Antigenní testy pro školy jsou ohroženy, říká Baxa. Výpadek pokryjí zásoby státních rezerv, reaguje Rais

Nahrávám video

Už v pondělí se do škol rotačně vrátí část žáků druhého stupně. Zatím ale jenom v sedmi krajích, kde je dobrá epidemická situace. Ve stejných regionech se otevřou taky školky pro všechny děti bez respirátorů i testování. Poslanci školského výboru Martin Baxa (ODS) a Karel Rais (ANO) se shodují na tom, že by bylo dobré využít pro testování ve školách PCR testy. Liší se ale v pohledu na to, zda budou mít školy dostatek testů antigenních. Baxa nedostatečné zásobování kritizuje, Rais věří, že dočasný výpadek pokryjí zásoby Správy státních hmotných rezerv. Oba poslanci byli hosty Událostí, komentářů.

Poslanec Karel Rais (ANO) by byl pro, aby se školy otevřely více, vítá ale alespoň současné rozvolnění. „Samozřejmě průmysl má větší sílu, ale je to o strategii, kterou by vláda měla mít, a v rámci té bych upřednostňoval školství, myslím si ale, že se jde správným směrem,“ hodnotí současné rozvolňování. Omezil by například rozvolňování ve sportu a na jeho úkor by pustil do škol více studentů.

Rotační výuku považuje Rais za prospěšnou, i když uznává, že odpoledne je stejně vysoká pravděpodobnost, že se děti z různých tříd potkají.

„Česko má nejdéle zavřené školy v Evropě, to rozvolňování je strašně pomalé,“ říká Martin Baxa (ODS). Uvádí, že byl vždy pro, aby se školáci do lavic vrátili za podmínek testování co nejdřív. Současné výsledky testů pak podle něj ukazují, že nejsou příliš velké riziko.

Další plán otevírání škol od 3. května přijde Baxovi nedostatečný. „Když se ve školách testuje, když je část učitelů naočkovaná, a kdy platí povinnost nosit roušky a respirátory, tak by se mohlo otevírat rychleji,“ myslí si Baxa.

Distanční výuka podle něj nemůže plně nahradit tu prezenční, část dětí také zůstává například kvůli nedostatečnému technickému vybavení od distanční výuky odtržena, což je podle něj příliš velký dopad.

Poslanec Rais upozorňuje na to, že podle něj data hygieniků ukazovala školy jako třetí největší ohnisko šíření epidemie. „Zas tak ideální to nebylo, po bitvě je každý generál,“ dodal Rais. Správná doba pro otevření škol je dle něj až nyní – především díky větší proočkovanosti a dodávkám vakcín.

Použití PCR testů a nedostatek těch antigenních

Baxa reaguje tak, že se měly ve větší míře ve školách používat PCR testy. „Stát to brzdí a odmítá platit školám testy, aby je mohly využívat přesto, že jsou PCR testy přesnější, šetrnější a může se testovat jednou týdně,“ myslí si Baxa. Vláda se tak dle něj měla zaměřit právě na navýšení kapacity PCR testů.

Na postupu vlády se podle Baxy ukazuje, že školství není priorita. Plán návratu žáků by měl být ambicióznější. Podle Raise vláda situaci nepodcenila. „Když se podíváme, kolik finančních prostředků se do školství investovalo, to, co třicet let nešlo, tak nyní máme za rok digitální výuku v plné šíři,“ upozorňuje Rais například na investice do vybavení.

Oba poslanci se shodují na větším využití PCR testů ve školách, Baxovi ale vadí, že vláda zatím jasně neřekla, že školám PCR testy bude hradit. Kritizuje také nedostatečné zásobování škol antigenními testy ze strany státu. „My odmítáme, aby na nás stát hodil, že si máme najednou zajišťovat antigenní testy, když on sám nebyl schopen tu zakázku zajistit,“ zlobí se Baxa, který je zároveň primátorem Plzně, a plní tak roli zřizovatele škol.

Rais nesouhlasí s tím, že by byl v současnosti výpadek dodávky antigenních testů. „Do 17. května se stihne veřejná soutěž a budou miliony sad testů,“ konstatuje. Věří, že dočasný výpadek pokryjí zásoby Správy státních hmotných rezerv. Za to, že ale v každé škole testy budou, Rais dle svých slov ručit nemůže.

Ministerstvo školství má v rezervách pro školy 375 tisíc antigenních testů na covid-19, budou rozvezeny na krajská pracoviště Národního pedagogického institutu. Od příštího týdne se v sedmi krajích nebudou testovat děti ve školkách a v části škol se sníží testování z intervalu dvakrát týdně na jednou týdně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 25 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 12 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.