Ve čtvrtek přibylo v Česku 11 083 potvrzených případů nemoci covid-19, což je zhruba o čtvrtinu méně než před týdnem. Očkováno bylo ve středu i čtvrtek každý den rekordních více než 44 tisíc lidí. Podáno tak bylo přes milion dávek vakcín a obě potřebné dávky dostalo asi 288 tisíc lidí. Od 22. března ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nepředpokládá větší rozvolnění opatření. Dokáže si ale představit rozšíření perimetru pro trávení volného času. Již dříve stanovil Blatný jako hranici pro začátek uvolňování restrikcí počet 3000 hospitalizovaných. Podle šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška lze pokles na tuto úroveň očekávat až v polovině dubna.
Ministerstvo zatím nechystá větší rozvolňování. Pokles hospitalizovaných na 3000 čekají statistici v půli dubna
9 minut
UDÁLOSTI: Pátý den v řadě zpomaluje nárůst nově potvrzených případů koronaviru
On-line přenos
Koronavirus – březen
- 22:34
Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.
- 21:52
Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie.
- 21:51
Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.
Podle Ladislava Duška epidemie „v tuto chvíli stagnuje, až začíná klesat“. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ovšem vyplývá, že se začala situace zhoršovat na Moravě, což statistici dávají do souvislosti s postupným šířením nakažlivější varianty koronaviru z česko-německého příhraničí dále na východ.
Skutečné zlepšení nastane až více než za měsíc. „Nepředstavujme si to tak, že za jeden jediný týden se to na populační úrovni prudce zbrzdí, protože to šíření viru je opravdu masivní a komunitní,“ podotkl Ladislav Dušek. Denní nárůsty počtu případů, které se nyní pohybují v pracovní dny většinou mezi 10 a 15 tisíci, podle modelů ÚZIS klesnou do konce března na 7500, v polovině dubna na 5000 a na konci dubna na 4000 denně.
Rychlé zlepšení nemohou očekávat ani nemocnice. Statistici předpokládají, že z 24 tisíc nakažených z rizikových věkových skupin z posledních dvou týdnů bude potřebovat hospitalizaci asi třetina. „Systém se zcela jednoznačně dostane na hranu svých kapacit a v řadě regionů už tam je. Doufáme, že nemocnice jsou v kulminačním bodě,“ uvedl Dušek.
K hodnotě 3000 hospitalizovaných s covidem-19, kterou stanovil ministr zdravotnictví Jan Blatný již dříve jako limit pro větší rozvolnění opatření, se podle statistiků Česko dostane v polovině dubna.
Zatím je v nemocnicích přes 8000 lidí
Ve čtvrtek aktuální počet hospitalizovaných s covidem-19 mírně klesl, je však stále blízko trojnásobku třítisícové hranice. Od pondělí do středy se držel kolem devíti tisíc, zatímco ve čtvrtek bylo hospitalizovaných podle statistik 8675, z toho 1940 ve vážném stavu. Ministerstvo ale počty hospitalizovaných za předchozí dny opakovaně zpětně navyšovalo, a to až o několik stovek.
Počty obsazených lůžek v nemocnicích jsou vyšší, protože statistiky nezahrnují pacienty, u kterých odezní příznaky. V pátek ráno bylo volných jen 12 procent lůžek na jednotkách intenzivní péče (JIP) a anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO) a 24 procent standardních lůžek s kyslíkem.
Dávek vakcíny se od 27. prosince naočkovalo k páteční jedné hodině celkem přes milion dávek a za samotný čtvrtek pak 44 336. Nejvyšší počet podaných dávek za den od začátku očkování byl podle údajů ministerstva ve středu, a to 44 585. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) minulý týden uvedl, že v březnu chce dosáhnout alespoň 35 tisíc podaných dávek vakcín denně. Tato hranice byla za prvních 11 dní března překročena čtyřikrát.
23 minut
Brífink ministra Blatného k aktuální epidemiologické situaci 12. března
Blatný je ohledně očkování optimistický. Do vakcinace se podle něj zdárně zapojili i praktičtí lékaři, kteří podali už více než 57 tisíc dávek. Očkují především své seniorní pacienty. Vakcinací prošla už i většina lékařů. Díky tomu se dle ministra snížil výskyt onemocnění právě u zdravotnického personálu.
Ministr předpokládá otevření další věkové kategorie pro očkování na začátku dubna. Lidé s chronickými onemocněními by podle něj měli být naočkování u svých praktických lékařů nebo v zařízeních, kde se léčí. Prioritním ukazatelem pro očkování je ale stále věk.
Od neděle zpomaluje ve srovnání se stejnými dny předchozího týdne nárůst počtu případů nákazy koronavirem. Právě čtvrteční zpomalení bylo zatím nejvýraznější, když byl počet nově nakažených zhruba o 3500 nižší než předešlý čtvrtek.
Těžší průběh u mladších lidí
Ministr Blatný upozorňuje, že těžší průběh onemocnění vyžadující pobyt v nemocnici teď mají častěji i mladší lidé. Zhruba šest procent pacientů na jednotkách intenzivní péče jsou mladší 40 let, řekl. Každý desátý s vážným průběhem je ve věku 50 až 59 let.
„Často mladí nebo mladší lidé si myslí, že jich se to netýká. Jednoznačně dochází ke snižování věkového průměru přijímaných i těžce nemocných,“ uvedl ministr. Důvodem podle něj je, že řada starších se už z koronaviru vyléčila, jsou očkovaní a část z nich nemoci podlehla.
Průměrný věk lidí s těžkým průběhem covidu-19 je podle dat, která Blatný představil, 68,5 roku a medián 71 let. Čtvrtina žen, které se dostanou na JIP, jsou ve věku nad 80 let, 35 procent ve věku 70 až 79 let, téměř 19 procent 60 až 69 let a deset procent ve věku 50 až 59 let.
Mnohem více testů
Výrazně naopak rostou počty prováděných testů na koronavirus, a to především antigenních, pravděpodobně kvůli nedávnému zahájení povinného testování ve firmách a na úřadech. Třeba v pondělí bylo provedeno skoro 125 tisíc antigenních testů, což byl největší počet za celou dobu epidemie.
Ve čtvrtek bylo antigenních testů přes 103 tisíc a PCR testů přes 22 tisíc. Naprostá většina testů byla provedena kvůli prevenci a plošnému testování. Podíl pozitivních případů odhalených preventivním testováním činil 1,3 procenta, zatímco předešlý čtvrtek to bylo 2,4 procenta.
Podle ministra Blatného tak plošné testování ve firmách ukazuje na část populace „přenašečů“, která tvoří asi dvě procenta a šíří onemocnění aniž by pociťovali příznaky.
U diagnostické indikace, kdy jsou testováni třeba lidé již vykazující příznaky covidu-19, podíl pozitivních testů ve čtvrtek dosáhl 45,4 procenta, kdežto před týdnem činil 36,3 procenta. Mírně vyšší byl ve čtvrtek oproti předchozímu týdnu i podíl pozitivních u epidemiologické indikace testů, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým. Dosáhl 20,2 procenta, zatímco předchozí čtvrtek to bylo asi 19,3 procenta.
Od loňského 1. března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem, bylo zaznamenáno už zhruba 1,38 milionu případů covidu-19. Zemřelo celkem 22 865 lidí s covidem-19. V posledních dnech se počty úmrtí za den pohybují kolem 200, a jsou tak nejvyšší od loňského listopadu.
Léčba ivermektinem
Ministerstvo zdravotnictví umožní zdravotnickým zařízením podávat pacientům s covidem-19 lék ivermektin podle uvážení lékaře. Jako experimentální léčba bude ale vyžadovat informovaný souhlas pacienta. Ministerstvo minulý týden povolilo používání ivermektinu v tabletové formě vyráběné v Bulharsku. Dostupný je jenom na předpis.
„Léčba ivermektinem představuje v současné době experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech, a nelze ji proto nyní považovat za součást standardní a standardizované odborné péče v léčbě pacientů s onemocněním covid-19,“ uvedlo ministerstvo.
Záleží tak na rozhodnutí konkrétního lékaře. Podávat pacientům přípravek začala například Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, její lékaři odmítají kritiku léčiva. Nakoupili ho deset tisíc balení. Varují ale před jeho užíváním bez konzultace s lékařem, při předávkování hrozí poškození orgánů.
Úpravy e-neschopenek
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala pracovat na úpravě systému e-neschopenek kvůli informování zaměstnavatelů o tom, že jejich pracovníci skončili v izolaci a mají dostat příspěvek k náhradě mzdy. Technické řešení by se mělo připravit a spustit zhruba do dvou týdnů.
Zaměstnanci, kteří šli do karantény či izolace od začátku března, dostávají k náhradě mzdy či platu za den až 370 korun po 14 dnů. Celková částka s tímto bonusem nesmí přesáhnout 90 procent jejich průměrného výdělku. Náhradu i příspěvek, který ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) nazývá „izolačkou“, vyplácejí zaměstnavatelé. Výdaje na bonus si odečtou od sociálních odvodů.
V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. Dostávají e-neschopenku s vyznačenou diagnózou Z209. Lékař do kolonky profese pak ještě uvádí slovo „karanténa“. Tuto informaci dostává zaměstnavatel. V izolaci jsou osoby, u nichž se nemoc potvrdila či které mají příznaky.
Podle oddělení komunikace ČSSZ se dohodl podobný postup a doktoři by měli do kolonky profese vyplnit slovo „izolace“. Pokud to udělají, zaměstnavatel se to dozví a může počítat s vyplacením bonusu. Lidé, kteří jsou na běžné nemocenské, a ne v karanténě či izolaci, nemají na příspěvek nárok.
Kompenzace dopravcům
Ministerstvo dopravy chystá železničním dopravcům za ztráty způsobené pandemií koronaviru rozdělit až 1,5 miliardy korun. Lidovým novinám (LN) to řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Má jít o náhradu škody za spoje, jejichž provoz dotuje stát či kraje, ale i za komerční spoje.
Dopravci by měli žádat ve dvou dotačních podtitulech, podpora čeká na schválení Evropskou komisí. Železniční dopravci dosud od státu nedostali pro svůj obor žádnou přímou pomoc, ztráty počítají kvůli razantnímu propadu počtu cestujících ti menší ve stamilionech, České dráhy (ČD) v miliardách.
„Řízení u Evropské komise stále probíhá, rozhodnutí vydáno nebylo,“ potvrdil Martin Švanda, mluvčí antimonopolního úřadu (ÚOHS), který českou žádost do Bruselu odeslal. Podle Havlíčka by 1,1 miliardy korun mělo jít na závazkovou dopravu a 400 milionů na komerční.
Dopravci zatím čerpali státní podporu jen přes program Antivirus, který nahrazuje část mezd firmám s omezeným podnikáním. V plánu měl resort dopravy také vyplacení části ztrát za 67 dnů jarního nouzového stavu, a to těm dopravcům, kteří na objednávku státu vypravují rychlíkové spoje – tedy ČD, RegioJet, Arriva a GW Train Regio. Podpora se měla počítat z odjetých kilometrů a ztrát, výplatu celkem asi 500 milionů měly stvrdit smluvní dodatky připravené k podpisu už na konci srpna.
Maďarsko bude mezi nejrizikovějšími státy
Ministerstvo zdravotnictví před víkendem aktualizovalo takzvaný cestovatelský semafor, který stanoví, jaká opatření je třeba dodržet po příjezdu ze které země. O dva státy a jednu autonomní oblast se nově rozroste kategorie zemí s velmi vysokým rizikem nákazy covidem-19. Jsou jimi Maďarsko, Švédsko a souostroví Madeira, které patří Portugalsku. Samotné Pevninské Portugalsko si naopak polepší a stane se zemí se středním rizikem nákazy.
Kdo z nejvíce rizikových států přicestuje do Česka, musí mít předem připravený negativní test na koronavirus, ale ani ten ho nezbaví povinnosti karantény. Lze ji ukončit nejdříve po pěti dnech absolvováním druhého testu, má-li opět negativní výsledek. Již dříve zařadilo ministerstvo zdravotnictví mezi nejrizikovější státy Velkou Británii, Slovensko, Slovinsko, San Marino a většinu mimounijních zemí.
Od pondělí se změní i seznam států s vysokým rizikem, po příjezdu z nichž je vždy potřeba test. Nově mezi nimi bude Finsko, které dosud patřilo ke středně rizikovým státům, a také Monako, které doposud bylo v nejhorší kategorii.
Kromě států s přísnými opatřeními po návratu jsou i země, kam se vůbec nesmí cestovat kvůli extrémnímu riziku šíření jihoafrické mutace koronaviru. Týká se to Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzánie, Zambie a Zimbabwe.
