Testování pracovníků se rozšíří. Vláda schválila povinnost také pro podniky od deseti do 49 zaměstnanců. Informoval o tom vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Kabinet neprojednal další postup v opatřeních proti šíření koronaviru. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ho předloží až ve čtvrtek. Žádné velké rozvolnění ale od příštího týdne nepředpokládá, trvá také na zákazu pohybu mezi okresy. Blatný zároveň znovu požádá vládu o prodloužení nouzového stavu.
„Na vládě jsme právě schválili povinnost testů pro firmy od deseti do 49 zaměstnanců, v prvním kole nejpozději do 26. března. Celkově tak budeme testovat na pravidelné bázi 3,3 milionu pracovníků,“ informoval Havlíček. Testovat budou muset firmy.
O zvýšení frekvence testování ve firmách na dvakrát týdně vláda zatím podle Havlíčka nerozhodla. Bude o tom ještě jednat s profesními organizacemi. Kvůli povinnému testování ve firmách zástupci podnikatelů po vládě žádají proplacení větší části nákladů. Aktuálně firmám stát přispívá na čtyři antigenní testy, dohromady maximálně 240 korun měsíčně na jednoho pracovníka. Kritika zaznívá také od části opozice. Do testování zaměstnanců se zapojily i veřejné úřady, začít musely 10. března.
Na tom, jestli pozastavit během Velikonoc chod průmyslu, se ministři zatím neshodli. „Musí to být komplex těch opatření, to znamená zvýšit frekvenci testování na dvojnásobek, a pokud by to šlo, tak část toho průmyslu, kde to možné je, převést na nějaký víkendový provoz,“ myslí si vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
K uzavření průmyslu je Havlíček skeptický. Výhrady zaznívají i přímo od některých firem nebo Hospodářské komory.
O změnách opatření rozhodne vláda ve čtvrtek
Vláda zatím nerozhodla o tom, jaká opatření od příštího týdne budou pokračovat. Ministr předloží konkrétní návrhy kabinetu až ve čtvrtek. Nebude doporučovat, aby se příští týden zrušil zákaz pohybu mezi okresy zavedený od 1. března. I s ohledem na nadcházející Velikonoce. „Opatření po 21. březnu se nebudou výrazně lišit od toho, co je v současné době. Také na Velikonoce je třeba zachovat omezení volného pohybu,“ prohlásil ministr.
Situace se podle Blatného nevyvíjí úplně nejlépe. Základním problémem je vysoký počet nákaz mezi rizikovými skupinami, jako jsou senioři nebo vážně nemocní. Těch je každý den nově pozitivně testováno kolem 1500 až 2000, z nich třetina pravděpodobně bude potřebovat péči v nemocnici. V současné době je hospitalizováno pořád více než 8300 lidí.
Ministr zároveň požádá vládu o prodloužení nouzového stavu. Chce předejít následkům předčasného rozvolnění jako po Vánocích. Nouzový stav zatím platí do 28. března.
O delší nouzový stav by měla vláda sněmovnu požádat příští týden ve čtvrtek nebo v pátek. Hlasy pro to menšinový kabinet teď nemá. „Bude nutné říct, jaký je další výhled, já pro další prodlužování nouzového stavu zejména bez těch dalších scénářů určitě nejsem,“ podotkl místopředseda ODS Martin Kupka.
Podobného názoru jsou i komunisté. „Já zatím neznám žádný důvod, který by vedl vládu k tomu, aby o to sněmovnu požádala,“ řekl šéf KSČM Vojtěch Filip.
Zvýšení ošetřovného
Vláda se v pondělí nedohodla ani na zvýšení krizového ošetřovného kvůli zavřeným školám. O zvednutí částky budou jednat poslanci ve sněmovně. Po zasedání kabinetu to na Twitteru oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Navrhovala zvýšení částky na 80 procent redukovaného výdělku.
Většina rodičů, která zůstala s dětmi do deseti let doma, může v současnosti pobírat 70 procent redukovaného výdělku. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje vyplácet tolik, kolik dostávali lidé loni v prvním vlně epidemie od dubna do konce minulého školního roku. Před rokem bylo ošetřovné na školáky do 13 let. Zvýšení věkové hranice ale resort neplánuje.
Školy kromě mateřských a speciálních se kvůli šíření covidu uzavřely loni 14. října. Žáci prvních a druhých tříd se pak vrátili do lavic 18. listopadu. Od 1. března jsou ale zavřené všechny školy včetně mateřských. Ministerstvo práce poukazuje na to, že se rodičům na ošetřovném příjem propadl, řada rodin je na dávce finančně závislá a peníze jim nestačí na pokrytí potřebných výdajů. Po měsících už domácnosti vyčerpaly rezervy. Podle ministerstva má navýšení zlepšit situaci rodin s dětmi, aby nemusely žádat o jiné dávky.
Ministerstvo odhaduje, že ošetřovné kvůli zavření škol může pobírat až 180 tisíc lidí. Nyní to týdně stojí asi 610 milionů korun. Při navýšení ze 70 na 80 procent redukovaného příjmu by to bylo za týden asi 700 milionů. Od začátku března do konce školního roku zbývá 17 týdnů. Pokud by všechny školy zůstaly po celou dobu zavřené, navýšené ošetřovné by si vyžádalo 1,53 miliardy navíc.
