Česko bude dál očkovat vakcínou AstraZeneca, oznámil Blatný

Epidemie covidu-19 v Česku stále slábne, ale jen pozvolna. V neděli přibylo 3291 potvrzených případů. Hospitalizováno je přes osm tisíc lidí nakažených covidem-19 a bezmála čtvrtina z nich je v těžkém stavu. Česko podle ministra Jana Blatného (za ANO) nepozastaví očkování vakcínou AstraZeneca jako Německo a další země. Podle něj nebyla prokázána souvislost s případy výskytu krevních sraženin.

„Zatím nebyla prokázána příčinná souvislost nežádoucích účinků přímo s podáním vakcíny. Počty těch událostí se nevymykají běžné populaci,“ uvedl Blatný. V posledních dnech vakcínou AstraZeneca kvůli podezření na možné nežádoucí vedlejší účinky přestalo očkovat několik evropských států, v pondělí Německo, Francie a Itálie. Podle britského úřadu pro kontrolu léčiv i Světové zdravotnické organizace se ale souvislost neprokázala.


Firma minulý týden oznámila, že do konce března sníží dodávky Evropské unii. Česko dostane podle Blatného v březnu 120 tisíc místo 200 tisíc dávek. „Tato vakcína je určena především k podání u praktických lékařů, bude to tedy znamenat určitou redistribuci a změny v dodávkách,“ řekl ministr. Výpadek podle něj neovlivní celou očkovací strategii nebo cíl naočkovat do konce léta 70 procent populace.

Přes 8000 lidí leží v nemocnicích

Nákaza koronavirem se v neděli v Česku prokázala u 3291 lidí. Bylo jich zhruba o 700 méně než předchozí neděli, zároveň to byl nejlepší nedělní výsledek od poloviny února. V Česku se vyskytuje i jihoafrická varianta koronaviru, která je nakažlivější a zároveň odolnější vůči některým vakcínám. Brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny ji nově detekovala u člověka, který se vrátil z dovolené v Tanzanii, uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Dosavadní případy potvrdila Fakultní nemocnice Brno a soukromá laboratoř. 

Od počátku března počty hospitalizovaných nepoklesly pod osm tisíc, k pondělnímu ránu vykazovalo ministerstvo zdravotnictví 8362 nakažených v nemocnicích. V těžkém stavu je bezmála čtvrtina z nich – 1930 lidí. Velmi málo lůžek intenzivní péče určených pro covidové pacienty je nyní zejména v regionech na západě a ve středu Čech. V Praze je osm volných infekčních lůžek intenzivní péče a čtyři reprofilizovaná, v Karlovarském kraji v součtu tři volná lůžka infekční péče pro pacienty s covidem-19.

Liberecký kraj po neděli hlásí nový „rekord“ – poprvé má přes 500 obsazených nemocničních lůžek včetně 126 pacientů vyžadujících intenzivní péči. Jestliže v celorepublikovém měřítku počet hospitalizací stagnuje, v Libereckém kraji se situace zhoršuje – za neděli přibylo 17 obsazených lůžek. Kraj přesto ještě má volné kapacity díky tomu, že nemocnice pro péči o tyto pacienty uzpůsobily jiná oddělení. Za poslední týden lůžková kapacita pro covidové pacienty vzrostla z 545 na 648.

Potíže s nedostatkem personálu umožnila vláda nemocnicím řešit povoláním ambulantních specialistů. Pracovní povinnost jim mohou nařídit hejtmani, některé kraje toho již využily. Například v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny nyní vypomáhají čtyři specialisté, tři z nich v očkovacím centru a jeden na covidovém oddělení.

„Je to lékař, který tady pracoval, takže zná prostředí, zná nemocniční informační systém, takže se velmi rychle zapracoval a už nyní může poskytovat plnohodnotnou péči,“ přiblížila nemocniční náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jana Zvěřinová.

Nemocnici ale trápí hlavně nedostatek sester, jedná s lékařskou komorou o výpomoci zdravotníků z dalších ambulantních ordinací. Pomáhat by měli zejména v očkovacím centru, někteří i v nemocničních ambulancích, protože nemocniční ambulantní lékaři podle Zvěřinové pomáhají na lůžkových odděleních. Zároveň nemocnice využije i pomoc studentů zdravotnických škol. Během týdne by jich mělo u svaté Anny nastoupit 54. 

Praktici v Ústeckém kraji zatím neočkují, nepřišla vakcína

V Ústeckém kraji měli s novým týdnem začít očkovat praktičtí lékaři. V pondělí se tak ale nestane, protože do 26 ordinací, kde se zatím měly podávat, nepřišly vakcíny, uvedl regionální předseda Sdružení praktických lékařů Roman Houska s odkazem na hlavní lékárnici Krajské zdravotní Olgu Mučicovou.

Do ordinací měly krajské nemocnice přerozdělit 2700 dávek vakcíny AstraZeneca. Houska dodal, že jakmile vakcíny dorazí, zamíří k praktikům. Každý z 26 zapojených lékařů dostane po sto dávkách, zbylých sto si ponechá Krajská zdravotní.

Očkování se přesto v posledním týdnu rozeběhlo vyšším tempem než dříve. O víkendu v součtu obou dnů očkovali zdravotníci 28 tisíc lidí, v pracovním týdnu až 50 tisíc lidí, což bylo množství dávek podaných ve čtvrtek. Oběma dávkami bylo dosud očkováno 299 tisíc lidí, necelých 484 tisíc lidí dostalo zatím jen první dávku.

Začíná třetí týden uzavřených okresů

Pohyb po Česku je již dva týdny omezen dosud nejpřísněji od počátku pandemie. Kromě cest za prací či k lékaři nesmí lidé opouštět okres, kde žijí, a na vycházku či za sportem mohou pouze po své domovské obci, zavřené jsou všechny školy i školky kromě těch určených pro děti zdravotníků.

Blatný v pondělí oznámil, že nebude doporučovat, aby se příští týden zrušil zmíněný zákaz pohybu mezi okresy. Další postup v opatřeních předloží vládě ve čtvrtek. Také řekl, že bude vládu žádat o prodloužení nouzového stavu.

Vláda jednala i o testování ve firmách, které se rozšíří o povinnost také pro podniky od deseti do 49 zaměstnanců. Ty mezi 50 a 249 zaměstnanci již musí mít za sebou první kolo testů – jednou za týden musí podstoupit antigenní test každý pracovník.

Podle Svazu průmyslu a dopravy bylo pozitivních v průměru 0,77 procenta testů. V menších firmách byla pozitivita poněkud vyšší, a to 1,24 procenta. Testování uskutečnilo 45 procent firem u závodních lékařů, 47 procent použilo samotestovací sady.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý testování jako takové vyzdvihl. „Podnikatelé se tomu postavili čelem a testují skutečně ve velkém. Víme, že masivní testování je nejen cestou k udržení průmyslových a dalších výrob v chodu, ale i cestou k rychlejšímu postupnému otevírání obchodů, služeb a cestovního ruchu,“ podotkl. Zároveň ale dodal, že za klíčové považuje co nejrychlejší očkování.

U příležitosti roku od vyhlášení prvních větších restrikcí však Hospodářská komora řadu vládních kroků ostře kritizovala, podle Dlouhého je například nízká podpora podnikatelů, uvedl, že podnikatelé musí hradit 70 procent svých nákladů půjčkami.

Končí COVID – gastro

Pondělí je posledním dnem, kdy mohou podnikatelé žádat o příspěvky z programu Covid – gastro uzavřené provozovny. Ministerstvo průmyslu a obchodu příjem žádostí ukončí v 16 hodin, potom jej nahradí nový program Covid 21, který má nahradit i některé další programy.

Podpora je určena firmám, kterým vláda protiepidemickými opatřeními zakázala nebo omezila činnost a tržby jim v posledním čtvrtletí loňského roku klesly meziročně alespoň o 30 procent. Připravený je pro ně příspěvek 400 korun na zaměstnance či spolupracující osoby samostatně výdělečně činné za každý den omezení. Každému provozu bude započítáno tolik dní, kolik musel mít zavřeno, a to v období od loňského 9. října do letošního 10. ledna.

Pomoc MPO proplácí na náklady a výdaje na provoz a udržení podnikání, tedy na osobní náklady, náklady na materiál, leasing, odpisy, daně a poplatky či splátky úvěrů vzniklé od 1. února loňského roku do letošního 10. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš a Okamura se budou moci vyjádřit ve sněmovním výboru ke svým kauzám

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý bude zabývat soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Oba politici dostanou příležitost se ke svým případům vyjádřit, potvrdili účast na jednání. Doporučení plénu k žádostem by měl výbor vydat za dva týdny. Očekává, se, že sněmovna Babiše a Okamuru tentokrát ke stíhání nevydá.
před 1 hhodinou

Koalice oznámila shodu na zrušení poplatků za veřejnoprávní média

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Útočník je také mrtvý, usmrtil se sám nelegálně drženou zbraní. Policie incident prověřuje jako zvlášť závažný zločin vraždy, úřad bude ohledávat do nočních hodin. Na místo přes den dorazili policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 4 hhodinami

Odvolání Okamury budeme navrhovat tak dlouho, dokud se o tom nepovede debata, říká Hřib

Opozice hodlá navrhovat odvolání Tomia Okamury (SPD) z postu předsedy sněmovny tak dlouho, dokud se téma nedostane na program jednání dolní parlamentní komory, řekl v Interview ČT24 znovuzvolený předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Opozice podle něj chystá i usnesení na podporu Grónska, které čelí americkému nátlaku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Odměnami Hřiba za členství v představenstvu PREH se zabývá úřad v Říčanech

Městský úřad v Říčanech řeší odměny, které Zdeněk Hřib (Piráti) pobíral za členství v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding (PREH). S předsedou Pirátů a bývalým náměstkem pražského primátora zahájil přestupkové řízení, ve kterém mu hrozí pokuta až 250 tisíc korun. České televizi to řekla mluvčí úřadu Helena Vlnařová. Hřib měl pozici v představenstvu jako člen vedení Prahy vykonávat zdarma. Firma mu ale za jeho působení vyplatila 178 tisíc korun. Hřib spáchání přestupku odmítá.
před 7 hhodinami
Načítání...