Druhý cizí jazyk na základních školách by nemusel být povinný, plánují experti

Nahrávám video

Druhý cizí jazyk na základních školách by podle jedné z úvah při probíhající úpravě vzdělávacích plánů nemusel být povinný. Zodpovědná expertní skupina chce do konce února představit dokument, který nastíní další směřování výuky.

Druhý cizí jazyk se na základních školách začal povinně vyučovat od školního roku 2013–⁠14. Do té doby byl jen volitelným předmětem a jen ve školách, kde na to měli aprobované učitele. Zhruba po deseti letech by mohl začít mizet. Expertní skupina pracující na nových vzdělávacích plánech totiž dostala velké množství návrhů, aby byl zrušen.

Důvody jsou stejné jako před lety. „Pro žáky, kteří mají problém i s tím prvním cizím jazykem, neřku-li se svým mateřským jazykem, z pohledu učitelů ztrácí smysl,“ míní ředitel odboru základního vzdělávání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Michal Černý. Takové děti by se podle pedagogů měly vzdělávat spíš v oblastech, které jsou pro ně přínosnější.

Česko k podpoře jazyků vážou mezinárodní úmluvy

Expertní skupina zvažuje variantu, že školy by sice musely druhý cizí jazyk nabízet, pro žáky by ale povinný nebyl. Pro jeho zachování podle části učitelů hovoří i to, že žáci vidí ve zvládnutí další řeči smysl. Česko je k podpoře vícejazyčnosti vázáno i mezinárodními úmluvami.

„Všechny podněty zpracováváme a na základě nejenom těchto podnětů připravujeme dokument s hlavními směry, ten by měl být hotový na konci února,“ přiblížil předseda Expertního panelu pro revize rámcových vzdělávacích programů Jan Jiterský.

Jak budou nové vzdělávací plány vypadat a jestli druhý cizí jazyk zůstane povinný, nebo ne, bude ale jasné až na konci příštího roku. První školy by pak podle nich mohly začít učit od roku 2024. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 1 hhodinou

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 6 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 7 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 19 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 19 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.