Ředitelé škol dostanou v příštím týdnu doporučení, jak předcházet šikaně a jak ji případně řešit. Součástí souhrnné metodiky budou i rady pro krizovou komunikaci. Ministerstvo školství tím reaguje na události v hodonínské základní škole, kde byla dvanáctiletá žákyně obětí tvrdé fyzické šikany.
Členové kabinetu se na středečním jednání kromě předem naplánovaných bodů věnovali i aktuálnímu případu šikany v Hodoníně. Připomněli už dříve chystaná opatření a program prevence Bezpečné dětství. „První krok je třeba ten, že posílíme linku bezpečí, systém školních psychologů a regionálních center instituční pomoci,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Resort školství připravuje další opatření. Součástí má být třeba konzultace s řediteli škol k posílení bezpečnostních opatření nebo modelový školní řád, který se zaměřuje na prevenci násilí a aktualizaci preventivních programů. Školám má příští týden přijít souhrnný metodický materiál. Obsahovat má také návody pro řešení krizových situací nebo to, jak možná rizika včas rozpoznat.
- praktické návody pro řešení krizových situací
- postupy pro včasnou identifikaci potenciálních bezpečnostních rizik
- doporučení pro prevenci a řešení případů šikany
- metodika pro zajištění práv obětí
- zásady efektivní krizové komunikace
Zdroj: e-mail pro ČT, ministerstvo vnitra
„Je důležité, aby učitelé uměli rozpoznávat projevy rizikového chování. Proto je potřeba, aby se profesně rozvíjeli v této oblasti, aby si zvyšovali kompetence a podporovalo je v tom i vedení školy,“ doplnil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Ačkoliv řada škol podle inspekce dokáže s preventivními nástroji pracovat, některé to nezvládají anebo o problémech nechtějí komunikovat. Rizikové projevy chování dětí inspektoři sledují dlouhodobě.
„Doposud se šikana projevovala zejména verbálními útoky, daleko méně fyzickými. V poslední době do toho významně vstupuje kyberšikana,“ přidává Zatloukal.
Stejně jako inspekce i ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mluví o roli školních psychologů. Podle něj má aktuální novela školského zákona zajistit jejich lepší postavení a financování na větších základních školách. Návrh čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně naplánované na úterý.
Případ v Hodoníně
Na téma šikany upozornila víkendová kauza v hodonínské základní škole. Dvanáctiletá žákyně se stala obětí závažné šikany ze strany vrstevníků. Musela snášet bití, kopání i plivance do tváře. O další dívku v tamní škole se zajímají vyšetřovatelé kvůli osnování zvlášť závažného zločinu. Odhalit její nebezpečné chování pomohli rodiče, podle policie spolu případy nesouvisejí. Ve škole teď pomáhají krizoví interventi a psychologové.
Šikanu mezi dětmi v Hodoníně už od pondělí vyšetřuje policie. „V současné době máme identifikovaných nebo ztotožněných zhruba šestnáct osob, které tam v tu dobu byly. Ať už to byli aktéři nebo svědci,“ informoval šéf jihomoravských policistů Leoš Tržil.
Větší důraz na duševní pohodu
Od září dobrovolně a za dva roky povinně by se v osnovách měl začít objevovat i obsah zaměřený na duševní pohodu, takzvaný well-being. Ve školách nyní skončil týden, který se mu věnoval. Učitelé i děti na desítkách míst organizovali program zacílený na psychohygienu a posílení vztahů v kolektivech.
Například na základní škole ve středočeských Mnichovicích kladou důraz na pozitivní motivaci a komunikaci. „Celý školní rok máme vybavenou školu různými vzkazy, které píší učitelé, poradenské pracoviště, nebo děti mezi sebou. Každý si tak může sáhnout po tom, co zrovna potřebuje,“ přibližuje zástupkyně ředitelky Petra Kaprálková.
Škola tento přístup považuje za klíč, díky kterému nemá problémy s šikanou. O tom, jak být v pohodě, se mají začít děti víc učit i podle nových vzdělávacích programů. Nejvíce v novém předmětu s názvem osobnostní a sociální výchova, ale třeba i v informatice. „Škola má ukazovat, jak se vyznat sám v sobě, jak se vyrovnat se vztekem. A také jakým způsobem se chovat, když chci oslovit nějakou skupinu lidí nebo si získat pozornost v debatě,“ vysvětluje ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa.
Součástí je i takzvaný digitální well-being. Kvůli mobilům se totiž podle dotazníkového šetření Onfine žáci hůře soustředí na školu anebo se cítí více osaměle, přestože je používají ke komunikaci s vrstevníky. Rodiče s dětmi o tom, co v digitálním světě dělají, obvykle nemluví, vyplývá z průzkumu. Kyberšikanu podle inspektorů řeší přes čtyřicet procent škol.
- 42 % se kvůli mobilům hůře soustředí na školu
- 42 % studujících se cítí osaměle
- 82 % rodičů si nikdy nebo jen výjimečně povídá s dětmi o on-line světě
Zdroj: Onfine, dotazníkové šetření
„Šikana je nemoc kolektivu“
„Šikana není žádný nový jev,“ podotkl v pořadu Události, komentáře předseda výboru pro vědu a vzdělání Matěj Ondřej Havel (TOP 09). „Ale vyvíjí se v čase, existuje kyberšikana a nové způsoby, jak k těmto problémům dochází,“ doplnil.
„Bohužel jsou školy, které sebevědomě tvrdí, že u nich žádná šikana není. To je na jednu stranu možné, ale vzhledem k jejímu poměrně přirozenému výskytu to spíše znamená, že po ní škola nepátrá, že jí nepředchází a v případě, že se objeví, případ zametou pod koberec,“ míní Havel. „Tento problém se nesmí bagatelizovat, školy tyto problémy musí přiznávat,“ souhlasí členka ústavně-právního výboru Taťána Malá (ANO).
Havel věří, že školy mohou proti problému nejlépe bojovat v oblasti prevence. „Je to základ, stejně jako ve zdravotnictví. Šikana je nemoc kolektivu,“ míní. Malá zároveň upozornila na rodičovskou výchovu. „Je potřeba děti od malička vést k tomu, že násilí v jakékoliv formě není normální. Také potřebují slyšet, že když promluví o tom, jak někdo někomu ubližuje, není to žalování, ale pomoc,“ doplnila.
