Chystaná reforma vzdělávacích programů chce ponechat jen jeden povinný cizí jazyk na základní škole. Nyní jsou na druhém stupni nutné dva. Druhý jazyk ale podle autorů reformy děti zbytečně stresuje a navíc se ho ani pořádně nenaučí. Ve čtvrtek končí lhůta, během které se mohla veřejnost k návrhu vyjádřit. Ministerstvo školství obdrželo zatím asi pět set připomínek. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů.
Návrh změny koncepce učebního plánu představili zástupci ministerstva na tiskové konferenci 21. března. Uvedli, že cílem vzdělávání by měly být nejpozději od roku 2029 dovednosti, jako je schopnost učit se, řešit problémy, komunikovat či pracovat.
O zapracování připomínek, které mohli zájemci zaslat, rozhodnou experti 12. a 13. května, uvedl vedoucí expertního panelu ministerstva Jan Jiterský. Podle něj přišlo k návrhu asi pět set podnětů.
„Co se týká struktury podnětů, hrubým odhadem jich chodí nejvíce k dalšímu cizímu jazyku. Hodně podnětů se týká rozdělení na jádrový a rozvíjející vzdělávací obsah. Poměrně dost jich tam je v souvislosti s ověřováním v uzlových bodech,“ přiblížil Jiterský. Ověřování v takzvaných uzlových bodech znamená například na konci prvního a druhého stupně.
Zatím podle Jiterského není jasné, které připomínky expertní panel do koncepce změn učebních plánů zapracuje. Dokument o hlavních směrech revize by měl být vydán v červnu, až o něm rozhodne vedení resortu. Následně by měl Národní pedagogický institut začít pracovat na úpravách v obsahu učiva.
Možná ztráta práce
Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků už na začátku dubna uvedli, že nesouhlasí se zrušením povinnosti další řeči. Výuka je podle nich pro žáky přínosem. Pokud by byla dobrovolná, hrozilo by podle vyučujících, že jazykáři nebudou mít koho učit a přijdou o práci. Podle Jiterského jde ale ministerstvu hlavně o otázku smysluplnosti druhé řeči pro všechny děti.
Obavy z toho, že by jazykáři přišli o úvazek, vyjádřila viceprezidentka Sdružení učitelů francouzštiny Markéta Šafránková. Podle ní jde navíc o krok zpět. „Dříve jsme se všichni museli učit rusky, málokdo měl šanci na druhý cizí jazyk,“ podotkla. K zátěži na školáky uvedla, že u druhého jazyka jde pouze o základní úroveň.
Pro povinnost výuky druhého cizího jazyka zaznívá i argument, že může přispět k prevenci xenofobie a posílit toleranci žáků. „Když vyjedou na výměnný pobyt a jsou v rodině, tak vidí, jak ta rodina žije. Že tam nejsou jen děti, které vidí na ulici v Česku – mají jiné náboženství, barvu pleti. A vidí, že s nimi mohou normálně žít a chodit do školy,“ vysvětlila Šafránková.
Ředitel Základní školy a Mateřské školy Josefa Šíra Tibor Hájek upozornil, že debaty kolem zrušení povinnosti stále probíhají. Kroku rozumí a vítá ho z pohledu dítěte, které má problémy s češtinou a prvním cizím jazykem.
„Když se na to podívám z pohledu ředitele a běžného provozu malé školy, když budu dětem proti němčině, kterou u nás učíme jako druhý cizí jazyk, nabízet ještě nějaký jiný předmět, zjistím, že budu muset odučit týdně například o šest nebo osm hodin více, budu se zákonitě státu ptát, kdo mi to zaplatí,“ okomentoval Hájek.
Cestu vidí spíše než v dobrovolnosti ve změně koncepce výuky – tedy například v učení těch nejnutnějších základů gramatiky a poté spíše komunikace.
Petice
Proti zrušení povinnosti druhého jazyka se ve čtvrtek vyslovili také zástupci jazykářů na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. S argumenty ministerstva školství nesouhlasí. Spolu se zástupci asociací a dalších institucí zorganizovali mimo jiné petici, která se uzavřela ve středu a podpořilo ji kolem 2400 lidí, řekl ve čtvrtek vedoucí katedry francouzského jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Klinka. Iniciativu podpořili také velvyslanci Francie, Španělska, Německa či Rakouska, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Francouzko-česká obchodní komora nebo Česko-německý fond budoucnosti, uvedl.
Zrušení povinnosti druhého cizího jazyka může podle Klinky znamenat masivní úbytek žáků, kteří se ho budou učit. Poukázal na to, že před rokem 2013 ho mělo 110 tisíc žáků a po zavedení povinnosti jejich počet vzrostl na 330 tisíc. Odmítl argument, že se učitelé bojí o svou práci. Jak řekl, pedagogové většinou učí dva předměty, takže by se podle něj jen „přesunuli jinam“. Zrušení povinnosti druhého cizího jazyka označil za čistě politické.
Cílem výuky na základní škole je podle Klinky dosažení úrovně A1, tedy zcela základní schopnosti se v jazyce dorozumět. Výuka ale zároveň vede k respektu k jiným kulturám, zdůraznil. Možnost volby druhého jazyka by podle zástupců jazykářů na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy rovněž mohlo vést k dalšímu zvyšování nerovností mezi dětmi z různě vzdělaných a majetných rodin.
Připustil, že většina ředitelů škol a možná i rodičů zrušení druhého cizího jazyka podporuje. Domnívá se, že v Česku chybí celková strategie jazykové výuky. Poukázal na to, že střední škola na výuku druhého cizího jazyka ze základní školy nemusí navazovat a rodiče pak nevidí přínosy, které ta předchozí má.
Návrh podpořil spolek Pedagogická komora. Podle něj by škola měla mít povinnost druhý jazyk nabídnout, ale zároveň by měla žákům umožnit vybrat si i jiný volitelný předmět. Spolek má podle svého webu 2900 členů. Na základních školách v Česku je podle statistik ministerstva kolem 88 800 učitelů.
Obavy ze segregace
Obavy z toho, že by zrušení povinnosti druhého cizího jazyka mělo negativní vliv například na uplatnění lidí na trhu práce, podle Jiterského není možné podložit daty. Nejsou k dispozici ani jako podklad ke zrušení povinnosti. Ačkoli se totiž druhý jazyk musí učit od roku 2013, nesledovala se úroveň jeho výuky, vysvětlil.
Pokud by se povinnost zrušila, ministerstvo by podle něj chtělo sledovat efekt jeho volitelnosti. Nutnost nyní platí v osmé a deváté třídě, na středních školách plošně nikoli.
Volitelný předmět se může v současnosti otevřít pro alespoň sedm žáků. O možnosti, jak by se mohl minimální počet snížit v případě volitelnosti druhého cizího jazyka, se nyní podle Jiterského jedná. „Určitě to není tak, že návrh směřuje proti výuce druhého cizího jazyka,“ řekl.
Doplnil, že připomínky k zavedení zkoušek v takzvaných uzlových bodech varují před negativním vlivem testů na výuku. V podnětech k rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující se pak objevují obavy ze segregace žáků s horšími výsledky, dodal.
Nový rámcový vzdělávací plán pro základní školy chce úřad vydat v září 2023. První školy by podle něj mohly začít učit v září 2024, povinně postupně od září 2025. Ve všech ročnících by výuka podle nového programu měla být od září 2029.
