Ve Francii zachytili novou variantu koronaviru, běžné testy ji nemusí odhalit

Francouzské zdravotnické úřady hlásí novou variantu koronaviru, kterou nemusí zachytit běžné PCR testy. Objevili ji zdravotníci v nemocnici ve městě Lannion v Bretani. Ve Spojeném království byla mezitím zveřejněna další studie, podle které je britská varianta viru více smrtící než jiné.

Ve francouzské Bretani zaznamenali několik pacientů, kteří měli typické projevy onemocnění covid-19, ale měli negativní výsledek PCR testu. Infekci potvrdily až podrobnější rozbory ze vzorků odebraných ze vzdálenějších částí dýchacích cest nebo analýza krve.

Tamní zdravotnické úřady uvedly, že „bude proveden výzkum s cílem zjistit, jak tato varianta reaguje na vakcínu a protilátky vytvořené během dřívější nákazy koronavirem“. 

I v Bretani, která zatím příchod třetí vlny epidemie nepocítila nijak drasticky, nových případů v posledních dnech přibývá rychleji.

K nejvíce zasaženým regionům ve Francii patří v současnosti Paříž a její okolí, kde se jednotky intenzivní péče blíží k hranicím své kapacity. Na lůžkách intenzivní péče ve francouzských nemocnicích nyní leží nejvíce pacientů od konce listopadu, kdy v zemi platila druhá celostátní karanténa.

Další studie: Britská varianta zvyšuje riziko smrti o 55 procent

Tým vědců z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) mezitím zveřejnil v časopise Nature další studii týkající se takzvané britské varianty koronaviru, označované kódem B.1.1.7.

Podle jejich odhadu je riziko smrti při nákaze touto variantou o 55 procent vyšší než u infekcí dříve rozšířenými variantami viru. Podle autorů může vzestup takových variant, jako je právě B.1.1.7, vymazat přínos pokroku v léčbě covidu-19, kterého bylo v uplynulém roce dosaženo.

Čerstvé závěry navazují na jinou britskou studii publikovanou minulý týden, podle níž jsou mrtvých o desítky procent více, když se lidé nakazí variantou B.1.1.7 ve srovnání se stejným počtem pacientů s jinými variantami viru. Podle dřívějších analýz se přitom britská varianta dokáže oproti těm dřívějším i výrazně rychleji šířit.

Své tvrzení o vyšší smrtnosti tým z LSHTM opírá o data o více než dvou milionech případů nákazy a necelých 17 500 úmrtích zaznamenaných v Anglii od loňského září do poloviny letošního února, kdy se B.1.1.7 v oblasti rychle rozšířila.

„Srovnáváme pouze úmrtnosti u lidí žijících ve stejné samosprávní oblasti, kteří byli testováni ve stejný den, abychom zohlednili výkyvy v intenzitě testování a tlaku na nemocnice,“ vysvětloval na Twitteru postup jeden z autorů studie Nicholas Davies.

Hlavní závěr je takový, že riziko úmrtí spojené s daným kmenem viru by mohlo být asi o 55 procent vyšší než u „dříve existujících variant“. Autoři dodávají, že s 95procentní spolehlivostí je rozdíl ve smrtnosti v rozmezí 39 až 72 procent.

Britská varianta už je rozšířena po celém světě

Varianta B.1.1.7 je označována jako britská, neboť to byli britští vědci, kdo se jí začal jako první podrobněji věnovat. Na přelomu roku stála za rekordními počty nově nakažených i zemřelých ve Velké Británii a rozšířila se i v dalších evropských zemích nebo ve Spojených státech.

Experti z LSHTM odhadli, že se šíří o 43 až 90 procent rychleji než dříve pozorované podoby koronaviru.

„V Anglii B.1.1.7 způsobila v uplynulých měsících obrovské škody, s více než 42 tisíci úmrtí spojenými s covidem-19 jen za leden a únor. Navzdory významným pokrokům v léčbě covidu-19 jsme už nyní v roce 2021 zaznamenali více úmrtí než za prvních osm měsíců pandemie v roce 2020. Náš výzkum pomáhá vysvětlit, proč tomu tak je,“ uvedl specialista na matematické modelování Davies.

Výskyt britské varianty dosud potvrdily laboratoře téměř po celém světě včetně České republiky a v řadě zemí již začala převažovat nad původní variantou koronaviru. V Česku byla poprvé potvrzena 18. ledna a aktuálně i zde zřejmě převládá.

Právě nové varianty koronaviru, které jsou nakažlivější než běžný kmen viru SARS-CoV-2, představují možnou komplikaci v postupu proti pandemii. Kromě britské varianty se v poslední době šíří také takzvaná jihoafrická varianta, jejíž výskyt byl zaznemenán v řadě zemí EU včetně Česka. Ve světě se vyskytuje i varianta brazilská. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 13 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 14 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 16 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 18 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.