Pandemie ve světě: Sasko uvolňuje podmínky pro pendlery. Další země přerušily očkování AstraZenecou

Sasko rozhodlo o uvolnění podmínek pro české pendlery. Švédsko, Lotyšsko a Lucembursko se mezitím přidaly mezi země, které po zprávách o možných vedlejších účincích pozastavily očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Světová zdravotnická organizace ovšem oznámila, že žádné prokázané spojení neexistuje. Evropská léková agentura látku dál hodnotí. Maďarská lékařská komora uvedla, že epidemická situace v zemi je „kritická“ a že zdravotnictví může kdykoliv narazit na své limity.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Švédský úřad veřejného zdraví se rozhodl pozastavit používání proticovidové vakcíny AstraZenecy, dokud Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nedokončí zkoumání možných vedlejších účinků,“ uvedl úřad v prohlášení. 

Dočasné přerušení očkování tímto preparátem až na dva týdny v úterý ohlásilo také Lotyšsko, které to označilo za „preventivní opatření“. Pro stejný postup se rozhodlo také Lucembursko. Také jeho zástupci uvedli, že jde o obezřetnost do doby, než bude k dispozici analýza EMA. 

Francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran mezitím oznámil, že očekává čtvrteční verdikt evropské vědecké komunity ohledně vakcíny AstraZenecy, který by umožnil co nejdříve obnovit očkování touto látkou. Řekl, že poměr rizika a přínosu je stále ve prospěch očkování.

Šéf tamní očkovací strategie Alain Fischer dodal, že pozastavení vakcinace látkou AstraZenecy bude jen dočasné. Počet případů lidí, u nichž se projevily nepříznivé vedlejší účinky, zůstává malý, řekl rozhlasové stanici France Inter.

V tuto chvíli tak na zmiňované stanovisko vyčkává dvacet evropských zemí. Další státy naopak s očkováním hodlají pokračovat. Například Austrálie – podobně jako Česko – v úterý uvedla,  že zastavit podávání zmiňované vakcíny neplánuje. S očkováním AstraZenecou po doporučení místních expertů pokračuje také Slovensko. Že budou látku dál používat, potvrzují i zástupci mnohých asijských zemí.

Nahrávám video
Vyjádření Evropské lékové agentury k vakcíně AstraZeneca
Zdroj: ČT24

Šéfka EMA: Nejsou důkazy, že by AstraZeneca byla příčinou potíží

Šéfka Evropské lékové agentury Emer Cookeová v úterý uvedla, že v současnosti  nic nenaznačuje, že by vakcína od společnosti AstraZeneca způsobovala krvácení či krevní sraženiny. Dodala, že přínos očkování touto vakcínou stále převažuje možná rizika.

„Tato situace není neočekávaná. Když očkujete miliony lidí, je nevyhnutelné, že dochází k vzácným či závažným případům onemocnění následujícím po vakcinaci,“ poznamenala.

Agentura podle ní nyní hodnotí, zda problémy vyvolalo očkování, či zda se objevily nezávisle na něm. Dosavadní zkoumání expertů nenaznačuje, že by vakcíny přímo způsobovaly obtíže hlášené z evropských států.

„Stále jsme pevně přesvědčeni, že přínos vakcíny AstraZeneca při prevenci covidu-19 spojeného s rizikem hospitalizace či úmrtí převažuje nad riziky těchto vedlejších efektů,“ prohlásila Cookeová, podle které experti agentury své závěry oznámí ve čtvrtek.

Pfizer dodá EU do poloviny roku o 10 milionů dávek více

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím oznámila, že Evropská unie dostane ve druhém čtvrtletí o deset milionů více dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech. Podle von der Leyenové se povedlo uspíšit část dodávky původně plánované na druhou polovinu roku. 

„Vím, jak zásadní bude druhé čtvrtletí pro postup očkování v členských státech,“ uvedla von der Leyenová, jejíž exekutiva čelí kritice některých zemí za nedostatek vakcín. Urychlení produkce americko-německého výrobce dává podle ní členským zemím „manévrovací prostor a může vyplnit mezery v dodávkách“.

Výrobce vůbec první celounijně schválené vakcíny tak podle Komise po navýšení dodá členským státům od dubna do června přes 200 milionů dávek. To jsou více než dvě třetiny z celkových zhruba 300 milionů, s nimiž Komise pro druhé čtvrtletí počítá od všech čtyř výrobců autorizovaných preparátů. Vedle AstraZenecy jsou mezi nimi ještě firmy Moderna a Johnson & Johnson.

Sasko zmírňuje podmínky pro pendlery

Německá spolková země Sasko zmírňuje podmínky pro české pendlery, nově může přes hranice dojíždět každý, koho zaměstnavatel označí za nezbytného pro chod firmy. Nutný je ale každodenní negativní test na koronavirus a nezbytné bude i nadále potvrzení okresního úřadu, který ho ale bude vydávat na návrh zaměstnavatelů.

Po úterním zasedání zemské vlády to prohlásila saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má na starosti i zdravotnictví a boj s koronavirem. „Shodli jsme se, že situace v hospodářství je velice vážná,“ zdůvodnila zmírnění podmínek Köppingová. „Jsem si vědoma, že toto rozvolnění vstupních podmínek ve skutečnosti povede ke zvýšení infekčních čísel. Pro mě je ale velice důležité to, že do Saska nemůže přijet za prací nikdo, kdo není denně testován.“

Přes hranice mohou podle ní dojíždět i učitelé či žáci. Zatímco pro pendlery rozvolnění podmínek platí ihned, tak pro školáky, děti dojíždějící do školek a osoby, které děti do školek doprovází, začne výjimka platit od soboty 20. března. Volnější podmínky pro přeshraniční cesty se týkají i příbuzných prvního stupně, tedy rodičů či dětí.

Předsedkyně Asociace pendlerů ČR Zuzana Vintrová změnu přivítala, jako problém ale podle ní vnímají pendleři vyžadované každodenní testování na koronavirus. Je to pro ně náročné časově i finančně, protože testy si podle Vintrové platí. Pokud by se musely testy dělat každý den stěrem z nosohltanu, považuje to Vintrová už za zásah do zdravotního stavu. Stěry z dutiny ústní by podle ní byly pro pendlery schůdnější.  

Maďarsko vstupuje do kritického období

Šéfka maďarského národního ústavu veřejného zdraví Cecília Müllerová v úterý řekla, že v příštích týdnech bude v zemi pravděpodobně přibývat nakažených koronavirem. Lékaři v této souvislosti varovali, že maďarské zdravotnictví vstupuje do nejkritičtějšího období za poslední půlstoletí.

Maďarská lékařská komora v prohlášení uvedla, že epidemická situace v zemi je „kritická“ a že zdravotnictví může kdykoliv narazit na své limity. Maďarsko, kde žije asi 9,8 milionu obyvatel, k úterý eviduje 529 122 nakažených koronavirem a 17 226 případů úmrtí. Více než tisíc pacientů potřebuje plicní ventilaci. První dávku vakcíny v zemi dostalo asi 1,35 milionu lidí, obě dávky pak 399 505 lidí.

V Turecku naočkovali tajně téměř všechny poslance

V Turecku dostali vakcínu proti covidu-19 téměř všichni poslanci parlamentu bez ohledu na to, zda spadají do kategorií stanovených vládním očkovacím harmonogramem. Tvrdí to poslanec Mustafa Yeneroglu, který přednostní očkování odmítl jako neetické. Informoval o tom turecký zpravodajský server Duvar.

„Mnozí poslanci, kteří nesplňují věková kritéria, už byli očkováni. Velmi mě rozčílilo, když jsem se to dozvěděl,“ uvedl Yeneroglu. Podle něj vakcínu dostali členové vládní strany i opoziční poslanci. „Nabídli mi vakcínu před třemi týdny, ale já jim řekl: To se nebojíte Boha?“ dodal Yeneroglu, který je jediným poslancem Strany demokracie a pokroku (DEVA).

V zemi zatím obě potřebné dávky vakcíny od čínské firmy Sinovac Biotech dostalo asi 3,57 milionu lidí. V první fázi byli očkováni zdravotníci, lidé starší 65 let, invalidé a lidé v domovech pro seniory. Koncem února začali očkovat lidi od 50 let věku, osoby s chronickou nemocí, vojáky, policisty a zaměstnance veřejné dopravy a potravinářských odvětví.

Mnohé třídy ve Washingtonu zůstávají prázdné

Přesně rok nebyla většina dětí z hlavního města USA ve škole. Washington má velmi přísná kritéria pro jejich znovuotevření. Mnoho tříd proto dál zůstává prázdných. Rodiče dětí i mnozí studenti po dvanácti měsících už virtuální vzdělávání z domova nepovažují za přínos. Žádají, aby samospráva hledala cesty, jak školy otevřít a neopakovala jen, že něco nejde.

Pedagogové, kteří se vrátili k učení ve škole, dostali přednost při očkování. Hygienické podmínky jsou i tak přísné - dezinfekce lavic a společných prostor se opakuje mnohokrát denně. Některým rodičům se nelíbí přístup města. Otevřené jsou zde restaurace a třeba i fitness centra. Školy se ale otevírají jen velmi pomalu. Mnozí obyvatelé hlavního města proto obviňují politiky, že upřednostňují ekonomiku na úkor vzdělávání. Někde zavedli téměř nesplnitelná omezení a jinde jsou benevolentní.

Znovuotevření škol pro všechny žáky a v celé zemi vyhlásil prezident Joe Biden za prioritu. S rouškami, dezinfekcí i testováním se mají podle plánu další děti do tříd vrátit už v příštích týdnech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...