Ve Francii zachytili novou variantu koronaviru, běžné testy ji nemusí odhalit

Francouzské zdravotnické úřady hlásí novou variantu koronaviru, kterou nemusí zachytit běžné PCR testy. Objevili ji zdravotníci v nemocnici ve městě Lannion v Bretani. Ve Spojeném království byla mezitím zveřejněna další studie, podle které je britská varianta viru více smrtící než jiné.

Ve francouzské Bretani zaznamenali několik pacientů, kteří měli typické projevy onemocnění covid-19, ale měli negativní výsledek PCR testu. Infekci potvrdily až podrobnější rozbory ze vzorků odebraných ze vzdálenějších částí dýchacích cest nebo analýza krve.

Tamní zdravotnické úřady uvedly, že „bude proveden výzkum s cílem zjistit, jak tato varianta reaguje na vakcínu a protilátky vytvořené během dřívější nákazy koronavirem“. 

I v Bretani, která zatím příchod třetí vlny epidemie nepocítila nijak drasticky, nových případů v posledních dnech přibývá rychleji.

K nejvíce zasaženým regionům ve Francii patří v současnosti Paříž a její okolí, kde se jednotky intenzivní péče blíží k hranicím své kapacity. Na lůžkách intenzivní péče ve francouzských nemocnicích nyní leží nejvíce pacientů od konce listopadu, kdy v zemi platila druhá celostátní karanténa.

Další studie: Britská varianta zvyšuje riziko smrti o 55 procent

Tým vědců z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) mezitím zveřejnil v časopise Nature další studii týkající se takzvané britské varianty koronaviru, označované kódem B.1.1.7.

Podle jejich odhadu je riziko smrti při nákaze touto variantou o 55 procent vyšší než u infekcí dříve rozšířenými variantami viru. Podle autorů může vzestup takových variant, jako je právě B.1.1.7, vymazat přínos pokroku v léčbě covidu-19, kterého bylo v uplynulém roce dosaženo.

Čerstvé závěry navazují na jinou britskou studii publikovanou minulý týden, podle níž jsou mrtvých o desítky procent více, když se lidé nakazí variantou B.1.1.7 ve srovnání se stejným počtem pacientů s jinými variantami viru. Podle dřívějších analýz se přitom britská varianta dokáže oproti těm dřívějším i výrazně rychleji šířit.

Své tvrzení o vyšší smrtnosti tým z LSHTM opírá o data o více než dvou milionech případů nákazy a necelých 17 500 úmrtích zaznamenaných v Anglii od loňského září do poloviny letošního února, kdy se B.1.1.7 v oblasti rychle rozšířila.

„Srovnáváme pouze úmrtnosti u lidí žijících ve stejné samosprávní oblasti, kteří byli testováni ve stejný den, abychom zohlednili výkyvy v intenzitě testování a tlaku na nemocnice,“ vysvětloval na Twitteru postup jeden z autorů studie Nicholas Davies.

Hlavní závěr je takový, že riziko úmrtí spojené s daným kmenem viru by mohlo být asi o 55 procent vyšší než u „dříve existujících variant“. Autoři dodávají, že s 95procentní spolehlivostí je rozdíl ve smrtnosti v rozmezí 39 až 72 procent.

Britská varianta už je rozšířena po celém světě

Varianta B.1.1.7 je označována jako britská, neboť to byli britští vědci, kdo se jí začal jako první podrobněji věnovat. Na přelomu roku stála za rekordními počty nově nakažených i zemřelých ve Velké Británii a rozšířila se i v dalších evropských zemích nebo ve Spojených státech.

Experti z LSHTM odhadli, že se šíří o 43 až 90 procent rychleji než dříve pozorované podoby koronaviru.

„V Anglii B.1.1.7 způsobila v uplynulých měsících obrovské škody, s více než 42 tisíci úmrtí spojenými s covidem-19 jen za leden a únor. Navzdory významným pokrokům v léčbě covidu-19 jsme už nyní v roce 2021 zaznamenali více úmrtí než za prvních osm měsíců pandemie v roce 2020. Náš výzkum pomáhá vysvětlit, proč tomu tak je,“ uvedl specialista na matematické modelování Davies.

Výskyt britské varianty dosud potvrdily laboratoře téměř po celém světě včetně České republiky a v řadě zemí již začala převažovat nad původní variantou koronaviru. V Česku byla poprvé potvrzena 18. ledna a aktuálně i zde zřejmě převládá.

Právě nové varianty koronaviru, které jsou nakažlivější než běžný kmen viru SARS-CoV-2, představují možnou komplikaci v postupu proti pandemii. Kromě britské varianty se v poslední době šíří také takzvaná jihoafrická varianta, jejíž výskyt byl zaznemenán v řadě zemí EU včetně Česka. Ve světě se vyskytuje i varianta brazilská. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.