Povinné testování ve firmách se rozjíždí naplno. Doprovází ho výhrady a kritika vlády

Nahrávám video

V Česku se naplno rozbíhá povinné testování ve firmách - od úterý se povinnost procházet každý týden testem na covid týká vedle zaměstnanců také OSVČ a agenturních pracovníků. Ve středu se navíc k podnikům přidá i veřejný sektor. Poptávka po testovacích sadách proto roste, dostupnost volných termínů v místech s antigenními testy naopak klesá.

Povinné testování kvůli šíření koronaviru začalo minulou středu ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců a firmy ho musí u všech pracovníků dokončit do 12. března. Minulý pátek měly začít s testováním i společnosti s 50 až 249 zaměstnanci a dokončit ho musí 15. března.

Od úterý (9. března) se nařízení vztahuje i na agenturní pracovníky a OSVČ, které do daného podniku docházejí kvůli práci. Povinnost prokázat se negativním potvrzením mají tito lidé stejně jako zaměstnanci jednou týdně. Obstarat si ho můžou sami, nebo je firma nechá otestovat na svém vlastním místě. Stát přispívá na test šedesáti korunami čtyřikrát měsíčně.   

Pro firmy nad padesát zaměstnanců platí výjimky: Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19, nemusí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování.

Samoodběr i externí firmy

Většina společností už testování zajistila, způsob je dvojí. První možností jsou samotestovací sady, které umožňují, aby se zaměstnanec otestoval rovnou na pracovišti. Druhou užívanou cestou je nasmlouvání externích firem, které odběry zajišťují. Tak se zachovali například v litovelském pivovaru, který zaměstnává dvě stě lidí. Firma zajíždí přímo do podniku.

„Nebylo to jednoduché, nicméně částečně jsme se připravili už v průběhu roku, takže se nám podařilo v předstihu zajistit společnost, která pro nás testování začne provádět,“ komentoval novou povinnost ředitel pivovaru Lumír Hyneček.

Podobně jako v jiných případech ovšem i povinné testování provázejí komplikace. „Stát ze dne na den rozhodl, že firmy budou povinně testovat. Stát byl schopen za 12 měsíců provést 8,5 milionů testů – teď chce po firmách, aby tentýž počet provedly za jeden měsíc,“ kritizoval spěšné opatření viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podniky podle něj neměly vůbec šanci se na testování připravit.

Mnohé firmy si stěžují na to, že státní rozhodnutí přišlo pozdě a že neměly dost času testy obstarat nebo je obstarat výhodně. Stát navíc přispívá 60 korunami, pořizovací cena ale může být i dvojnásobná. Závodní lékaři, na které se podniky kvůli odběru vzorků obracejí, navíc nemusejí stíhat obstarat všechny pracovníky.

Například výkonný ředitel skupiny BR Group Petr Mitura ve vysílání ČT24 uvedl, že firma byla postavena před úkol sehnat deset tisíc testů, jenže levnější testovací soupravy už nebyly k dispozici a další dostupné neměly potřebnou certifikaci – řešením se tak stalo nasmlouvání externí firmy, i Mitura ale uvádí, že roli sehrálo množství zaměstnanců; pro BR Group pracují dva tisíce lidí, což je pro testovací společnosti už atraktivně vysoké číslo. Náklady odhaduje na několik set tisíc korun.

Menší provozy ale tuto možnost mít nemusejí a jejích objednávky testů k samoodběru mohou dodavatelé odsouvat, protože nejsou tak atraktivní jako velké podniky. Tato situace podle všeho stojí i za současným přetížením veřejných odběrových center (viz níže), které evidují významný nárůst poptávky.

Nástup státní správy

Ve středu 10. března se přitom k místům s povinným testováním připojí i veřejné úřady s padesáti a více pracovníky. Nezbytné odběry státních zaměstnanců, pracovníků územních samosprávných celků, příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků a zaměstnanců zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění. Od 17. března nebudou zaměstnanci bez negativního testu na nemoc covid-19 vpuštěni na pracoviště.

Povinnost se netýká základních a středních škol, které jsou nyní zavřeny. Výjimka je také pro zaměstnance v sociálních službách, které jsou ošetřeny zvláštním krizovým opatřením.

Nahrávám video

Obsazené rezervace

Skokový nárůst celospolečenské poptávky po testech na covid také změnil situaci v odběrových místech. Některá z nich jsou až na měsíc zarezervovaná. Například Zlín nebo Olomouc v úterý odpoledne hlásily volná místa až za dva týdny, podobná situace se týkala i západočeského Sokolova, kde byl nejbližší volný termín 17. března, třebaže menší podniky musí otestovat nejpozději do 15. v měsíci.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) potvrdil, že testovací centra v kraji jsou zahlcená. „Vláda neošetřila povinnost zaměstnancům vykonávat testování ve vlastní režii, šlo to pouze doporučením. Ti zaměstnanci, u kterých firma sama netestuje, zahlcují kapacity v testovacích centrech,“ prohlásil.

Převis poptávky evidují i v Brně. „Situace začíná být vážná, testovací místo je zahlceno, i když jsme navyšovali kapacitu. Termín na antigenní testy je vyčerpán zhruba v horizontu dalšího týdne,“ informovala v Devadesátce ČT24 primářka ORL ve zdejší nemocnici u svaté Anny Pavla Urbánková a upozorňuje, že zdravotnictví čelí „obrovskému množství požadavků“ naráz – pečuje o covidové pacienty, provádí očkování a ve zvýšené míře i vyhodnocování PCR testů.

Situace se nicméně může proměňovat, což potvrzují i odběrová místa a radí, aby lidé sledovali jejich rezervační systémy, kde se jednotlivá volná místa mohou objevovat. Například v Praze jsou navíc zahlcená hlavně střediska na exponovaných místech (jako je Václavské náměstí nebo VFN na Novém Městě).

Méně frekventovaná centra měla v úterý ještě kapacitu volnou, příkladem je třeba centrum na pražských Roztylech, které jen pro úterý nabízelo sto volných míst a i na další dny umožňovalo rezervaci.

Antigenní testy jsou nicméně podle primářky Urbánkové jedinou možnou volbou, protože na vyhodnocování PCR nemají firmy potřebnou techniku. „Testování musí být pokud možno neinvazivní, jednoduše a snadno proveditelné, snadno vyhodnotitelné a dostupné. Z toho hlediska jsou antigenní testy jedinou možno volbou,“ podotkla. „Musíme si být ale vědomi jejich limitace – poměrně nízké citlivosti u lidí, kteří mají malou virovou nálož.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chystaný zákon o předkupním právu podle kritiků přihrává agrokoncernům

Ministerstvo zemědělství podle šéfa resortu Martina Šebestyána (za SPD) předloží návrh zákona o předkupním právu pro zemědělské pozemky. Ve hře jsou teď dvě podoby – jedna z nich by zavedla předkupní právo těch, co na pronajatých pozemcích hospodaří. Podle kritiků jde o prolomení vlastnického práva a pomohlo by to hlavně velkým holdingům.
před 3 hhodinami

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Ottawa přijde se stejnými cly

Spojené státy v sobotu ráno zavedly padesátiprocentní clo na kanadský dovoz v hodnotě dvaceti miliard dolarů (413 miliard korun). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit, píše agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.
06:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoBudvar jedná o otevření pivovaru v Ázerbájdžánu

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) potvrdil, že státní podnik Budějovický Budvar jedná o projektu menšího pivovaru s restaurací v ázerbájdžánském hlavním městě Baku. Podle ministra má „propagovat českou pivní kulturu“, a to v místě, kde je spotřeba piva na rozdíl od tuzemska velmi nízká. „Z českého pohledu to není velké, uvažujeme o jednotkách tisíc hektolitrů – v této fázi,“ přiblížil ředitel pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák.
před 4 hhodinami

Počet mladých podnikatelů se v Česku za deset let více než zdvojnásobil

Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) podnikalo na konci roku 2025 celkem 17 270 lidí do dvaceti let, jejich počet se tak od konce roku 2016, kdy jich bylo 8243, více než zdvojnásobil. Nejvíce se mladí podnikatelé věnují oblastem jako stavebnictví, sport, zábava, doprava nebo IT, sdělila ČT Finanční správa ČR.
před 4 hhodinami

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 14 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
včera v 06:01

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.