Národní pedagogický institut

Čeští školáci by mohli mít povinnou výuku dvou cizích jazyků. Angličtina by se navíc měla učit už od první třídy. Jde o finální návrh revize Rámcového vzdělávacího programu, který ke schválení ministerstvu školství předloží Národní pedagogický institut. Dokument, který má modernizovat pojetí výuky, resort posoudí a představí do konce roku. Platit pak má od září 2027. Většina evropských zemí teď zavádí povinně první cizí jazyk dřív než Česko.

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.

Nový rámcový vzdělávací program pro školy by měl přispět ke snižování nerovností ve vzdělávání a posílit výuku zaměřenou na dovednosti, řekl k zahájení veřejné konzultace tohoto programu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Větší důraz by se měl klást na aktivní práci s informacemi a hledání souvislostí. Odborníci i veřejnost se nyní mohou k návrhu vyjádřit, čas na to mají do konce května.

Čerství absolventi si hledají práci ještě obtížněji než dřív. Šetření Národního pedagogického institutu ukázalo, že zaměstnavatelé k nim byli vstřícnější, trend ale zbrzdila pandemie koronaviru. Dvě pětiny firem nábor lidí po škole omezily. Institut vypracuje doporučení pro školy, jak šance studentů na trhu práce zvyšovat.

Asi čtyři sta vybraných škol s vyšším počtem sociálně znevýhodněných žáků dostane v dalších letech na zlepšení vzdělávání dětí dvě miliardy korun z evropských dotací. Peníze půjdou z Národního plánu obnovy a budou se rozdělovat od letošního září do konce roku 2025. Cílem projektu je snížení nerovností v českém vzdělávacím systému, uvedli zástupci ministerstva školství a Národního pedagogického institutu.

Více než dvacet procent učitelů základních škol v okresech Chomutov, Tachov, Česká Lípa i Rakovník si České školní inspekci (ČŠI) stěžovalo na špatnou komunikaci a vztahy s rodiči. Naopak v okolí Prachatic nebo Vyškova neměl problém s rodiči žádný z kantorů. Vyplývá to z dotazníků, které inspekce rozdala pedagogům při kontrolách ve školách. Podle učitelů je horší spolupráce s rodiči jednou z překážek, které je nejvíce omezují při práci. Potíže při komunikaci s rodinami mají podle analýzy ČŠI častěji pedagogové v regionech s horším socioekonomickým rozvojem.

Chystaná reforma vzdělávacích programů chce ponechat jen jeden povinný cizí jazyk na základní škole. Nyní jsou na druhém stupni nutné dva. Druhý jazyk ale podle autorů reformy děti zbytečně stresuje a navíc se ho ani pořádně nenaučí. Ve čtvrtek končí lhůta, během které se mohla veřejnost k návrhu vyjádřit. Ministerstvo školství obdrželo zatím asi pět set připomínek. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů.

Už v pondělí se do škol rotačně vrátí část žáků druhého stupně. Zatím ale jenom v sedmi krajích, kde je dobrá epidemická situace. Ve stejných regionech se otevřou taky školky pro všechny děti bez respirátorů i testování. Poslanci školského výboru Martin Baxa (ODS) a Karel Rais (ANO) se shodují na tom, že by bylo dobré využít pro testování ve školách PCR testy. Liší se ale v pohledu na to, zda budou mít školy dostatek testů antigenních. Baxa nedostatečné zásobování kritizuje, Rais věří, že dočasný výpadek pokryjí zásoby Správy státních hmotných rezerv. Oba poslanci byli hosty Událostí, komentářů.

Testovací sady nedorazily do řady škol kompletní. Ředitelé tak musí dokupovat chybějící komponenty v lékárnách nebo si je dokonce sami vyrábět. Potýkají se s tím školy ve většině krajích, zjistila Česká televize. Rezervní sady testů jim má na jejich žádost poskytnout Národní pedagogický institut. Řada škol ale zatím na odpověď stále čeká.

Zhruba 250 vysokoškoláků pomáhá v době koronaviru s učením asi pětistovce žáků základních škol, kteří mají kvůli vládním protipandemickým opatřením potíže se vzděláváním. Děti doučují dobrovolně a bez nároku na odměnu. Většinou jde o studenty pedagogických fakult, několik desítek dobrovolníků je ale i z elektrotechnické fakulty ČVUT.