Celní válka může poškodit aerolinie

Nahrávám video

Celní válka mezi USA a zbytkem světa může poškodit i aerolinky. Obává se toho Světová asociace leteckých dopravců. Nákladní doprava přitom dosud rostla, jen v lednu přepravily aerolinie o tři procenta víc zboží než před rokem.

Zboží prochází i cargo terminály na pražské Ruzyni. Aby při turbulencích neohrozilo stabilitu letadla, musí v něm být správně rozložené a pevně přidělané. „Největší podíl na letecké přepravě do USA má strojírenské zařízení, automotive, letecké náhradní díly a komponenty do vesmírných projektů, elektronická zařízení a čipy,“ uvedla výkonná ředitelka Goldon Support Olga Malá.

Vzájemný obchod nejen mezi Českem, ale celou Evropskou unií a USA ještě loni posiloval. Jen letadla mezi Severní Amerikou a Evropou přepravila asi o desetinu zboží víc než v roce 2023. Teď se aerolinky obávají poklesu tržeb. „Letecký export se týká i Latinské Ameriky a Kanady. Například automotive komponenty se exportují do Mexika a Kanady, tam se to kompletuje a následně posílá dál do USA,“ popisuje Malá.

Celní válka na spadnutí

Divokou kartou je celní politika ze strany administrativy nového prezidenta USA Donalda Trumpa. Ten od letošního návratu do Bílého domu přišel se cly vůči Kanadě, Mexiku či Číně. Tento týden začalo také platit 25procentní clo na všechen dovoz oceli a hliníku. A dotčené země na americké tarify reagují vlastními cly.

„Pokud by celní válka opravdu nastala, bude to mít dopady na hospodaření leteckých dopravců. Mělo by to dopady i na rejdaře a na logistiku,“ míní ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Následky by pocítila nákladní doprava i v jiných oblastech. Cargo lodě zboží nalodí v přístavech, kam je většinou dopraví kamiony nebo vlak. „Může to být potenciální problém právě u železnic, u železničního carga, protože pokud tady půjde dolů výroba, typicky producentů hliníku a oceli, tak jim můžou odcházet zakázky,“ upozornil poslanec Martin Kolovratník (ANO).

Po železnici a pak lodí se do Ameriky z Česka posílá třeba hliník a výrobky z něj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ loni za 872 milionů korun. Oceli se prodalo asi za 614 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 8 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 13 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.