Pozitivita testů ve firmách je mezi jedním a dvěma procenty, informoval Blatný

Pozitivita testů ve firmách a podnicích je podle předběžných dat mezi jedním a dvěma procenty. Jde zhruba o stejný výsledek jako v plošném antigenním testování populace, které mohou lidé podstupovat každé tři dny. V pátek to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Zachycených pozitivních případů jsou řádově stovky. Oficiálně je testování pro velké firmy povinné od 3. března, pro střední podniky od 5. března. Celkově se povinnost týká asi tří milionů pracovníků. Podniky nad 250 zaměstnanců měly povinné testování dokončit do pátku.

„Když je proveden samotest, tak jeho pozitivní nález je potřeba nahlásit buď lékaři, se kterým mám smlouvu, praktickému lékaři, nebo hygieně,“ uvedl ministr. Povinnost má podle něj zaměstnanec i zaměstnavatel. Negativní výsledky hlásí jen firmy, které chtějí žádost o příspěvek na testování. Zdravotní pojišťovně musí testy vykázat jednou měsíčně. Potom se počty testů do systémů ministerstva doplní zpětně.

Firma s otestovanými zaměstnanci zároveň nemůže přestat dodržovat opatření, například nošení roušek, zdůraznil Blatný na páteční tiskové konferenci. „Testování je snaha zabránit tomu, aby se nákaza šířila v podnicích. Předejde se tak jejich zavírání,“ dodal. Krajské hygienické stanice podle něj budou ve firmách provádět kontroly. Apeloval také na to, aby lidé s příznaky nechodili do práce, kontaktovali svého praktického lékaře a nechali se otestovat PCR testem.

Počet provedených antigenních testů se zvyšuje kontinuálně od poloviny ledna. Zatímco v půlce ledna průměrný denní počet za týden činil 23 tisíc testů, minulý týden to už bylo přes 63 tisíc. Tento týden denní počty přesahují sto tisíc. Pozitivní antigenní test u člověka s příznaky není třeba potvrzovat PCR testem, u bezpříznakového musí být odběr zopakovaný a potvrzený v laboratoři.

Zátěž na odběrová místa

V poslední době roste zátěž odběrových míst pro veřejnost, kam některé firmy posílají testovat své zaměstnance, což pak snižuje dostupnost volných termínů. Testování zaměstnanců firem nemá směřovat na odběrová místa pro veřejnost, zopakoval Blatný. Doporučuje buď samotest, nebo má firma uzavřít smlouvu s praktickým lékařem. 

Povinné testování dokončily například obchodní řetězce. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) mělo pozitivní antigenní test méně než 0,5 procenta zaměstnanců. „Nejtěžší nebylo to samotné otestování antigennními testy, ale to, že jsme v některých krajích, jako byl třeba Olomoucký, velmi rychle narazili na limity konfirmačních PCR testů. Obecná testovací místa tam jsou zahlcena a zaměstnanci potom čekali třeba tři až čtyři dny než se potvrdilo, jestli jsou skutečně pozitivní nebo ne,“ řekl ČT prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. SOCR apeluje na vládu, aby problém vyřešila.

Dostupnější testy

Podle Prouzy se ale zlepšuje dostupnost testů. „Na druhou stranu cena rozhodně neklesá a v průměru obchody nakupují za 100, 110 korun, těch levnějších testů je velmi málo, takže ta šedesátikorunová úhrada (státní příspěvek na samotest - pozn. red.) rozhodně nestačí,“ podotkl. Pokud by se mělo testovat celý duben nebo do května, je podle něj nutné znovu otevřít debatu o proplácení. Malé firmy si totiž podle něj nemohou dovolit tak dlouho testování hradit. O tom, že povinné testování bude nutné nejméně do konce května, i když se bude epidemická situace zlepšovat, informoval ve čtvrtek ve sněmovně Blatný.

Se sháněním testů nemají problém například ani v Pražské energetice (PRE). Ta podle mluvčího Petra Holubce začala testovat ještě před platným vládním nařízením. „Po třech týdnech testování několika tisícovek zaměstnanců máme jen jednotky záchytů. Ke čtvrtku 11, které potvrdily následné PCR testy,“ vyčíslil.

Minimum pozitivních zatím odhalili i v dalších velkých energetických firmách. V innogy byli testováni všichni zaměstnanci, kteří v tomto týdnu přišli na pracoviště. Z více než 450 byli pozitivní dva, uvedl mluvčí společnosti Martin Chalupský. Už několik měsíců v případě potřeby průběžně testuje zaměstnance metodou PCR petrochemický holding Orlen Unipetrol. Podle mluvčího společnosti Pavla Kaidla je podíl pozitivních testů ve firmě 0,71 procenta.

Třetina potravinářů termín nestihne

Otestovat všechny zaměstnance do termínů, které stanovila vláda, nestihne třetina potravinářských podniků, sdělili zástupci Potravinářské komory ČR. Ta sbírala informace od členů, půjde podle ní spíš o několik neotestovaných lidí. Větší problémy bude mít několik procent podniků, kterým se nepovedlo sehnat testy, dodala mluvčí komory Helena Kavanová. Podle Agrární komory ČR jsou na tom zemědělské podniky podobně. Detailní informace z průzkumu mezi členy budou obě komory zveřejňovat v pondělí. Firmy podle Potravinářské komory ČR počítají s tím, že zaměstnanci bez testu nepřijdou do práce.

Kavanová dodala, že informace jsou za všechny velikostní typy firem. „Nepodařilo se jim včas zajistit testovací sady, vlastního lékaře nemají a v nejbližším testovacím centru není minimálně měsíc volný termín,“ uvedla. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala řeší problémy se zajištěním testů také zhruba třetina podniků.

Problémem je podle Kavanové komunikace s distributory testů, kteří nejsou schopni potvrdit termíny dodávek. „Některé podniky objednávají testovací sady od více dodavatelů v naději, že alespoň některé dorazí včas,“ dodala.

V podnicích nad 250 zaměstnanců budou testy nadále závazné jednou za sedm dní. Všichni zaměstnanci, kteří docházejí do podniku, včetně těch pracujících na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti se musejí testům podrobit. Prokázat se negativním testem musejí před vstupem do firmy i agenturní pracovníci nebo živnostníci. Testování není závazné pro lidi pracující z domova.

Střední firmy s 50 až 249 pracovníky s testováním měly začít 5. března, dokončit ho musejí do pondělí. Ve veřejném sektoru se testování oficiálně spustilo ve středu, úřady a další instituce s 50 a více zaměstnanci musejí všechny otestovat do 17. března. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) chystá povinné testování i pro firmy s méně než 50 pracovníky. Začít by mohlo ve druhé půlce března.

Jaké jsou dosud výsledky ve velkých firmách

Škoda Auto otestovala během týden 29 tisíc zaměstnanců. Výsledkem je 0,66 procenta pozitivních případů. Odběry prošli i ti, kteří už mají kovid za sebou a dokonce i naočkovaní zdravotníci.

„Průběžně testujeme každý den, testujeme antigenními testy. Když se prokáže nemoc, tak testujeme PCR testem, nemocné zaměstnance potom trasujeme,“ řekl člen představenstva automobilky Martin Jahn.

3 minuty
Události: Testování ve firmách
Zdroj: ČT24

Podobné výsledky hlásí z dalších velkých podniků. „Od úterý do čtvrtka v tomto týdnu jsme otestovali 4900 zaměstnanců. Výsledek pozitivních testů je 0,7 procenta,“ řekla mluvčí Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

U Dopravního podniku města Olomouce v tomto týdnu proběhlo 321 testů. „Pouze tři testy byly pozitivní,“ řekla mluvčí firmy Martina Krčová. 

V Třineckých železárnách se zaměstnanci testovali samotesty přímo uvnitř provozů. Využili k tomu například školící místnosti. „Otestovali jsme v tuto chvíli  6800 zaměstnanců a máme 19 pozitivních záchytů,“ informovala mluvčí Petra Macková Jurásková. 

Povinné a pravidelné testování bude ve firmách trvat podle ministra zdravotnictví minimálně do konce května. Kontrolovat je budou hygienici,  buď osobně, nebo si vyžádají dokumentaci. 

David: Mělo se začít dřív testovat ve firmách

Testování ve firmách mělo být spuštěno dříve, i proto, že se mnozí lidé nakazili právě v zaměstnání, uvedl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr zdravotnictví a současný europoslanec Ivan David (SPD). Akce pak byla spuštěna až v době, kdy epidemie už měla svou dynamiku. Domnívá se navíc, že velké firmy se s požadavkem na testování vypořádají lépe než malé firmy, které na podobné akce nemají dost lidí. 

Místopředseda ČSSD a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda si pak myslí, že i malé firmy v jeho okolí to zvládají dobře, některým pomáhá i místní nemocnice. Uznal, že byla chyba se na to nepřipravit dříve. Dodal také, že během několika týdnů přestane být nedostatek vakcín a začne být nedostatek lidí, kteří budou očkovat. I proto by tomu nyní měla být věnována příprava, například by měla vzniknout další očkovací centra. 

Člen výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně Jiří Mašek (ANO) se na současný vývoj dívá s mírným optimismem a věří, že klesající počet nově nakažených se postupně příznivě projeví i ve snížení počtu hospitalizovaných v nemocnicích. Podle něho se také zvyšuje disciplína lidí. Doplnil, že nyní je první dávkou naočkováno sedm procent populace a jsme teprve na začátku. Bude tedy velký úkol zvládnout do konce srpna naočkovat šest až sedm milionů lidí. K tomu musí být dostatek vakcín a zajištěná logistika.

28 minut
UK: Diskuse Maška, Davida a Šmardy o stavu zdravotnictví
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 1 hhodinou

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 11 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 12 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 12 hhodinami
Načítání...