Příjmy státu od ukrajinských uprchlíků stále rostou

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Příjmy od uprchlíků podle něj začaly převyšovat výdaje od třetího čtvrtletí předloňského roku. „Je tady jednoznačně pozitivní vývoj od třetího kvartálu 2023, kdy příjem z pracovní aktivity těchto lidí trvale roste,“ dodal Jurečka.

Podle ministerstva práce jsou data modelovaná. Výdaje putují do humanitární dávky, zdravotnictví, školství, pomoci do zahraničí či ubytování a příjmy státu jsou z odvodů na pojistné, DPH a spotřební daně i daně z příjmů, upřesnilo tiskové oddělení.

Bilance příjmů a výdajů
Zdroj: MPSV

Práci podle ministra v dubnu mělo 158 tisíc lidí s dočasnou ochranou, před rokem to bylo 114 tisíc osob a před dvěma lety 89 tisíc. „Trend je velmi dobrý. Jsme země, která má v Evropské unii nejvyšší podíl lidí s dočasnou ochranou aktivních na pracovním trhu,“ poznamenal Jurečka.

Humanitární dávku, která je pro uprchlické domácnosti s příjmem pod jejich životním minimem a stanovenými náklady na bydlení, pobíralo v dubnu 86 tisíc lidí. Víc než polovina z nich byly děti. Dalších 17 procent tvořili senioři, postižení či jejich pečující, upřesnil ministr. Podle něj počet příjemců trvale klesá. Před rokem dávku mělo 94 tisíc osob, před dvěma lety 149 tisíc a v prvním roce války 234 tisíc, upřesnil Jurečka. „Systém je velmi efektivní a umí cílit podporu na nejzranitelnější,“ je přesvědčen šéf resortu práce.

Podle údajů, které ministr práce představil, vydal stát od začátku roku 2023 na podporu uprchlíků celkem 41,3 miliardy korun. Od pracovníků s dočasnou ochranou získal 49,8 miliardy korun. Loni odvedli 23,5 miliardy korun a pomoc činila 17,5 miliardy korun. V roce 2023 výdaje odpovídaly 22 miliardám korun a příjmy 19,4 miliardy korun. Podle dřívějších informací ministerstva v prvním roce války do podpory putovalo 25 miliard korun a příjmy od pracovníků dosáhly 12,6 miliardy korun. Výdaje na pomoc od roku 2022 jsou tak vyšší než celkové příjmy o zhruba 3,9 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel si vykládá ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Vyčítá mu i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO).
11:45AktualizovánoPrávě teď

Nejvyšší soud zamítl Tejcovu stížnost v kauze týrání psa v Uherském Hradišti

Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem (za ANO) v kauze týrání psa v Uherském Hradišti. Soud dospěl k závěru, že podmíněný trest není v tomto případě ani v rozporu se zákonem, ani zjevně nepřiměřený. Počínání pachatele sice bylo závažné a nepřijatelné, nelze však přehlížet jeho tíživou životní situaci, lítost či snahu o nápravu, uvedl NS. Tejc zopakoval, že je potřeba zvýšit příslušné trestní sazby.
10:30Aktualizovánopřed 45 mminutami

Obce se obávají rozpadu Agentury pro sociální začleňování, poslaly dopis Babišovi

Zástupci obcí, ve kterých dlouhodobě řeší sociální problémy, se obrátili otrevřeným dopisem na premiéra Andreje Babiše (ANO). Upozorňují v něm na kritické dopady reorganizace Agentury pro sociální začleňování a žádají premiéra o jednání. Odborníci z Agentury pomáhali obcím především s řešením projektů souvisejících s bojem s chudobou, řešením patologických jevů nebo třeba začleňováním lidí z vyloučených lokalit zpět do života.
před 1 hhodinou

Ústavní soud po předběžném opatření čelil vulgarismům i výhrůžkám

Ústavní soud (ÚS) čelil po vydání předběžného opatření, které otevřelo prezidentu Petru Pavlovi cestu na summit NATO v Ankaře, silné vlně negativních reakcí, včetně vulgarismů a výhrůžek. Například na facebooku kvůli tomu omezil možnost komentování některých příspěvků, sdělila mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci interpelují premiéra

Autorizované obalové společnosti možná přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů s cílem zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele. Předpokládá to novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předtím, při písemných interpelacích, se pirátští poslanci opět pustili do ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku, ministryně na jejich vystoupení nereagovala. Po přestávce poslanci pokračují v ústních interpelacích na premiéra.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled