Stát by měl vytvořit infrastrukturu pro PCR, testování ve firmách by bylo levnější i přesnější, vyzval virolog Hirsch

29 minut
Ivan Hirsch v Interview ČT24: „Virus má jedinou snahu. Nechce, abychom byli nemocni, chce, aby se množil co nejrychleji.“
Zdroj: ČT24

Kdyby stát vytvořil dostatečnou kapacitu pro vyhodnocování testů ve firmách metodou PCR, vyšlo by to nakonec levněji než nynější antigenní testování, zároveň by byly výsledky přesnější. V Interview ČT24 to řekl virolog Ivan Hirsch, podle kterého je metoda PCR výhodnější při vyhodnocování velkého množství testů. Přihlásil se k myšlence, že rozvolňovat nynější restrikce by se mělo až v době, kdy za týden přibude méně než sto nových případů na sto tisíc obyvatel, aby epidemie vzápětí znovu nezesílila.

Od počátku března postupně podniky od největších po nejmenší začínají pravidelně testovat své zaměstnance, totéž činí státní úřady či veřejné instituce. Všechny testy jsou antigenní, některé si lidé pod odborným dohledem provádějí i sami a jejich vyhodnocení je na první pohled snadné a rychlé. Podle virologa Ivana Hirsche je tomu tak ale opravdu jen na první pohled.

„Když si představíte jednoho člověka, který testuje na jednom sklíčku na antigenním testu, tak je to mnohem jednodušší než PCR. Tu si nikdo neudělá doma. Ale když půjdeme do desetitisíců, tak se najednou zjistí, že jsou PCR testy robotizovatelné, kdežto antigenní testy nejsou. Potom na jednu reakci bude PCR stát méně než antigenní testy a hlavně to půjde provádět velkokapacitně,“ ozřejmil.

Vyhodnocování vzorků metodou PCR má i další zásadní výhodu – je citlivější. Antigenní testy fungují jen za určitých okolností. „Nezachytí lidi, kteří jsou na úplném začátku infekce. Zachytí docela dobře ty, kde už se infekce rozvíjí. Testy PCR, kdyby se to udělalo masivně a dobře se to zorganizovalo, jsou ve výsledku vlastně levnější,“ upozornil virolog, který působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a byl vedoucím katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Míní tedy, že stát měl v uplynulých měsících věnovat co největší úsilí vytvoření dostatečné infrastruktury pro vyhodnocování velkého množství testů.

Závody ve zbrojení

Objevily se sice zprávy, že se ve Francii vyskytla mutace koronaviru, která uniká detekci při PCR testování, to ale podle Hirsche na věci nic nemění, ujistil, že se testy dají upravit. „Člověk je dostatečně chytrý na to, aby opět virus přelstil. Já tomu říkám, že jsou to takové závody ve zbrojení. Na jedné straně se mění virus, na druhé straně – protože je člověk bytost inteligentní – vždy vymyslí protizbraň,“ podotkl.

Ani v současnosti, kdy firmy musí každého otestovat jednou za týden – a hovoří se o zvýšení počtu testů na dva týdně –, ale není vyloženě pozdě. Že masivní testování vůbec začalo, je podle Ivana Hirsche dobře, a „aby se antigenní testy pozvolna měnily na testy PCR“, by měl být další krok.

Ivan Hirsch byl jedním z vědců, kteří v únoru vyzvali ke čtyřicetidennímu přísnému lockdownu, aby se Česko v dubnu konečně dostalo ze současné situace, kdy se opakovaně potýká s návraty epidemie a přetíženými nemocnicemi.

Za žádoucí podmínky pro rozvolňování restrikcí ve společnosti považuje virolog, aby počet infikovaných klesl ke stu nakažených na sto tisíc obyvatel za týden. „To číslo je rozumný odhad. Není to můj odhad, je to odhad epidemiologů, kterým věřím,“ upřesnil.

Případným dosažením nízkých čísel by to ale nemělo skončit. To podle něj ukázalo loňské léto. „Kdyby se neudělalo nic jiného, než že by se rozvolnilo, tak by se to vrátilo tam, kde jsme byli. To je situace z konce minulého léta, kdy byla čísla okamžitě velmi příznivá, všechno vypadalo růžově, a protože se nic nedělalo, tak se to hrozně rychle vrátilo,“ připomněl.

Testovat a trasovat

Klíčové je pokračovat v masovém testování a zároveň nákazu efektivně trasovat a zabránit jejímu dalšímu masivnímu šíření. „Kdyby se epidemiologům dařilo dobře trasovat, tak každý nový objevený jedinec nakažený virem by se dostal do karantény. Zase v ideálním případě, že by přiznal všechny své kontakty, v karanténě by zůstal, tak by se virus ze společnosti odstranil,“ shrnul Hirsch princip trasování.

Ostatně to, co se lidstvo při nynější koronavirové pandemii naučí, nepochybně v budoucnu využije. Velké epidemie tady byly a budou. „Budou na nás doléhat další epidemie. S tím se musí lidstvo vypořádat. Máme na to docela dobré obrany, máme vakcíny, ověřili jsme si, že je můžeme vyvinout rychle. Máme také antivirotika a teď jsme si ověřili, že zatímco se myslelo, že se tabletky proti viru objeví rychle, tak se neobjevily tak rychle,“ poznamenal Ivan Hirsch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
před 36 mminutami

Před 75 lety vyhnali komunisté z klášterů tisíce řeholnic. Začala „Akce Ř“

Před 75 lety, 26. července 1950, začala první etapa nezákonného zavírání ženských klášterů a rušení ženských řeholních řádů v komunistickém Československu, nazvaná jako „Akce Ř“. Trvala až do poloviny srpna 1950, druhá vlna se udála v noci z 27. na 28. září 1950. Do soustřeďovacích středisek bylo převezeno přes čtyři tisíce řádových sester.
před 1 hhodinou

Dostupnost zdravotní péče na venkově mají zlepšit mladí lékaři

O svém budoucím působišti nejsou rozhodnuté dvě třetiny praktických lékařů na startu kariéry. Dostupnost péče mimo velká města mají zlepšit mladé posily. Láká je projekt Institutu postgraduálního vzdělávání, který poběží do poloviny roku 2028. Týdenní zaučení v ordinaci na venkově už za sebou mají první medici a začínající praktici. Plánem je, aby stáže absolvovalo 150 z nich každý rok, tedy celkem 450 za tři roky.
před 2 hhodinami

Programy pro bývalé vězně jsou přetížené

Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.
před 2 hhodinami

Sněmovna bude v září finišovat na posledních zákonech

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.
před 12 hhodinami

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
před 12 hhodinami

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 12 hhodinami

Novela zákona zavede tresty za propagaci komunismu

Až pětileté vězení za propagaci komunismu. Změna v trestním zákoníku začne platit od příštího roku a má zaručit stejné postihování jako v případě nacismu. Zákaz se podle autora pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) dotkne aktivní činnosti jednotlivců, nikoliv třeba historických budov. Podle odborníků bude klíčové, jak zákon vyloží soudy. KSČM novelu už dříve označila za účelovou.
před 13 hhodinami
Načítání...