Ivan Hirsch v Interview ČT24: „Virus má jedinou snahu. Nechce, abychom byli nemocni, chce, aby se množil co nejrychleji.“
Od počátku března postupně podniky od největších po nejmenší začínají pravidelně testovat své zaměstnance, totéž činí státní úřady či veřejné instituce. Všechny testy jsou antigenní, některé si lidé pod odborným dohledem provádějí i sami a jejich vyhodnocení je na první pohled snadné a rychlé. Podle virologa Ivana Hirsche je tomu tak ale opravdu jen na první pohled.
„Když si představíte jednoho člověka, který testuje na jednom sklíčku na antigenním testu, tak je to mnohem jednodušší než PCR. Tu si nikdo neudělá doma. Ale když půjdeme do desetitisíců, tak se najednou zjistí, že jsou PCR testy robotizovatelné, kdežto antigenní testy nejsou. Potom na jednu reakci bude PCR stát méně než antigenní testy a hlavně to půjde provádět velkokapacitně,“ ozřejmil.
Vyhodnocování vzorků metodou PCR má i další zásadní výhodu – je citlivější. Antigenní testy fungují jen za určitých okolností. „Nezachytí lidi, kteří jsou na úplném začátku infekce. Zachytí docela dobře ty, kde už se infekce rozvíjí. Testy PCR, kdyby se to udělalo masivně a dobře se to zorganizovalo, jsou ve výsledku vlastně levnější,“ upozornil virolog, který působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a byl vedoucím katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Míní tedy, že stát měl v uplynulých měsících věnovat co největší úsilí vytvoření dostatečné infrastruktury pro vyhodnocování velkého množství testů.
Závody ve zbrojení
Objevily se sice zprávy, že se ve Francii vyskytla mutace koronaviru, která uniká detekci při PCR testování, to ale podle Hirsche na věci nic nemění, ujistil, že se testy dají upravit. „Člověk je dostatečně chytrý na to, aby opět virus přelstil. Já tomu říkám, že jsou to takové závody ve zbrojení. Na jedné straně se mění virus, na druhé straně – protože je člověk bytost inteligentní – vždy vymyslí protizbraň,“ podotkl.
Ani v současnosti, kdy firmy musí každého otestovat jednou za týden – a hovoří se o zvýšení počtu testů na dva týdně –, ale není vyloženě pozdě. Že masivní testování vůbec začalo, je podle Ivana Hirsche dobře, a „aby se antigenní testy pozvolna měnily na testy PCR“, by měl být další krok.
Ivan Hirsch byl jedním z vědců, kteří v únoru vyzvali ke čtyřicetidennímu přísnému lockdownu, aby se Česko v dubnu konečně dostalo ze současné situace, kdy se opakovaně potýká s návraty epidemie a přetíženými nemocnicemi.
Za žádoucí podmínky pro rozvolňování restrikcí ve společnosti považuje virolog, aby počet infikovaných klesl ke stu nakažených na sto tisíc obyvatel za týden. „To číslo je rozumný odhad. Není to můj odhad, je to odhad epidemiologů, kterým věřím,“ upřesnil.
Případným dosažením nízkých čísel by to ale nemělo skončit. To podle něj ukázalo loňské léto. „Kdyby se neudělalo nic jiného, než že by se rozvolnilo, tak by se to vrátilo tam, kde jsme byli. To je situace z konce minulého léta, kdy byla čísla okamžitě velmi příznivá, všechno vypadalo růžově, a protože se nic nedělalo, tak se to hrozně rychle vrátilo,“ připomněl.
Testovat a trasovat
Klíčové je pokračovat v masovém testování a zároveň nákazu efektivně trasovat a zabránit jejímu dalšímu masivnímu šíření. „Kdyby se epidemiologům dařilo dobře trasovat, tak každý nový objevený jedinec nakažený virem by se dostal do karantény. Zase v ideálním případě, že by přiznal všechny své kontakty, v karanténě by zůstal, tak by se virus ze společnosti odstranil,“ shrnul Hirsch princip trasování.
Ostatně to, co se lidstvo při nynější koronavirové pandemii naučí, nepochybně v budoucnu využije. Velké epidemie tady byly a budou. „Budou na nás doléhat další epidemie. S tím se musí lidstvo vypořádat. Máme na to docela dobré obrany, máme vakcíny, ověřili jsme si, že je můžeme vyvinout rychle. Máme také antivirotika a teď jsme si ověřili, že zatímco se myslelo, že se tabletky proti viru objeví rychle, tak se neobjevily tak rychle,“ poznamenal Ivan Hirsch.