„Děsíme se, co přijde.“ Pendleři z Karlovarska přicházejí o práci, k útlumu dochází i v těžbě a lázeňství

Na šest procent stoupla v únoru nezaměstnanost v Karlovarském kraji. Aktuálně je tam nejvyšší v Česku. Nejvíc lidí přišlo o práci v oborech cestovního ruchu, lázeňství nebo gastronomie, které nejvíce zasáhla koronavirová krize. Na Karlovarsku je bez práce téměř dvanáct tisíc lidí.

Nejhorší situace je ze dvou příčin na Sokolovsku. Lidé přicházejí o práci kvůli útlumu těžby uhlí a hromadnému propouštění ze Sokolovské uhelné. Tisíce lidí z regionu také dojíždějí za prací do Německa, což teď nemohou.

Už dva měsíce nemůže za prací do zahraničí třeba Josef Kronika z Rotavy, který pracuje jako sklář v menší německé firmě. Ta nechala své zaměstnance doma na neplaceném volnu.

„Velká většina lidí z mého okolí jezdí do Německa a znám případy, kdy dostávají výpovědi. Nebo jsou na tom stejně jako já, bez příjmů,“ uvádí s tím, že zákaz výjezdu z okresu znamená nemožnost najít si nový příjem.

Lidé nemají na nájem v městských bytech

Jakub Potočný se na tři týdny kvůli práci přestěhoval do Německa, kde pracuje jako programátor svářecích strojů. Po jednadvaceti dnech se vrátil domů a zpět do práce už nemůže. Na tento obor se totiž nevztahuje přeshraniční výjimka.

„Platí kurzarbeit, 67 procent, protože mám dvě děti. Akorát člověk má dneska hypotéku, manželka je kadeřnice a má to tady v Čechách zavřené. Je to na štíru,“ dodává Potočný, který také žije v Rotavě.

Situaci s obavami sleduje i vedení města. „Děsíme se bohužel toho, co přijde po letošních opatřeních. Dopad na zaměstnance v Německu bude velký a pociťujeme to už na jednotlivých případech, kdy někteří zaměstnanci, kteří jsou v městských bytech, mají problém s uhrazením nájemného,“ sděluje starosta Rotavy Michal Červenka (ČSSD).

Lidé v Německu dávají výpověď i sami

Problémy potvrzuje i Asociace pendlerů. Podle ní hrozí to, že za hranice nebudou moci dojíždět už ani pracovníci kritické infrastruktury.

„Dostali výpovědi, protože už nemají ani dovolené, ani přesčasové hodiny a Německá spolková republika je v tom případě nemůže jakkoliv platit, protože se nedostanou přes hraniční pásma. Jednoznačná výpověď,“ sděluje prezidentka Asociace pendlerů Zuzana Vintrová. Další skupinou jsou lidé, kteří dávají výpovědi sami a hledají si práci v Česku.

V Chodově nezaměstnanost prý ještě poroste

O práci ale nepřicházejí jen pendleři. Několik měsíců jsou doma také zaměstnanci lázní, restaurací, hotelů a také pracovníci strojírenství a zpracovatelského průmyslu. Útlum těžby uhlí a úpadek lázeňství se má kompenzovat.

„Na přímé zmírnění přijímáme prostředky jak z rozpočtu Karlovarského kraje, tak materiální prostředky kraje. Od ministerstva financí jsme obdrželi 10 milionů, abychom pomohli zvládat dopady epidemie v našem kraji,“ sděluje radní Karlovarského kraje Patrik Pizinger (HNHRM). Dodává však, že stát musí říct, jak se o lázeňství a turismus postará. Kraj pak naváže cílenými dotačními programy.

Pizinger je i starostou Chodova na Sokolovsku. „Já jsem si skoro jistý, že to číslo poroste. V Chodově už atakujeme skoro sedm procent. Není to jenom útlum těžby uhlí a zpracování uhlí, ale je to i lázeňství a turismus, které jsou v tuto chvíli výrazně zasaženy,“ doplňuje s tím, že v Chodově pracovala část lidí jak v Sokolovské uhelné, tak v Karlových Varech, proto roste nezaměstnanost i nejistota.

Epidemie zasáhla v Karlovarském kraji i tradiční výrobu. V největší porcelánce v Česku aktuálně chybí asi 50 zaměstnanců. Výrobu v továrně totiž z velké části zajišťují ženy, většina z nich ale teď kvůli uzavření základních a mateřských škol musí být s dětmi doma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...