Trump věří, že dohoda o clech s EU je na dobré cestě

Červencovou lhůtu na jednání o clech na dovoz z Evropské unie a dalších zemí je možné prodloužit, ale nebude to nutné, prohlásil prezident USA Donald Trump. Podle agentury Reuters dodal, že EU chce jednat a že pokrok a další postup zhodnotí zhruba za týden. Trump v květnu oznámil, že na zboží z evropské sedmadvacítky uvalí od června padesátiprocentní cla, krátce nato však odložil jejich zavedení na 9. července.

Trump tvrdí, že cla Spojeným státům pomohou snížit obchodní deficit s řadou zemí světa a zároveň vytvoří tlak na firmy, aby přenesly výrobu do USA. Terčem cel, která nazývá odvetnými, se má vedle EU stát i Japonsko či Korea. Šéf Bílého domu novinářům ve středu večer řekl, že USA v současnosti jednají vedle EU se zhruba patnácti státy a zhruba za týden jim chtějí odeslat dopisy se závaznou nabídkou obchodní dohody. Prodloužení červencového termínu na vyjednání dohody je podle něho možné, ale nebude nutné.

Agentura Bloomberg ve středu napsala, že EU očekává možné posunutí jednání o obchodní dohodě s USA až za 9. červenec. Unie považuje dosažení dohody o zásadách smlouvy do zmíněného data za nejlepší možný scénář, který by umožnil další rozhovory k doladění detailů.

Od chvíle, kdy se partneři před dvěma týdny dohodli na urychleném jednání, telefonuje evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič pravidelně s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem a s obchodním zmocněncem USA Jamiesonem Greerem. Také se osobně setkávají.

Jednání o kritických odvětvích

Obě strany nyní vedou hloubkové rozhovory o kritických odvětvích, jako jsou ocel a hliník, automobily, léčiva, polovodiče a civilní letadla. Vyjednávají také o celních a necelních překážkách, uvedly zdroje Bloombergu. Upozornily, že rozhovory se sice konají v pozitivním prostředí, ale jsou stále obtížné. EU se domnívá, že USA usilují o jednostranné ústupky a jakákoli dohoda bude pravděpodobně asymetrická ve prospěch Washingtonu.

EU odhaduje, že cla, která Trump již uvalil, se nyní vztahují na zboží za 380 miliard eur (9,4 bilionu korun), tedy asi na sedmdesát procent jejího vývozu do USA. Brusel chce, aby USA zrušily clo 25 procent na ocel a automobily. Požaduje také, aby Trump upustil od původně oznámeného cla, které bylo pro EU stanoveno na dvacet procent, ale prozatím činí deset procent. V případě neúspěchu jednání slibuje Unie Washingtonu odvetná opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 2 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 14 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.