa americké diplomacie Mikea Pompea je čínský návrh svévolný a jeho prosazení by mohlo mít dopad na to, jak USA k poloautonomní provincii přistupují. Hongkong má pozici jednoho ze světových finančních center také díky tomu, že mu americký Kongres připsal zvláštní status, jež mu garantuje zvláštní pravidla například v mezinárodním obchodu.
Británie očekává, že bude Peking respektovat práva a svobody Hongkongu a že Čína zajistí jeho autonomii, řekl mluvčí britského premiéra Borise Johnsona. „Spojené království je odhodláno udržet autonomii Hongkongu a respektování modelu jedna země, dva systémy,“ prohlásil.
Akcie kvůli zvažovanému ustanovení prudce oslabily
Oznámení o bezpečnostním zákonu vyvolalo mezi investory obavy z dalších nepokojů. Hlavní index hongkongské akciové burzy Hang Seng odepsal 4,96 procenta a uzavřel na 23 075,78 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější propad od roku 2015 a zároveň klesl na nejnižší hodnotu za sedm týdnů.
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je provincie spravována podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.
V červnu minulého roku propukly v Hongkongu protesty původně proti návrhu zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Postupně ale aktivisté rozšířili své požadavky na obecnější demokratické reformy a demonstrace pokračovaly mnoho měsíců.
V lednu je zbrzdilo nařízení o zachovávání odstupu přijaté kvůli epidemii covidu-19, akce se však v menším rozsahu opět konají. Při demonstracích 10. května proti vládě hongkongské správkyně Carrie Lamové a proti centrální vládě v Pekingu zadržela hongkongská policie 230 účastníků.
